Na trzích se usadila dobrá nálada. Evropské i americké akcie rostou. Po výprodeji se poptávka vrátila na dluhopisový trh, zejména ten americký. Dolar odevzdal část předchozích zisků. Koruna zpevnila proti euru i dolaru. Za těmito pohyby hledejme kombinaci několika faktorů majících původ v americké ekonomice. O jaké jde? A co by mohlo aktuální náladu narušit?
Hlavní faktory, které spojujeme s dobrou tržní náladou, se objevily v posledních ani ne dvou týdnech. Prvně jde o nad očekávání lepší data o americké jádrové inflaci. Po ní následoval komentář jednoho z nejsledovanějších amerických centrálních bankéřů – Christophera Wallera zmiňujícího uspokojivý inflační trend, který, udrží-li se, umožní trojí až čtvero snížení sazeb v letošním roce.
Poslední proměnnou je Donald Trump. Ten během inaugurace neoznámil konkrétní plán uvalení cel, kde největším strašákem byla univerzální a plošná cla. Později už byl sice konkrétní, zmíněná cla, jejich výše a zaměření však náladu nikterak nepokazila.
Součástí tržního optimismu je pokles implikované volatility u dluhopisů a devizového trhu. Poté, co se americký desetiletý výnos dostal téměř k 4,8 %, přišla korekce, která jej posunula níže o více než patnáct bodů. O něco méně klesl výnos dvouletého dluhopisu. S jeho pohybem šlo ruku v ruce snížení počtu otevřených futures pozic na nejnižší úrovně od března, a to jak na straně uzavírání short, tak long pozic.
Na opčním trhu, na měsíčním tenoru, vidíme u dvouletého bondu vyšší prémii na straně callů oproti putům. U delších splatností, tj. deset let a více, převládají puty jakožto možné zajištění případného růstu spotového trhu.

Korekce se dočkal i tržní výhled amerických sazeb. Zatímco na začátku minulého týdne futures tříměsíční sazby SOFR zaceňovaly snížení úroků v letošním roce o méně než 19 bodů, aktuálně jsme zpět na zhruba 40. I zde zapůsobily výše zmíněné faktory, zejména pak data o inflaci.

Graf ve větším rozlišení najdete zde.
Hlavní otázkou, kterou řešíme, je, co by mohlo pozitivní náladu narušit. Zásadní je (ne)vyostření americké celní politiky. Současná Trumpova rétorika dává za pravdu těm, kteří se cly pracovali jako s cíleným nástrojem vyjednávání u vybraných zemí. V takovém případě se nabízí scénář výhledu slabších proinflačních tlaků nemajících zásadní dopady na vedení americké měnové politiky. Pokud by však došlo na opačný scénář, a Trump by sáhl po nejagresivnější celní politice zahrnující cla na všechen import do USA, zhoršení tržní nálady by na sebe nenechalo dlouho čekat. Dopady bychom pak pocítili nejen na vyšších tržních sazbách, ale i silnějším dolaru.
V otázce celní politiky budeme mít více jasno na začátku února. Na tu dobu Trump avizoval možné ohlášení 25% cel uvalených na Mexiko a Kanadu a 10% clo u Číny. Klíčové datum je ale první duben. Do té doby mají federální agentury doručit hodnocení vztahů s hlavními obchodními partnery, včetně možných neférových praktik a devizových manipulací. Zde vidíme největší riziko možného rozpoutání nové vlny obchodních válek.
Inflace, i bez působení cel, zůstává jedním z letošním rizik. Souvisí nejen s evidentním zaseknutím na hodnotách neodpovídajícím trendu udržitelného posunu směrem k inflačnímu cíli, ale i s očekávanou proinflační fiskální politikou Trumpovy administrativy. Zde bychom pracovali s rizikem revize tržního výhledu na celoroční stabilitu amerických sazeb, což by se projevilo ve vyšších tržních sazbách, silnějším dolaru a v nárůstu volatility na celém tržním spektru.
Obě zmíněná rizika, tj. cla a vyšší americká inflace, by byla negativním faktorem vývoje kurzu koruny, především v páru s dolarem. U něj jsme v posledních týdnech viděli vyšší volatilitu než u páru s eurem, což bylo dáno nejen nižší likviditou, ale především nárůstem střednědobého tržního úrokového diferenciálu ve prospěch americké měny. Zatímco sazba dvouletého dolarového swapu za uplynulý měsíc zůstala v podstatě stabilní, u korunového jsme viděli pokles o více než deset bodů.
Proinflační riziko americké ekonomiky je rizikem dalšího rozšíření sledovaného diferenciálu. To by bylo umocněné tehdy, pokud by v USA zůstaly sazby stabilní, zatímco v Evropě, například vinou amerických cel, by vznikla potřeba rychlejšího poklesu úroků, která by se následně přelila i do české ekonomiky. V takovém případě bychom mohli počítat s kurzem převyšujícím hranici 25,00 korun za dolar.
Text byl původně napsán pro rubriku Big Expert serveru kurzy.cz.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se aktuálně v online směnárně RoklenFx obchoduje vůči euru za středový kurz 1,0452 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 107,75 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0391 do 1,0489 EURUSD.
Koruna se aktuálně v online směnárně RoklenFx obchoduje vůči euru za středový kurz 25,10 EURCZK, vůči dolaru pak za středový kurz 24,01 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,00 až 25,18 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 23,91 do 24,15 USDCZK.
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, by měl dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností spadat do zmíněného intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje nejen předchozí hodnotu kurzu, ale i jeho minulou volatilitu. Pro přesnější určení budoucí volatility je do modelu zakomponován také faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. žádnou zodpovědnost.
Zdroj: RoklenFx, Bloomberg, Reuters, Financial Times, Fed, ECB, ČNB, TradingView, Apollo