Bankovní rada ČNB ponechala klíčovou úrokovou sazbu 2T repo na 3,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Podle nové prognózy sekce měnové by se inflace po zbytek letošního roku měla pohybovat nad 2 %. Jádrová inflace zůstane v následujících čtvrtletích zvýšená. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb. S prognózou je konzistentní nejprve mírný pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb a v příštím roce jejich lehký nárůst. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační.
K dalšímu vývoji ohledně úrokových sazeb guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci uvedl, že si bankovní rada nechává všechny možnosti otevřené. „Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace,“ řekl guvernér.
„Guvernér Michl explicitně naplnil svoji komunikaci jestřábím tónem s tím, že všechny tři možnosti pro budoucí rozhodnutí o úrokové sazbě jsou ve hře, aniž by přiřazoval míru pravděpodobnosti jednotlivým možnostem. Přesto byla míra jestřábího tónu o něco silnější s ohledem na slabší HDP ve druhém čtvrtletí, přeci jenom vyšší americká cla, silnější korunu a možnost mírnější červencové jádrové inflace. Na druhou stranu, žádný z těchto faktoru nemění prvotní příčinu vyšší inflace, tedy inflační dýchavičnost výkonu české ekonomiky kvůli nízké produktivitě,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jaromír Šindel.
„S ohledem na přetrvávající převahu proinflačních rizik předpokládáme, že ČNB ponechá sazby beze změny až do konce letošního roku. V tom příštím bude klíčové, zda se bilance rizik nepřeklopí směrem k mírně protiinflačním rizikům. K tomu by bylo zapotřebí oslabení jádrové inflace navazující na pokračující ochlazování trhu práce. I tak by případná úprava neměla být větší než jedno snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, pravděpodobně během prvního pololetí. V opačném případě – došlo-li by naopak k zesílení proinflačních rizik s možným přesahem do vyšších inflačních očekávání – by to mohlo vést k debatě o možnosti zvýšení sazeb. Z hlediska aktuálního výhledu je však tento scénář nepravděpodobný,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Jedno snížení hlavní úrokové sazby o 25 bodů na 3,25 % tak nelze ve 4. čtvrtletí zcela vyloučit, ale pravděpodobnější je v tuto chvíli neměnnost sazeb po celou druhou polovinu letošního roku, dodal analytik Citfin Miroslav Novák.
Inflace se od ledna 2024 pohybuje v blízkosti 2% cíle. Stále je však dle bankovní rady potřeba držet přísnou měnovou politiku. Množství peněz v ekonomice roste o 4,1 %, postupně se ale zvyšuje dynamika úvěrů. Současně poptávka domácností pokračuje v růstu. Zvýšený zůstává růst cen služeb. Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí. Momentum jádrové inflace zůstává v současnosti zvýšené.
„Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje,“ uvedl dnes Michl.
Česká ekonomika postupně ožívá. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku v mezičtvrtletním vyjádření o 0,2 %, meziročně o 2,4 %. Růst je tažen především spotřebou domácností. Nezaměstnanost zůstává nízká. Meziroční růst průměrných mezd v prvním čtvrtletí letošního roku činil 6,7 % a z historické perspektivy zůstává zvýšený. Je také jedním z důvodů setrvačnosti růstu cen služeb.
Proinflační rizika: setrvačnost růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin, možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu, případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru, pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce, spuštění druhého evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS2) v roce 2027
Protiinflační rizika: silnější kurz koruny, zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky
Nejistoty: vývoj obchodních válek a válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. „Rizika výhledu spojená s americkou celní politikou jsou díky dosažení obchodní dohody slabší. S ohledem na to, že Evropská unie nepřistoupila na odvetná cla, spatřujeme jejich dopady ve směru ke slabšímu růstu české ekonomiky v letošním a příštím roce. Ministerstvo financí odhaduje tyto dopady na zpomalení růstu HDP o 0,2 procentního bodu letos a o 0,4 procentního bodu v příštím roce. Dopady cel by měla kompenzovat silná poptávka domácností, která by mohla značně přispět k letošnímu ekonomickému růstu kolem 2 %,“ dodal Berka.
