Bankovní sektor. Co si pod tímto pojmem představit? Někdo si představí segment správy financí, jehož kořeny sahají v podstatě až do doby vzniku prvních peněz, jinému se naopak vybaví ta nejhorší noční můra. Úděsný zážitek, který má všechno – od nekonečné fronty vynervovaných lidí, přes zahlcení papírováním, a v neposlední řadě i neochotného bankovního úředníka, který Vám na poslední chvíli řekne, že máte všechno špatně a musíte vyplňovat znova. Se skleslou hlavou se chopíte tužky a zavoláte do práce či domů, že dorazíte až večer, jelikož je v bance kilometrová fronta, kterou musíte opětovně vystát. Tak téhle představě bude brzo konec. Noční můra končí, začíná totiž finanční revoluce, které se říká fintech.
Pojem „fintech“ je v podstatě zkrácení a spojení slov „finance“ a „technologie“. Jedná se o fúzi správy financí s technologickým sektorem, který zahrnuje internet, mobilní a sociální technologie, cloud computing a mnoho dalších. Tedy de facto všechno, co inovuje současný finanční systém, který už několik let pouze přešlapuje na místě.
Společnosti podnikající ve fintech sektoru mají cíl zjednodušit dosavadní bankovní standardy. Pomocí těch nejnovějších technologií šetří nejen čas, ale i peníze. Proč by měl člověk vybírat hotovost v bance, když může zaplatit telefonem? Nebo proč žádat banku o drahý úvěr, když je možné získat levné financování přímo od lidí, kteří Vašemu projektu věří a chtějí se na něm podílet? To je jen pár příkladů, které lze snadno a levně vyřešit pomocí kombinace technologií a financí.
Fintech sektor se zaměřuje jak na převody mezi účty ve stejné měně, tak i do ciziny, a to vše bez horentních poplatků. Dále pak na equity funding, neboli způsob, jak snadno získat finance pro svůj začínají byznys pomocí jednoduché platformy, v jejímž rámci si sami potenciální věřitelé vybírají podniky podle nápadu či zaměření. Na obdobném principu pak funguje i tzv. P2P financování, které zprostředkovává celosvětové obchodování s nebankovními půjčkami. Výčet pak můžeme uzavřít jednoduchými mobilními platbami či obchodními platformami, které umožňují rychlé obchodování s téměř všemi možnými instrumenty a to s minimálními spready.
To vše samozřejmě zkostnatělým bankéřům leží v hlavě. Přímo před očima jim roste konkurence s obrovským potenciálem, který je může doslova vytlačit až na okraj finančního sektoru. Banky proto fintech podniky berou hromadným útokem a snaží se jejich činnost co nejrychleji implementovat do svého vlastního fungování.
Avinash Swamy, specialista na rozvoj podnikání a trhu ve společnosti IBM, ve svém článku „How are banks reacting to Fintech?“ rozděluje vzájemnou interakci bank a fintech společností na několik základních možností (viz. graf).
První z nich je bankami nejpreferovanější. Jednoduše vytvoří startupový program, pomocí kterého lze fintech podniky financovat a získat tak i přístup k jejich technologiím. Tento způsob uplatňuje zhruba 43 % největších bank, mezi které patří německá Commerzbank, britská Barclays či americká Wells Fargo.
Jinou alternativou, kterou využívá zhruba pětina bank, je vzájemné partnerství. Banky se podílejí na financování fintech společností, které s nimi poté sílí své technologie, resp. upravují je tak, aby se hodily do stávajícího systému, se kterým finanční domy pracují. Mezi tento segment patří například švýcarská HSBC či španělská Santander. Na obdobné bázi pak funguje i financování pomocí vlastních venture capital fondů. To uplatňuje další pětina ze zkoumaných bank, mezi která spadá opět HSBC, ale i ruská Sberbank a britská Citigroup.
Zbylých 17 % bank pak buďto přímo skupuje fintech společnosti nebo si zakládá své vlastní. Do této sekce patří britské duo Barclays a Citi, společně se španělskou BBVA a nizozemskou pojišťovnou Aegon.
„Tonoucí se stébla chytá,“ mohlo by leckoho napadnout. A měl by pravdu. Podle údajů serveru Gallup klesá důvěra klientů ve vlastní banky rapidním tempem. Ještě v roce 1979 svému bankéři věřilo 60 % klientů, na začátku devadesátých let přišel propad na 30 %. Druhý vrchol vyvstal až v roce 2004, kdy se důvěra zastavila na 53 %, ovšem pak přichází strmý pád až na hodnoty lehce nad 20 %, které přetrvávají dodnes.
Není se čemu divit. Do „hry“ se totiž dostává generace tzv. Millenials, neboli Generace „Y“. Jedná se o lidi narozené v období druhé poloviny osmdesátých a první poloviny devadesátých let. Tato generace doslova vyrostla se samotnými technologiemi, tudíž pro ně použití internetu, mobilních aplikací či online financování nepředstavuje španělskou vesnici, nýbrž něco přirozeného a naprosto vlastního.
A co budoucnost bankovního sektoru? Jak jsme si ukázali, tak banky doslova lpí na svém podílu ve financování fintech společností. Potenciál hrozby si uvědomují, a proto nečekají a jednají. Je tedy jasné, že se postupně dostáváme do oblasti přechodu z doby, kdy měl každý vlastního bankéře, do revolučního období, ve kterém budeme platit mobilem či si vyřizovat úvěry během několika málo minut.
