Jak mohou byznys a investice přispět k řešení společenských problémů

Silke Horáková, foto: Herbert Slavík

Myšlenku pojmout investování jinak objevila poprvé v roce 2010 na konferenci v Londýně. Tam Silke Horákovou, spolumajitelku nakladatelství Albatros a v té době ředitelku české venture kapitálové asociace CVCA, zaujalo takzvané impaktové investování, tedy investování se zaměřením na společenský dopad, a to díky prezentaci tehdy prvního impaktového fondu v celé Evropě Bridges Ventures. Rozhodla se proto přinést tento přístup do České republiky. Spojit princip finanční návratnosti a společensky prospěšných aktivit mě fascinovalo a hned jsem věděla, že to je něco, čemu se chci ve svém životě věnovat,” popisuje svou cestu k investicím zaměřeným na společenský dopad Silke Horáková.

V roce 2010 ale u nás ještě nebylo do čeho investovat, takže jsme začali celý ten ekosystém budovat od začátku,” dodává Silke. Postupně se jí podařilo pomoci rozvinout jak konkrétní společensky prospěšné podniky, tak celou doprovodnou infrastrukturu – od prvních akcelerátorských programů v Nadaci Via a Impact Hubu, jako je Lepší byznys, Impact First nebo Social Impact Award, po první zdroje financování. S mezinárodní organizací NEST a s partnery z private equity fondu například spoluzaložila NEST Partnership, grantový fond pro sociální podniky inkluzivního charakteru.

“Během mé práce s podpořenými sociálními podniky se ukázalo, že by dané podniky nakonec mohly vložené peníze vrátit. Rozhodla jsem se proto založit investiční fond zaměřený původně především na flexibilní a konvertibilní úvěry, který bude kombinovat jak finanční návratnost, tak společenský dopad,” vysvětluje Silke. V té době se myšlenka impaktového investování zalíbila i Nadaci České spořitelny a Nadaci Karla Janečka. “Spojili jsme síly a vytvořili tým, který měl expertizu jak z investičního, tak ze sociálního sektoru. Podpořili nás také přední venture kapitálové a private equity investoři a síť pro bono poradců. A tato různorodá expertiza byla podle mě klíčem k úspěchu,” doplňuje Silke.

Vznikl tak první impaktový fond v České republice – fond zaměřený na investice se společenským dopadem – s názvem Tilia Impact Ventures. Se Silke Horákovou ho spoluzaložil Petr Vítek, který je zároveň spoluzakladatelem Impact Hub Praha, Brno a Ostrava. Petrovi a Silke se díky fondu podařilo ukázat, že investice a byznys mohou hrát důležitou roli při řešení některých společenských a environmentálních problémů, a rozšířit princip impaktového investování nejen mezi podniky, ale i mezi tradiční české investory. Mně bylo ctí být u toho na začátku s nimi, proto si se Silke během rozhovoru tykáme. 

Co obnáší vést impaktový fond, jaká mají impaktoví investoři očekávání a jakým způsobem mohou pomoci třeba právě vašemu startupu? Nejen na tyto otázky odpovídala v rozhovoru pro Roklen24 Silke Horáková, spolumajitelka nakladatelství Albatros a spoluzakladatelka fondu Tilia Impact Ventures.

Co čekají impaktoví investoři od projektů se společenským dopadem? Do jaké míry mají nastavená jiná hodnocení a očekávání oproti investicím do “klasických” startupů?

To se hodně změnilo. Když jsi s námi před čtyřmi pěti lety začala prozkoumávat trh a mluvit s investory, museli jsme koncept impaktového investování neustále vysvětlovat a zároveň opakovat, že takovéto investování není filantropie. I přesto to pro ně byla myslím na začátku polofilantropická myšlenka. A vzhledem k tomu, že Tilia vznikla jako relativně malý fond, bylo otázkou, jak moc a jestli vůbec můžeme být ziskoví. Proto primární zaměření Tilie – a to máme i ve smlouvách – je takzvaně impact first, tedy maximalizace společenského dopadu.

