„Nejsme naivní obhájci volného obchodu. Evropa vždy musí chránit své strategické zájmy,“ řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když vloni představil plány na prověřování zahraničních investic v Evropské unii. Spojené státy mají taková pravidla už od sedmdesátých let a hodlají je zpřísnit. Evropa se k nim zatím stavěla uvolněněji, nyní však rovněž hodlá zvýšit jejich laťku, píše server The Economist.
Cílem těchto opatření je Čína, která se již dříve pustila do nemalých nákupů v zahraničí (viz graf pro EU) . Výstřelky jako nákup fotbalových klubů a hotelů už čínská vláda omezila, další investice země rudého draka však plynou do technologií a infrastruktury, upozornil James Zhan během Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). A Evropa na ně reaguje.
Některé evropské země jako Německo a Itálie už rozšířily svá pravidla prověřování investic do energetiky a dopravní infrastruktury, a to na technologie významné pro veřejnou bezpečnost, jako jsou například telekomunikace. Čínská investice do výstavby jaderné elektrárny v Hinkley Point C zase Spojené království dovedla ke zpřísnění jejich pravidel. Minulý měsíc pak francouzská vláda zablokovala vstup čínského konsorcia do letiště v Toulouse, kde by jinak získalo většinový podíl.
Evropští zákonodárci se v tuto chvíli obávají, že zahraniční nákupy čínských privátních investorů jsou součástí vládní strategie „Vyrobeno v Číně 2025“, která si dává za cíl předběhnout Západ v inovacích, řekl pro The Economist francouzský europoslanec Frank Proust. Postoj k čínským investicím se nejvíce zhoršil v Německu. Změna byla patrná v roce 2016, kdy čínský investor koupil společnost KUKA (výrobce robotů) za 4,5 miliardy eur. Kritikům této transakce vadilo, že čínské firmy kupují německé know-how, zatímco ty německé jsou v Číně diskriminovány. Německo společně s Itálií a Francií tak loni prosadilo pravidla na úrovni Evropské unie, která blokují akvizice Číňanů v sektorech, ke kterým nemají Evropané přístup zase v Číně.
Čína skupuje Evropu. Máme se začít bát?
Junckerův návrh, který je nyní projednáván v Evropském parlamentu, je zdrženlivější. Podle něj by Evropská komise mohla pouze vydávat nezávazná stanoviska týkající se zahraničních akvizic. Návrh rovněž podporuje evropskou výměnu informací ohledně dopadů na veřejnou bezpečnost. Podle Prousta jde o určitý pokrok, uvítal by však ještě tvrdší postup. Zvlášť když většina členských zemí EU ani nemá pravidla, jak k takovým akvizicím přistupovat, uvedl.
V EU však na taková pravidla nepanuje jednotný názor. Některé země střední a jižní Evropy považují čínský projekt Novodobé Hedvábné stezky jako zdroj nezbytných investic (projekt zahrnuje podporu výstavby infrastruktury podél starodávné Hedvábné stezky). Jiné státy EU se zase obávají, že by toto zapálení mohlo vést k celkovému rozdělení starého kontinentu.
Situace má ale ještě větší přesah. Například severské země a Holandsko se strachují o to, že přísnější pravidla na čínské investice povedou ke zvýšení napětí v obchodních vztazích, a to vše v situaci, kdy se podmínky pro globální obchod zhoršují. Podle podnikatelských svazů můžou být přísnější pravidla pro posuzování investic jen zástěrkou pro protekcionismus. Mezinárodní organizace jako UNCTAD proto upozorňují na možná rizika spojená s odrazením investic a poškozením ekonomického růstu.
