Je snadné být oslněn akciemi s vysokými výnosy. Existuje však důvod, proč byste něco takového měli ignorovat. Každý alespoň trošku matematicky znalý člověk ví, že hrát loterii se z pohledu statistiky jednoduše nevyplácí. Přesto však, například v USA dosahuje prodej loterijních tiketů obratu až 70 miliard dolarů ročně. Proč se lidé připravují o peníze tímto způsobem? „Vše, co potřebujete, je dolar a sen.“ Tak zní staré známé motto newyorské loterie – a samozřejmě je to vlastně to, co opravdu kupujeme, když vsázíme – sen.
Investoři jako skupina jsou považováni za racionálnější nežli loterijní hráči. (Samozřejmě, v investicích je v sázce mnohem víc než jeden dolar.) Nedávný výzkum však tuto domněnku vyvrací. Podle studie profesorů Turana Baliho, Stephena Browna, Yi Tanga a Scotta Murrayho, akcie, jež jsou veřejností považovány za loterijní, mají tendenci být předražené a v průběhu času přinášejí nižší výnosy.
Co jsou to loterijní akcie? Ty které se prezentují neobvykle vysokými průměrnými výnosy během jejich pěti nejlepších dnů v daném měsíci – bez ohledu na to, jak se jim daří ve zbylých 25 dnech. Myšlenkou je, že několik předchozích dní s vysokými výnosy má stejný účinek jako novinové články o velkých loterijních vítězích. Investoři je vidí a odvažují se snít.
Tento efekt, říkají vědci, vysvětluje jednu z dlouhodobých hádanek v oblasti financí. Existují určité evidence, že akcie s vysokým „beta“, tedy druhem volatility, jsou mnohem rizikovější, než by měly být. Na druhé straně akciím s nízkou volatilitou se daří lépe, než se obecně očekává.
V praxi lze toto nejlépe pozorovat na příkladu Warrena Buffeta, jehož tendence sestavovat portfolio z méně volatilních akcií je jedním z důvodů, proč jsou jeho investiční výsledky takové jaké jsou. Akcie s nízkou volatilitou mají jednoduše výhodu v tom, že investoři, kteří do nich investují, mají přístup k využití vypůjčených peněz a jejich pákového efektu ke znásobení svých výdělků. Rizikověji orientovaní investoři takovou výhodu většinou nemají, takže v momentě, kdy cílí na vyšší výnosy, se musejí uchýlit k podstatně rizikovějším titulům. To žene valuace těchto akcií nahoru a dává levnějším akciím s nízkými “beta“ potřebnou podporu.
Existuje však i jiné vysvětlení. Mnoho vysoce volatilních akcií jsou svým způsobem loterijní akcie. Co se možná děje, je to, že investoři vidí vysoké výnosy, neřeší krátkodobost jejich zisků a jednoduše se za nimi ženou. Člověk přece nikdy neví.