Postupně se trh změnil a změnilo se i očekávání investorů. Dnes investujeme podle principu klasického venture kapitálového fondu, s tím, že sledujeme specifickou investiční strategii zaměřenou na startupy se silným a měřitelným společenským dopadem. Tato strategie cílí na adekvátní  finanční návratnost – námi nabízený výnos je sice pod úrovní jiných VC fondů, ale přesto zajímavý. Přístup a očekávání impaktových investorů se ale liší, v USA, kde má investování se společenským dopadem delší historii, je již opravdu převážně očekáván tržní výnos. V Evropě je to jinak, průzkum organizace EVPA mezi jejich členy ukazuje, že čekají nižší než tržní výnos.

Když se zaměříme na region střední a východní Evropy – jak se z tvého pohledu rozvíjí komunita impaktových investorů? Jak moc jsou impaktové investice pro lokální investory v současné době zajímavé?

Jsme pořád relativně na začátku. V celé Evropě máme řádově stovku impaktových fondů a když vynechám úplně malé fondy, tak fondy v regionu CEE spočítám na prstech jedné ruky. Když počítám fondy, které dostaly podporu od Evropského investičního fondu, tak je jeden v Polsku, pak v Maďarsku, další v Chorvatsku a když do toho zahrnu i Tilii za Českou republiku, tak jsme na čísle čtyři. Pak ale rostou nové fondy, které se také dívají na projekty s pozitivním společenským dopadem a investují do nich, ale nesledují strategii v měření a řízení dopadu.

Hodně se ale proměnilo povědomí o udržitelnosti a ochota investovat do udržitelných projektů. Impaktové investování je samozřejmě více progresivní, zaměřuje se na pozitivní řešení globálních problémů, ale je to součást udržitelného investování. Jako celek toto odvětví dynamicky roste. Začalo to hnutím Fridays For Future, díky kterému se zvýšilo povědomí o výzvách spojených se změnou klimatu a významem udržitelného vývoje. Od té doby jsme viděli zajímavé investiční příležitosti v environmentální oblasti, k čemuž po pandemii přispěl i tlak Evropské unie na vývoj udržitelné technologie.

Když zmiňuješ investiční příležitosti, jak všeobecně hodnotíš český ekosystém společensky prospěšného podnikání? Jak se proměnily projekty řešící pozitivní společenský dopad v posledních letech?

Hodně se to proměnilo a počet společensky nebo environmentálně prospěšných projektů roste. Významnou roli v posledních letech hraje právě environmentální aspekt a narůstající povědomí o udržitelnosti spolu s tím, jak si společnost uvědomuje vážnost problému. Tím vznikají projekty, které problémy z této oblasti chtějí řešit. Nárůst vidíme ale i v jiných oblastech. Všeobecně vidíme novou generaci zakladatelů, kteří do svých projektů chtějí začlenit více společenského dopadu. A kteří chtějí najít i takové investory, kteří mají zájem je v jejich společensky prospěšných aktivitách podpořit. Často jsme v situaci, kdy projekty, se kterými jednáme, mají nabídky od klasických venture kapitálových investorů, ale nakonec si vyberou nás, protože nabízíme i něco jiného – řízení a rozvoj společenského dopadu. Pomáháme jim nastavit strategii a zároveň i měření dopadu. To je náš unique selling point. Pak se můžeme spojit v kofinancování s jiným venture kapitálovým fondem nebo jakýmkoli impaktovým fondem.

Fond Tilia Impact Ventures jste založili s cílem ukázat, že i zohlednění a rozvoj pozitivního společenského dopadu při investicích může přinést výnos. Jak se vám daří po čtyřech letech od založení fondu?

Lépe než jsme očekávali, a to jak z hlediska povědomí a expertizy, kterou jsme rozvinuli v našem sektoru, tak i co se týče finanční návratnosti, kterou očekáváme. To také částečně souvisí s tím, že jsme naše zaměření postupně přesunuli od sociálního sektoru. Pro ten jsou vhodné  převážně úvěrové struktury, přičemž investice do equity – tedy vlastnického podílu – jsme chtěli dělat jen na výjimečné bázi, jen v případě velmi růstových projektů. Skončili jsme ale s investicemi převážně do equity. Tím pádem je růstový potenciál našeho portfolia větší, než jsme původně očekávali.

Říkáš, že vaše konkurenční výhoda oproti jiným fondům je nastavení, rozvoj a vyhodnocování společenského dopadu u sledovaných projektů. Jak vyhodnocujete společenský dopad vašeho fondu?

