Tlaky na silnější dolar nepolevují. Dolar sílí v dolarovém indexu, proti euru i proti procyklickým měnám. Rizikově averzní nálada a silnější dolar představují rizika slabších měn regionu. Koruna po včerejším krátkém prolomení 26,00 za euro oslabila k 26,10 za euro.

Hodinářský guru: Investování do hodinek? Vášeň a miliony korun

Hodinky jsou nadčasová až magická záležitost. Hodinářství je jiný svět. Hodinky musíte žít a až pak se vám tento svět skutečně podvolí. Hodinářský guru Jan Lidmaňský exkluzivně pro Roklen24 poodhalí, jak vstoupit do světa hodinek. Jakou jsou hodinky investicí? Jak začít do hodinek investovat? Nakoukněte do světa luxusu, ryzí přesnosti a vášně spojené s dokonalostí. Druhou část rozhovoru nalezte zde.

R24: Podle čeho hodnotíte hodinky? Na co se zaměřit?

U hodinek se obecně řeší nejen to, jak vypadají a co umí, ale také kolik jich bylo a bude vyrobeno, nebo kdo za nimi stojí. Dalo by se říct, že čím méně kusů bylo puštěno do oběhu, tím vyšší investiční hodnotu daný model má. Samozřejmě si můžete koupit i hodinky masově vyráběné a po celém světě známé, jako třeba Rolex, který produkuje přes milion kusů ročně. I při tak masové produkci jde ale stále o dobrou investici, protože vždy budou existovat další lidé, kteří si budou chtít Rolex koupit. Pořád tedy máte možnost výhodného prodeje. Je to ovšem specifický případ.

R24: Proč je výjimkou právě Rolex?

Protože staví nejen na historických úspěších, ale i na současných. Rolex měl vysoce rozvinutý marketing už v době, kdy se tímto nástrojem úspěchu mezi hodináři nikdo nezabýval. Ačkoli jsou dnes rolexky nošeny především ve společnosti, své jméno si vydobyly v extrémních situacích. Jsou v podstatě takový „traktor“ – vydrží všechno, mají neuvěřitelně promyšlené strojky, které jsou jednoduše komplexní a fungují vždy přesně. Rolexu se navíc podařilo vytvořit si nejen skvělou image, ale také vyrobit produkt, který v posledních letech zůstává zdánlivě neměnný a odolává všem módním trendům.

V průběhu let došlo vlastně pouze k malým změnám, které netrénovaným okem mnohdy ani nepostřehnete. Mají prostě nadčasový design. Velkou devizou značky je i její neuvěřitelná výrobní kapacita, která ale není na úkor kvality. Většina produkce je navíc COSC certifikovaná, má perfektní servis, sklady… Rolex se bude vždy prodávat a vždy bude generovat peníze.

R24: Takže by se dalo říct, že je skvěle likvidní?

Přesně tak, když koukáte třeba na hollywoodský film Leaving Las Vegas, kde se Nicolas Cage neustále opíjí s jasnou vizí sebedestrukce a jde prodat svoje ocelové „daytony“ z roku 1993 do bazaru za 500 dolarů – zkrátka za nic – tak je to schválně přehnané, aby byla zdůrazněna zoufalost situace. Likvidita je reálně taková, že takové hodinky prodáte téměř obratem a věřte mi, že za úplně jiné peníze. Vlastně je vyměníte klidně za auto. Vždy na ně najdete kupce.

Například dnes dostanu za svoje rolexky, které jsem pořizoval v Hodinářství Bechyně zhruba před deseti lety, víc, než byla jejich původní cena. A to se jedná o běžný kus potápěčských Submariner (pozn. redakce: Rolex nemá žádné limitované edice). Roli tady ale hraje i vliv inflace franku na počátku roku 2015, která výrazně zvedla ceny. Zároveň došlo k tomu, že zmiňovaný model byl nahrazen novým s drobnými úpravami. Spousta lidí chce ale právě ten starší model, protože ten nový najednou nestojí 120 000 Kč, ale přes 170 000 Kč. Pro lidi, kteří šetří na Rolex, je 100 000 Kč specifická hranice a 170 000 Kč už je od této hranice daleko. Takže ano – Rolex je perfektně likvidní.

R24: A další značky s dobrou likviditou?

Investičně se dá dobře pracovat se značkou Officine Panerai. Ti, kteří tyto hodinky koupili před 5-6 lety vědí, že se jim peníze případně vrátí – ty hodinky prodají kdykoliv. Existují samozřejmě sběratelé, kteří shání hodinky Panerai, aby je za čtvrt roku poslali dál, jenom s 15% výdělkem a takhle jim projdou rukama třeba desatery hodinky, aby se nakonec dostali k dražším modelům, než na které by původně dosáhli. Poptávka po Panerai je velká, ale zároveň u této značky platí, že se v jejích hodinkách musíte skutečně vyznat, mít přehled o referencích, strojcích a modelech, po kterých je hlad. V tom je Panerai ještě specifičtější, než jiné značky. Limitované edice se do České republiky téměř nedostávají, výjimečně pár kusů přes Carolinum, ale upřímně – přednostní právo koupě mají stálí zákazníci. Vždyť na některé edice je pořadník.

R24: Takže když se teď rozhodnu koupit si hodinky z limitované edice Panerai, nemám šanci se k nim dostat?

Ne, v buticích musí vědět, kdo jste. Když do butiku zavolá člověk, který si již koupil patnáctery hodinky, tak má šanci dostat do sbírky další. Prodejce, natož distributor, je jen tak někomu z ulice neprodá, protože by tím podrazil stálého zákazníka a klientů na tento typ zboží přece jen není zase tolik a zaslouží si opravdu vytříbený přístup. Lidé, kteří by se do tohoto světa chtěli dostat, musí počítat s tím, že je to bude stát dost peněz, protože jinak než postupnou cestou se k limitovaným edicím nedostanete.

