Pro tvůrce měnové politiky je vždy špatné, pokud se v rámci snahy o nápravu případných tržních nerovností spoléhají pouze na regulatorní opatření. Tento názor prezentovala Esther Georgová, šéfka kansaské pobočky Federálního rezervního systému, při úterním setkání Institutu pro finanční stabilitu a Banky pro mezinárodní vypořádání ve filipínské Manile.
Ve svém projevu se pak taktéž zaměřila na tolik diskutovanou problematiku současné americké úrokové politiky. Podle Georgeové působí mírné zvýšení úrokových sazeb v brzké fázi hospodářského cyklu jako krok, který dokáže omezit přesně ten typ tržních sil, které během pozdější fáze mohou vést k vytvoření škodlivých finančních bublin. „Úroková politika aplikovaná během dřívější fáze cyklu může přispět k vytvoření stabilního finančního prostředí pro pozdější etapu,“ přepisuje slova bankéřky server Wall Street Journal.
K dotazu ohledně výhledu americké ekonomiky se Georgová nechtěla nijak vyjadřovat, jelikož letos není hlasujícím členem měnového výboru, který rozhoduje o výši amerických krátkodobých sazeb. Šéfka kansaského Fedu patři do malé skupiny členů americké centrální banky, kteří ustavičně kritizují politiky nulových úrokových sazeb. Ty jsou dle názoru těchto disidentů zdrojem nadměrného rizika na finančních trzích.
Uvolněná měnová politika, kterou Fed uplatňuje od roku 2008, má za úkol přivést investory do investičních oblastí s rizikovějšími aktivy a tak podpořit celkový ekonomický růst. Avšak v situaci, kdy se akciové indexy nachází v okolí svých rekordních maxim a výpůjční náklady naopak na technickém dně, objevují se v některých sektorech ekonomiky první náznaky distorzí mající původ právě v politice americké centrální banky.
Odpůrci tohoto názoru však argumentují, že tyto distorze lze snadno řešit pomocí regulatorních a kontrolních opatření. Dle nich je úroková politika pouze „tupým nástrojem“, který může negativně ovlivnit ekonomický růst. Georgová na toto namítá, že k dosažení adekvátní měnové politiky je potřeba, aby obě tyto názorovém strany spolupracovaly. „Nositelé hospodářské politiky by měli přehodnotit předpoklad o tom, že monetární a makroprudenční politika mohou být uplatňovány nezávisle,“ vysvětlila centrální bankéřka.
„Mírně restriktivní politika v počáteční fázi cyklu pomůže snížit riziko i potenciální finanční nerovnováhy. Jakmile hodnoty aktiv či tempo růstu úvěrů dosáhnou určité znepokojující úrovně, je pravděpodobně už pozdě na zásah měnové autority. Použití peněžní politiky k propíchnutí již vzniklé bubliny či ke zpomalení tempa úvěrové expanze, která je evidentně nad normálem, nikdy neskončí dobře“, řekla Geourgová.
Závěrem své řeči pak uvedla, že regulátoři by neměli ignorovat specializované instituce zaměřené na dohled nad konkrétní oblastí. Podle jejího názoru je „pouhé“ uplatňování bankovních stress testů naprosto nedostatečné a nedokáže tak podat jasný přehled o úrovni rizika na finančních trzích.
