Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Fed mezi Skyllou a Charybdou

_DSC0347 flickr photo by Federalreserve shared with no copyright restrictions using Creative Commons Public Domain Mark (PDM)

Jistě by bylo nemístné popírat tržní logiku, že když jdou sazby nahoru, tak výnosy na stávajícím portfoliu dluhopisů půjdou dolů. Ale asi není namístě odvozovat od toho, že centrální banky by kvůli tomu chtěly, či dokonce měly naordinovat pozvolnější růst sazeb, aby pomohly udržet se v byznysu těm finančním institucím, které mají zjevně nepřiměřenou angažovanost na tento typ aktiv a dostávají se tak do potíží.

Fed je vázán duálním mandátem stanoveným zákonem, tj. zajistit cenovou stabilitu a plnou zaměstnanost (která je udržitelná a netlačí na růst inflace). Neměl a nemá to v současné inflační epizodě i v nejisté růstové perspektivě vůbec lehké, ale správně dává na první místo cenovou stabilitu. Zdá se a je chvályhodné, že trpce získané historické zkušenosti z časů, kdy se inflace utrhla ze řetězu (viz sedmdesátá léta), nejsou za velkou louží zapomínány. A je škoda, že odkazy na tyto zkušenosti – relevantní i pro nás – v naší debatě o místní inflaci nerezonují (s výjimkou jednoho osamělého mohykána v bankovní radě).

Ano, minimálně jedna z těch padlých bank „dojela“ na to, že investovala depozita klientů (startupů) do cenných papírů (co také měla dělat, když její klienti vlastně úvěry nepoptávali). Při hledání příčin musí být vždy na prvním místě zkoumáno, jak ta instituce řídila své portfolio a jak diverzifikovala své riziko, a zda operovala v limitech regulatorního rámce. Komentáře uvádějí, že v případě Silicon Valley Bank (SVB) toho bylo v nepořádku nejspíše dost. Těžko uvěřit třeba tomu, že by si banka při svém úzkém obchodním modelu nedělala stres testy vlastní odolnosti i na docela extrémní scénáře, třeba takové, kterými byl třeba překotný růst sazeb americké centrální banky. Dohled asi také zaspal.

SVB byla bankou nanejvýš střední velikosti, ale její pád přesto připomněl, jakému dilematu čelí policy makeři, když už taková situace nastane. Je to Skylla a Charybda, kdy na jedné straně vzniká riziko domino efektu (finančního a s přesahem do reálné ekonomiky) a na straně druhé riziko morálního hazardu, vyvolaného případnou záchranou shůry (bailoutem): „však nám také bude pomoženo“. Janet Yellen k tomu vzkázala natvrdo: bailout nebude, budou se sice hledat možnosti, jak pomoci, ale ty budou tržní povahy (odkup firmy apod). A Jerome Powell dodává: likviditní podpora bankám v potížích možná je, ale jen když mají co nabídnout proti tomu.

Čekat, že Fed v této konstelaci přidá více pomocné ruky postiženým bankám cestou mírnějšího nebo zastaveného růstu sazeb je nereálné. Fed bude čekat na nová data, která by naznačila možné sekundární dopady na ekonomiku. Třeba zda a v jaké míře dojde k plošnému zpřísňování přístupu k úvěrům, jak se to projeví v růstových ukazatelích a inflaci. A teprve podle toho je možné, že bude konat.

Závazek americké centrální banky potírat inflaci tak zůstává rigorózní, stejně jako tomu je v případě ECB a Bank of England. Ale kdo chce věřit tomu, že 25 bazických bodů je reakcí na obavu z šíření nákazy, prosím, jak je libo.

Zdroj: Fed, Bloomberg, Reuters

Newsletter