Na vyhodnocování vlastního dopadu neustále pracujeme a je to pro nás výzva. V rámci nefinanční podpory pomáháme definovat a rozvíjet dopad u jednotlivých našich projektů, ten následně vyhodnocujeme, abychom pak byli schopni prezentovat dopad na úrovni celého portfolia. A jak řešíme dopad na úrovni projektů? Každý projekt má nastavené ukazatele výkonnosti KPIs z hlediska společenského přínosu a naše finanční motivace i podmínky financování daného podniku jsou navázány na splnění těchto dopadových ukazatelů.

Celý proces vyhodnocování dopadu u nás začíná již během fáze screeningu, kdy se teprve na daný projekt díváme. Posuzujeme různé aspekty společenského dopadu, jak je hluboký, jak se dá škálovat, jestli je zakladatel motivovaný společenským dopadem a jestli byznys model dané firmy jde ruku v ruce s dopadem – to znamená, pokud roste byznys, roste zároveň i společenský přínos, což je ideální situace. V současnosti máme například tři projekty z cirkulární ekonomiky, což je oblast, která se nám velmi líbí a ve které jsou velmi vizionářské projekty. V této oblasti se dopad projektu například prezentuje přes snížení emisí, které dané řešení působí. Díky tomuto ukazateli můžeme i relativně jednoduše projekty a jejich dopad porovnávat. Pak jsou ale i kvalitativní aspekty, které se snažíme vyhodnocovat a vše následně komunikovat a reportovat našim investorům na úrovni celého portfolia.

Jaký typ podpory od vás zakladatelé startupů nebo podniků obvykle potřebují?

Máme různé úrovně zakladatelů. Někteří potřebuji větší pomoc, co se týče nastavení byznys strategie a finančního plánu, na druhém konci jsou zakladatelé, kteří od nás naopak více potřebují nastavení impaktové strategie. V takovémto spektru se pohybujeme, proto je naše finanční i nefinanční pomoc hodně individuální. Dobrá zpráva je, že v současnosti máme tým, který vzhledem ke své pestré expertize na tyto potřeby může reagovat. Plus máme soukromé investory, takže můžeme nabídnout i zajímavý network.

Co jsou tvoje hlavní zkušenosti a poznatky, které jsi při budování a vedení prvního impaktového fondu v České republice získala? Co je podle tebe klíčové pro úspěch v této oblasti a na co by se měli ostatní investoři zvažující založení impaktového fondu zaměřit?

Určitě je to tým a sdílená expertiza z různých oblastí, jako je sociální sektor, byznys, podnikání, IT. Jak jsem již zmínila, máme super tým šesti lidí, který je připraven rozvíjet nejen stávající investice, ale i další fond. Klíčoví jsou i investoři a spolupráce s nimi. Momentálně máme v externí investiční komisi experty na startupovou scénu, venture capital i private equity a můžeme se opřít o mezinárodní síť dalších odborníků. Sama jsem byla v loňském roce zvolena do představenstva organizace EVPA, která sdružuje impaktové investory v Evropě. Díky členství v této organizaci se nám podařilo propojit se se zahraničními fondy, vytvořili jsme platformu, navzájem komunikujeme a spolupracujeme, což je také velký klíč k úspěchu.

Co plánujete do budoucna?

Pro nás je nyní velkým krokem příprava dalšího fondu, který má mít cílovou velikost kolem 30 milionů euro. Počítáme s tím, že do něj bude investovat i Evropský investiční fond, a doufáme, že nás podpoří nejen naši existující investoři, ale i nějací noví. A já bych byla obzvlášť ráda, pokud by se rozhodli zapojit do budoucna i nějací institucionální investoři.

Silke Horáková je spoluzakladatelka prvního fondu na podporu společensky prospěšných podniků v České republice, Tilia Impact Ventures, a spolumajitelka české nakladatelské skupiny Albatros Media, která zastřešuje dvacítku knižních značek.
V minulosti Silke vedla Českou asociaci private equity a venture kapitálu a pracovala pro private equity fondy a pro Evropskou banku pro obnovu a rozvoj. Také učila externě kurz Podnikatelské finance na VŠE.

Silke založila a je předsedkyní správní rady Nadace Albatros, která podporuje vzdělávací programy pro děti ze sociálně slabých rodin, patří ke zakladatelům Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a k původním investorům českého Deníku N. Úzce spolupracuje s českými a globálními organizacemi na podporu sociálních inovací a podnikání a je členkou správní rady EVPA, evropské organizace impaktových investorů.

Newsletter