Uvedu příklad s limitovanou edicí. V roce 2011 uvedlo Panerai 300 kusů svých prvních hodinek v bronzu – Panerai Bronzo. Byly tenkrát z investičního pohledu za směšnou cenu – stály necelých 10 000 euro. Ty hodinky jsem si objednal i já a asi 15 mých známých. Na český trh se dostaly jen dva kusy a byly okamžitě rozprodané, takže mi bohužel unikly.

V průběhu dvou let majitelé začali tento model uvolňovat ze sbírek za cenu kolem 36 000 euro, což je neuvěřitelný nárůst a to jen proto, že šlo o výjimečný model v bronzu. Panerai se následně rozhodl vydat další edici, ale místo toho, aby cena původní edice klesala, hodně lidí obvolalo svoje distributory, že chce sériové číslo identické se sériovým číslem původní edice, aby měli stejně číslovaný bronzový pár, jehož hodnota pak samozřejmě ještě roste, protože jde o raritu.

R24: Jak by tedy potenciálně investor měl s hodinkami začít?

Existují dva směry. Prvním jsou historické hodinky, u kterých je ovšem nutné pochopit příběhy, které stojí za každou značkou. Vyhledáváte pak výhodné příležitosti ke koupi a ještě výhodnější příležitosti k prodeji, jde to ale pomalu.

Druhá cesta je jít po nějakém konkrétním modelu, u nějž poptávka trhu převyšuje produkci. Ale abyste vydělali, musíte nejdřív hodně utratit, přece jen cena se zase tolikrát neznásobí. Enormní poptávka je po stálicích, jako je třeba Patek Phillippe a Audemars Piguet. Patek Philippe sice produkuje asi 40 000 kusů hodinek ročně, ale třeba ocelové nebo titanové modely jsou vzácné. Když se na aukci objeví komplikovaný model Patek Philippe v oceli, okamžitě se po něm zapráší. Nastává pak pro laiky možná paradoxní situace, kdy je daleko jednodušší dostat se ke koupi modelů ve zlatě, než k mnohem levnějším ocelovým.  Právě proto je naprosto jasné, že hodnota ocelových kusů mezi sběrateli poroste – každý ví, že je to žhavé zboží.

Spousta lidí si to ani neuvědomuje, ale i v České republice existují lidé, pro které není problém utratit za hodinky 5 nebo 6 milionů korun, ale zrovna na takové modely jsou vedeny pořadníky i několik let. Víc než kde jinde tady platí, že na to nejlepší se vyplatí počkat. 

R24: Jaké další možnosti investování hodinářství nabízí?

Nespočet. O hodinky je stále větší zájem. Objevují se značky jako například Czapek, která má historickou souvislost s ikonou Patek Philippe – ta se totiž původně jmenovala Patek Czapek a spoluzakládal ji pan Czapek, narozený v Čechách. Nyní se skupina Angličanů rozhodla vzkřísit toto jméno, zařídili v Ženevě ateliér a další nezbytnosti. Ale hlavně – nabídli možnost spoluvlastnit tuto firmu, která teprve vzniká, takže do ní investoři mohou vstoupit a mimo podílu získat třeba i hodinky z první produkce, přičemž jde o kusy s pořizovací cenou kolem dvou milionů korun.

Tato firma dosáhla základního kapitálu tuším milion franků, a to existovala 3 měsíce. U zvučných jmen není absolutně problém udělat PR, stačí zvednout telefon a komunita pohybující se ve světě hodinek, vás podpoří. Je to tradiční propojený svět. Spolupodílnictví nabídla před třemi lety i značka DuBuis et fils, která působí v cenovém segmentu 60 – 100 000 Kč. Do této firmy bylo možné vstoupit vkladem od 3000 franků, což je minimální částka pro někoho, kdo se věnuje hodinkám.

R24: Kdy a pro koho má tedy hodinářský obor jako investice smysl?

Pokud jde o načasování, tak nejaktuálněji asi mělo smysl nakupovat, když se schylovalo k posílení švýcarského franku. To je už ale o hraní s kurzem. Jak už jsem řekl, hodinky jako investice nejsou pro každého, musíte se v nich opravdu vyznat. Určitě je to dobrý způsob, jak uchovat peníze, ale jde také o to, jestli chcete mít v trezoru patery rolexky, abyste je pak šla někam prodat. Většina lidí z mého okolí, kteří obchodují s hodinkami, je má ráda a chce je nosit. Opravdu se moc nestává, že si někdo koupí hodinky za miliony, nebude je nosit, a bude čekat na vhodnou dobu, kdy je prodá. Ten člověk je spíš nosit začne, začne je mít rád a začne se v hodinařině orientovat. Dostane se do jiného světa, který ho okouzlí.

Jan Lidmaňský je v porotě Hodinek roku TEMPORIS Awards, které se konají v Rumunsku, a dále v porotě hodinek roku Chronos24 v Polsku. U nás byl kurátorem výstavy Umění řemesla hodinářského, která připomínala výročí 600 let staroměstského orloje. O hodinkách publikuje, pravidelně pořádá setkání nad hodinkami a snaží se pomáhat s edukací oboru. Již 13 let  působí ve společnosti RF HOBBY, kde pracuje na projektech, jako je 21. století, Epocha nebo magazín o luxusu Top Class, a to už rok na pozici obchodního ředitele.

 

Newsletter