Dolar pod výprodejním tlakem. Oslabuje v dolarovém indexu i proti euru a procyklickým měnám. Polský zlotý a maďarský forint nehledě na posilující euro proti dolaru oslabují. Jediná koruna se posunula pod dnešní otevírací cenu směrem k 25,90 za euro.

Evropské banky na pokraji apokalypsy?

Napříč evropským bankovním sektorem se přehnala silná bouře, která se krvavě podepsala na většině finančních domů starého kontinentu. V tuto chvílí vzniká otázka, zda již přišel čas na uklízení škod, nebo se naopak nacházíme pouze v „oku“ hurikánu, po kterém přijde další smrtící vlna, jež smete bankovní akcie do ještě nižších čísel.

Hromadný výprodej, který má své „kořeny“ v propadu čínských a ropných trhů, byl ještě navíc umocněn obavou o schopnosti evropských bankovních institucí splácet své, nejen, rizikové emise dluhopisů.

„Jsme svědky naprosto dokonalé bouře,“ řekl pro agenturu Bloomberg David Moss, šéf oddělení evropských akcií v londýnské společnosti BMO Global Asset Management. „Lidé jsou přesvědčeni, že cena bankovních akcií vydává jasný signál, který před sebou tlačí další vlnu paniky. Není se ani čemu divit, dosavadní výprodej byl totiž nekompromisně nevybíravý,“ dodal Moss.

To, jak moc je panika aktuální, potvrzuje například index Euro Stoxx 600 zaměřující se na společnosti evropského bankovního sektoru. Sledovaný benchmark se ze svých historických maxim z července 2015 propadl o zhruba 39 % (viz graf č.1). Tento propad je v rámci všech segmentů evropské ekonomiky nejhorší. První příčky propadáku drží řecké a italské banky. Švýcarská Credit Suisse si dokonce sáhla na minima z roku 1991 a další velikáni jako například Deutsche Bank, Barclays, BNP Paribas či Banco Santander již letos ztratily pětinu své hodnoty.

Nervozita je tedy zcela na místě. V některých případech se dokonce skloňují pojmy jako „druhá“ Lehman Brothers či Bear Stearns. Ani očekávání měřená 30denní implikovanou volatilitou či gapem mezi indexem nervozity VStoxx a bankovním Euro Stoxx 50 Banks nevěstí nic dobrého, jelikož se nachází na úrovních svých několikaletých maxim (viz graf č.2).

Je Deutsche Bank Lehman Brothers?

Tento sentiment je podpořen i tím, jak se letos již téměř zdvojnásobily náklady na zajištění proti defaultu dluhových instrumentů sledovaných bank. Potvrzují to například indexy Markit iTraxx Europe Senior Financial a Subordinated Financial, které reflektují ceny 30 swapů úvěrového selhání (tzv. Credit Default Swap, CDS) zaměřených na  seniorní a juniorní instrumenty s investičním hodnocením evropských bankovních domů (viz graf č.3).

S tím, jak roste riziko nesplacení těchto bondů, roste logicky i cena zajištění prostřednictvím CDS, což je aktuální trend netýkající se pouze jedné banky… (viz graf č.4).

Černá ovce Deutsche Bank

V tomto směru je černou ovcí evropského bankovního sektoru Deutsche Bank. Problémy německého finančního giganta jsou dlouhodobé. Jen za rok 2015 banka vykázala historicky rekordní ztrátu o velikosti 6,8 miliardy eur, což jsou následky probíhající restrukturalizace, mimosoudních vyrovnání soudních sporů a uvalených pokut z nekalých praktik majících původ především v USA.

Posledním hřebíčkem do rakve společnosti bylo „obvinění“ Simona Adamsona, analytika společnosti Credit Sights, který zpochybnil, že banka bude schopná v roce 2017 vyplatit kupóny ze svých rizikových dluhopisů, (tzv. „CoCos“ neboli Contingent Convertible Bonds aka podmíněné konvertibilní dluhopisy), pokud by výsledky hospodaření a právní náklady v příštích měsících skončily na horších úrovních, než se očekává. Tento druh dluhopisu umožňuje emitentovi v případě problémů nevyplatit stanovený kupón, případně možnost jeho přeměny na akcie firmy, díky čemuž by došlo k navýšení kapitálu.

V době, kdy se tyto obavy rozjely naplno, spready pětiletých CDS navázaných na juniorní emise bondů Deutsche Bank vytvořily tzv. „viagra“ formaci, při které raketově vyskočily o desítky bazických bodů (viz graf č.5). Stejně tak učinily i výnosy zmiňovaných rizikových dluhopisů s tím, jak se jich investoři začali hromadně zbavovat.

V návaznosti na tento vývoj reagovala banka teprve včera, a to prostřednictvím předběžných a dosud neauditovaných čísel. Dle informací zveřejněných na oficiálním webu společnosti se bude finanční kapacita v roce 2016 pohybovat na přibližné úrovni jedné miliardy euro, což je dostatek na splacení kupónů splatných k 30. dubnu 2016. Jejich celková výše by totiž měla dosáhnout „pouhých“ 350 milionů euro.

Výplatní kapacita pro rok 2017 by při nezapočítání letošních hospodářských výsledků měla dosáhnout 4,3 miliardy euro. Této částky by mělo být dosaženo jednak z úrokových výdajů (cca 0,8 miliardy euro), které jsou daňově uznatelné, dále z prodeje bezmála 20% podílu akcií společnosti Hua Xia Bank (cca 1,6 miliardy euro) a dále pak ze zákona o povinných rezervách, které by měly dosáhnout přibližně 1,9 miliardy euro (viz graf č.6).

Faktem ale je, že naposledy, když se velké banky hájily tím, že disponují dostatečnou zásobou likviditního polštáře, celá situace skončila několika biliónovým bailoutem. Ještě předtím, než by se měl obdobný scénář opakovat, by však pravděpodobně zasáhl německý regulátor Bafin, a to například zákazem shortování akcií Deutsche Bank.

Je-li však situace natolik vážná, že přesvědčení investorů již nic nezmění, banky před apokalypsou už pravděpodobně nic nezachrání. Není tedy na čase svést se na vlně poklesu a pořádně si vydělat?

Newsletter