Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Impérium vrací úder

Obchodní přestřelka mezi Čínou a Spojenými státy pokračuje. Jak již bylo avizováno dříve, země rudého draka v pondělí odpověděla na zavedení cel na dovoz hliníku a oceli do USA. Jaká byla reakce trhů? A jaký je nejhorší scénář vypuknutí obchodní války?

Čína oznámila, že počínaje pondělím 2. dubna uvaluje cla ve výši až 25 % na celkem 128 amerických produktů importovaných do země, a to v reakci na zavedení cel na dovoz hliníku a oceli do USA. Do skupiny zasaženého zboží, které bude podrobeno čínským clům, spadá například vepřové maso, víno, vybrané druhy ovoce či ořechy. Podle vyjádření čínského ministerstva financí jde o legitimní akci, která byla přijata v souladu s pravidly Světové obchodní organizace za účelem obrany čínských zájmů.

Reakce trhů byla omezena na Asii a USA, jelikož ve většině Evropy bylo z důvodu svátku zavřeno. Americké akcie v návaznosti na oznámení čínských cel padaly již v premarketu. V závěru k rudým číslům přispěl i propad technologického sektoru. Výnosy bondů padaly na krátkém i dlouhém konci výnosové křivky, avšak jen velmi mírně. Dolar vyjádřený dolarovým indexem pak lehce oslabil. Vůči euru si však americká měna připsala zisky, když se krátce posunula pod hranici 1,230 EURUSD, k čemuž svou trochou přispěly i zavřené evropské trhy.

Pravdou je, že pondělní oznámení čínských cel pravděpodobně není první ani poslední událostí v rámci americko-čínské obchodní přestřelky v tomto týdnu. Během příštích dní by totiž mělo dojít na představení dalších detailů cel uvalených na čínský dovoz do USA, jehož roční hodnota dosahuje zhruba 50 až 60 miliard dolarů a kde by nejvíce zasaženým sektorem měly být technologie. Po zveřejnění detailního seznamu zasažených produktů pak bude následovat 60denní lhůta určená pro vyjednávání obou stran, a to jak ze strany vlád, tak i samotných podniků.

Byť byla tato cla na čínský dovoz oznámena již dříve, dá se očekávat, že se zveřejnění seznamu na trzích opět podepíše spíše negativně, byť by však nemělo jít o dlouhodobou záležitost. Jak je totiž vidět, Spojené státy si nechávají dostatek prostoru pro další vyjednávání, což představu o vypuknutí razantní obchodní války celkem zmírňuje. K tomu rovněž přispívá i dřívější informace o jednání USA a Číny ohledně zlepšení přístupu amerických podniků do čínské ekonomiky.

Zaměříme-li se na dlouhodobý vývoj americké obchodní politiky, trend jasně směřuje k čím dál volnějšímu obchodu. Analýza banky Goldman Sachs ukazuje, že se průměrná výše efektivního cla od 30. let minulého století snížila ze zhruba 20 % na 1,5 %, přičemž Trumpova cla se na těchto číslech podepsala velmi mírně, a to ani ne jedním procentním bodem.

Pokud bychom chtěli spekulovat o negativním scénáři obchodní války, jehož dopad na trhy by byl opravdu citelný, podle měnového a makroekonomického stratéga banky ING Viraje Patela by musely být splněny dva hlavní body. Zaprvé by se muselo jednat o pokračující rozšiřování amerického protekcionismu na další země, potažmo sektory, zadruhé pak o okamžitou odvetnou reakci americké vlády v situaci, kdy by se Čína rozhodla na výše zmiňovaná cla rovněž zareagovat.

„V předchozích epizodách amerických obchodních válek byl tím hlavním signálním prvkem dolaru přístup vlády. Sílící protekcionismus jasně naznačuje, že americká vláda touží po slabé měně. A taková představa zůstane na měnových trzích zakotvená do doby, než bude důvěryhodně vyvrácena,“ uvedl Patel.

Takto představený scénář se prozatím neodehrává, což ostatně potvrzuje i dosavadní reakce trhů. Zaměříme-li se na dolar, jeho nedávné posílení bylo spjato nejen s nárůstem apetitu investorů po rizikovějších aktivech, stejně tak i s uzavírání krátkých dolarových pozic s tím, jak se blížil konec čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že tento efekt již odezněl, americká měna se bude opět vyvíjet pod vahou fundamentů, jako jsou například zmiňované obchodní „tahanice“ a samozřejmě data.

Hovoříme-li o datech, včera byly v rámci dění v USA zveřejněny indexy ISM a PMI průmyslu, které skončily mírně pod očekáváním. Citelně výše, než s čím pracovala predikce, naopak skončil index ISM průmyslových cen (náznak obnovy inflačních tlaků?). Z hlediska dalších dní se pozornost soustředí především na středu, kdy bude představen Národní report zaměstnanosti agentury ADP, a poté na pátek, kdy bude reportována tvorba nových pracovních míst mimo zemědělství (oboje za březen).

Aktuálně se dolar obchoduje na 1,2312EURUSD. Během dnešního dne by se kurz měl pohybovat v rozmezí 1,2285-1,2378 EURUSD.*

Koruna bude mít po velikonoční pauze šanci nadále vstřebat výstupy z březnového zasedání České národní banky. Sazby sice zvýšeny nebyly, trhy však dostaly poměrně jasný signál, za jakých podmínek by aktuální úroková prognóza, která pracuje s dalším hikem nejdříve na konci roku, případně na začátku toho dalšího, mohla být upravena ve prospěch rychlejšího tempa návratu k normálu.

Co se týče domácích dat, dnes bude zveřejněna poslední revize HDP za čtvrtý kvartál minulého roku, tedy včetně sektorových účtů, a dále index PMI průmyslu. Dalším klíčovým dnem pak bude pátek, kdy bude reportován výsledek průmyslu a maloobchodu za únor.

 Aktuálně se koruna obchoduje na 25,35 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,35 až 25,45 EURCZK, ve dvojici s dolarem pak od 20,51 až 20,71 USDCZK.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

 

Newsletter