Výnosy evropských jádrových zemí rostou. Euro proti dolaru mírně sílí nad úroveň 1,1770 EURUSD. Měny regionu v mírné ztrátě. Koruna v zisku pod hranicí 25,30 za euro, podporují ji sázky na agresivnější zvyšování sazeb ČNB.

Jak dopadne bankovní revoluce? Možné scénáře

Fakt, že finanční sektor a obzvláště bankovnictví zažívá v současné době nejvíce zlomové období od příchodu počítačů v 60. letech, je dnes již všeobecně přijímaný. Vznikají ale otázky, jakým směrem se bude situace dále vyvíjet a jak to s bankovnictvím vlastně nakonec dopadne. Pojďme se tedy na tento převrat podívat detailněji a srovnat možné budoucí scénáře.

Revoluce? Určitě! 

Existence tohoto zlomového období v bankovním sektoru je nejčastěji spojována s pojmem FinTech a vznikem mnoha specializovaných inovativních startupů, které chtějí nabízet bankovní služby lépe a především úplně jinak, než to dělají současní hráči v tomto odvětví. Nejedná se ale jen o evoluční vývoj a vznik nových distribučních kanálů, nýbrž o kompletně nový trend, jakým se byznys v bankovním sektoru ubírá.

O FinTech sektoru se dnes mluví stále častěji, je napsáno mnoho článků a asi bych zde už ani nemusel zmiňovat, že se jedná o rychle expandující odvětví propojující finance s moderními technologiemi. Razantní vývoj tohoto odvětví je tažen kupředu nárůstem příležitostí, které technologie v dnešní době umožňují, jak předělat zaběhnuté systémy. Technologický pokrok ale není jediným tahounem, který žene přeměnu bankovnictví kupředu. Je to i úplně nový styl myšlení, s jakým společnosti přicházejí, a který mnohem více odpovídá současné klientele. Bankovní služby v dnešní době poptává stále více lidí, kteří “vyrostli s telefonem a počítačem v ruce”, a právě těm jsou mnohem bližší služby FinTech společností než ty, které nabízejí tradiční zkostnatělé banky.

Proč FinTech není jen marketingová bublina

Objevují se ale i takové názory, že celý ten boom kolem FinTechu je jen výstřelkem módy, a že po období, kdy se před každé slovo dávalo “e-“ nebo “i-“, je zde čas koncovky “-tech”. Není tedy celá tahle revoluce jen v naší mysli? Podívejme se na pár čísel, které nám ukáží, že tomu tak není.

Statistický portál statista.com odhaduje, že jen ve Spojených státech a Velké Británii bylo v oblasti FinTech vytvořeno více jak 280 tisíc pracovních míst. Kromě tradičních bankovních center, které jsou kolébkou FinTechu, jako je Londýn, New York a San Francisco, vznikají další velká FinTech centra například v Hongkongu, Singapuru, Sydney nebo třeba i Tel Avivu. Do FinTech startupů bylo v roce 2014 podle CB Insight a Accenture investováno skoro 14 miliard dolarů, což představuje trojnásobek toho, co bylo investováno o rok dříve. Kromě toho například společnost Goldman Sachs odhaduje, že letos by FinTech společnosti mohly zaběhnutým finančním institucím “ukrást” až 470 miliard dolarů ročních zisků. Možná tedy název FinTech je tak trochu marketingová věc, nicméně ať už těmto nově vznikajícím startupům budeme říkat jakkoli, fakt, že zde existují a že přetvářejí bankovní systém, je nepopiratelný.

A jak to tedy s bankovnictvím dopadne?

Největší otázkou, jakou si proto dnes můžeme položit, je, jaký dopad bude mít současná revoluční éra na budoucnost bankovnictví a jak tedy bude celý sektor řekněme za pět, deset let vypadat? Jisté je, že scénářů bychom mohli vymyslet nespočet a nikdo teď nedokáže s jistotou říci, jak to skutečně dopadne. Nicméně jako nejvíce pravděpodobné se jeví tyto čtyři následující možnosti:

Scénář 1: Vylepšené dnešní banky

Začneme těmi jednoduššími scénáři a proto jako první uvedu model, ve kterém nebudeme vůbec uvažovat přítomnost současně vznikajících FinTech startupů. Jedná se o situaci, ve které by se žádné malé společnosti neuchytily a došlo by k “pouhému” vylepšení velkých hráčů. Ti by se přizpůsobili požadavkům svých klientů a přetvořili svůj současný byznys model. Restrukturovali by své IT platformy a procesy. Především by ale museli využít a vytěžit maximum ze svých klíčových “aktiv”, jakými jsou postavení na trhu, rozvinuté distribuční kanály a široká klientská portfolia. Takové situaci by nahrávala například neochota klientů měnit poskytovatele bankovních služeb. Bankovní systém by pak z velké části patřil nadále velkým hráčům, jako jsou například Barclays, WellsFargo, Société Générale a další.

Scénář 2: Nové plnohodnotné banky

Tento druhý scénář uvažuje situaci, ve které žádná zaběhlá velká instituce nepřežije technologický převrat, protože nebude schopná vyhovět požadavkům svých klientů. Naopak se ale prosadí nové plnohodnotné banky, které svým klientům nabídnout stejnou paletu produktů, na jakou byli zvyklí u svých původních bank, jen je dokáží dělat levněji, rychleji a kvalitněji. Klíčovými hráči by v takovémto scénáři mohly být společnosti Fidor, Atom nebo Starling.

Scénář 3:  Banky složené z FinTech společností

Ve třetím scénáři se poprvé zaměříme na budoucnost počítající s existencí mnoha malých FinTech společností. Jak se bude dále rozvíjet FinTech revoluce, vznikne velký počet úzce zaměřených startupů, které budou ve svých činnostech (napřed to budou půjčky, platby, forex, ale postupem času přijdou i hypotéky, investice a další) naprosto dominovat. Konkurenční výhoda, jakou budou tyto startupy schopny nabídnout zákazníkům, bude natolik veliká, že velcí hráči začnou ztrácet klienty, až postupem času zaniknou. Kromě Fintech společností se začnou objevovat také starupy vyvíjející platformy a rozhrání, které budou agregovat produkty různých FinTech firem a nabízet je klientům “pod jednou střechou”, aniž by samy o sobě byly bankou. Možní hráči takového scénáře jsou například Mondo nebo OnTrees.

Scénář 4: Banka na sociální síti

Poslední scénář, který zmíníme, je částečně kombinací předchozích, ale počítá ještě se zapojením sociálních sítí do bankovnictví. Mohlo by k němu dojít, pokud by zákazníci začali být unavení množstvím nových i stávajících finančních institucí, které by nabízely nepřeberné množství různých služeb na různých serverech. Zákazníkům by se pak mohlo zalíbit řídit své finance a řešit bankovní problémy na místech, kde se pohybují nejčastěji – tedy na sociálních sítích. Ty by pak začaly spolupracovat s různými poskytovateli a fungovaly by tak jako agregátor bankovních produktů přímo uvnitř sebe, sociální sítě. V takovém případě by z finančních subjektů přežily ty nejsilnější – ať už tradiční banky nebo FinTech společnosti.

Tyto čtyři scénáře představují samozřejmě extrémní situace a je pravděpodobné, že ani jeden z nich se nenaplní úplně. Spíše se bude jednat o kombinaci více z nich. Tedy pokud se ovšem nestane nějaká další neočekávaná událost.

A jaký scénář připadá nejpravděpodobnější Vám?

Do archivu článků FinTech Daily se podívejte ZDE

 

Newsletter