Bezohlednost „too big to fail“ bank před pár lety odsoudila Spojené státy a spolu s nimi takřka celý vyspělý svět k finanční krizi. Dnes se však stále zdá, že jsme se z minulých chyb nepoučili. Proč? Celkem 25 největších amerických bank drží v expozicích z derivátů 222 bilionů dolarů. Pokud budou ceny akcií nadále růst, zastoupení těchto „zbraní hromadného ničení“ ve finančním systému bude tento vývoj kopírovat. A o to horší pak bude to, co přijde, až se americká ekonomika dostane do problémů, píše ekonom Michael Snyder na ActivistPost.com.
Deriváty vznikly na komoditních burzách, postupně se však začaly rozšiřovat do dalších oblastí, hlavně do financí a realit. Původně sloužily jako zajištění proti pohybům úrokových sazeb, měnových kurzů či cen cenných papírů, později pak především u bank k zajištění proti úvěrovému riziku (tedy proti riziku nesplácení). Avšak jak jejich obliba rostla, stále méně sloužily ke svému původnímu účelu – to jest k zajištění proti riziku – a naopak stále více byly používány jako prostředek spekulací zejména ze strany hedgeových fondů.
Deriváty hrály hlavní roli během poslední finanční krize, kdy místo toho, aby finanční subjekty ochránily před rizikem, stvořily prostřednictvím „sdílení“ a koncentrace rizika v rukou několika velkých subjektů obrovské systémové riziko a z finančního systému tak udělaly časovanou bombu.
Jan Kaška: Semínka finanční krize byla zaseta
Důkazem toho budiž případ amerického pojišťovacího giganta AIG, který prostřednictvím uzavíráním bezpočtu smluv o CDS (credit default swap) s velkými americkými bankami koncentroval riziko nesplácení takového množství subjektů, že úderem finanční krize se najednou stal odpovědný za platby ve výši půl bilionu dolarů. V té chvíli musela pojišťovnu AIG zachránit americká vláda, jinak by se nebezpečí kolapsu šířilo ještě dál celým globálním finančním systémem.
Velké banky jako by na to však už zapomněly a bezstarostně uzavírají derivátové smlouvy dál. Podle čísel amerického Uřadu dohledu nad měnou (Office of the Comptroller of the Currency, OCC) drží nyní 25 největších amerických bank v expozicích z derivátů 222 bilionů dolarů, což je zhruba tak vysoká částka, jako kdybychom HDP Spojených států vynásobili dvanácti. Zde je několik derivátových rekordmanů:
Citigroup
- Celková výše aktiv: 1 790 077 000 000 USD (o něco méně než 1,8 bilionů dolarů)
- Celková expozice z derivátů: 47 092 584 000 000 USD (více než 47 bilionů dolarů)
JPMorgan Chase
- Celková výše aktiv: 2 490 972 000 000 dolarů (těsně pod 2,5 bilionů dolarů)
- Celková expozice z derivátů: 46 992 299 000 000 USD (téměř 47 bilionů dolarů)
Goldman Sachs
- Celková aktiva: 860 185 000 000 dolarů (méně než jeden bilion dolarů)
- Celková expozice z derivátů: 41 227 878 000 000 dolarů (více než 41 bilionů dolarů)
Příliš mnoho financí. Kdy finanční sektor škodí růstu?
Bank of America
- Celková aktiva: 2 189 266 000 000 dolarů (o něco více než 2,1 bilionu dolarů)
- Celková expozice z derivátů: 33 132 532 000 000 USD (více než 33 bilionů dolarů)
Morgan Stanley
- Celková aktiva: 814 949 000 000 dolarů (méně než jeden bilion dolarů)
- Celková expozice z derivátů: 28 569 553 000 000 USD (více než 28 bilionů dolarů)
Wells Fargo
- Celková výše aktiv: 1 930 115 000 000 dolarů (více než 1,9 bilionů dolarů)
- Celková expozice z derivátů: 7 098 952 000 000 USD (více než 7 bilionů dolarů)
I když jsou derivátové smlouvy považovány za jednu z příčin poslední finanční krize, zdá se, že velké banky si z nebezpečí systémových rizik s nimi spojených nic nedělají. Celková hodnota derivátových smluv na celém světě přitom přesahuje 500 bilionů dolarů, tedy více jak půl trilionu dolarů, nad čímž nedávno vyjádřil znepokojení i americký Fed. A bojí se i Michael Snyder, podle kterého toto enormní množství derivátů přispěje k tomu, že příští finanční krize bude mnohem horším a dražším kolapsem než ta poslední.
Lze se vyhnout finanční krizi? Známe pravdu o hospodářském cyklu
