Asijské obchodování se neslo ve znamení mírných tlaků na silnější dolar. Dolarový index se tak odrazil od hranice 90 bodů, euro se proti dolaru posunulo směrem k 1,2160 EURUSD. Tlaky na silnější dolar lehce reflektují i měny regionu, u nichž dnes ráno pozorujeme tendenci mírně oslabovat.

Jak vydělávat v bouři finančních trhů? Stačí mít chytrý počítač

Začátek letošního roku patřil na finančních trzích mezi ty nejbouřlivější. Propad cen ropy, zpomalení čínské ekonomiky společně s poklesem tamních trhů či zavádění nevšedních nástrojů měnové politiky, jako jsou záporné sazby. To vše stálo za nadprůměrně vysokou volatilitou, které podrážela, de facto stále podráží, nohy investorům sázejícím na strategie, jež dříve sice fungovaly, ovšem v aktuálním prostředí selhávají.

To však není případ japonského hedgeového fondu GCI Systematic Macro Fund. Jeho šéf Kyo Yamamoto si dal nohy na stůl a nechal vydělávat svůj počítač. Speciální algoritmický model, podle kterého firma investuje, zhodnotil kapitál během prvních dvou měsíců o 19 %. Co k tomu bylo potřeba? Stačilo zainvestovat do japonských státních dluhopisů.

„Pokud se podíváte na aktuální stav trhů, to, co vidíte, je naprosto neuvěřitelné,“ řekl Yamamoto pro agenturu Bloomberg. „Jestliže chcete v tomto prostředí i nadále vyhrávat, spoléhat se pouze na vlastní úsudek je celkem risk. Já raději sleduji model a držím se jeho základních pravidel,“ dodal manažer.

Yamamoto začal nakupovat japonské bondy na začátku roku 2016 ještě před tím, než Bank of Japan poprvé v historii srazila své sazby do záporu. Okamžitě poté se na dluhopisech zvedla jejich volatilita (viz graf), jejich ceny raketově vzrostly a výnosy v některých případech spadly do negativních čísel, a to dokonce pod novou úroveň depozitní sazby na -0,1 %.

Dnes zmiňovaný model „vysílá“ do éteru nové informace. Dle Yamamotových slov je jeho aktuálním „tipem“ další akce na straně japonských dluhopisů. Nejde však o nákup, nýbrž nastal čas k jejich prodeji. To, že jsou doporučení fondu (zatím) úspěšná, potvrzují reálná čísla. Od doby jeho založení v únoru 2014 byl základní kapitál zhodnocen o 173 %. Pro srovnání, za tu samou dobu se Systematic Diversified index společnosti Hedge Fund Research sledující výkonnost světových hedgeových fondů zhodnotil o „pouhých“ 16 %.

I přesto, že model společnosti GCI na začátku ledna nepředpovídal sražení japonských úroků, signalizoval to, že centrální banka bude muset přistoupit k „nějaké“ akci, což byl ideální popud k sázce na japonské bondy, a to bez většího náznaku rizik. Dnes, když se volatilita těchto instrumentů pohybuje nejvýše za posledních několik měsíců, už jistota vymizela. Z toho důvodu, rovněž i na popud modelu, byla pozice fondu na bondech osekána.

Co bude dál?

Lednové sražení japonských depozitních sazeb přišlo poměrně náhle. Naprostá většina analytiků s tímto scénářem vůbec nepracovala. Dnes, když se situace relativně stabilizovala, se spekuluje o dalších krocích Bank of Japan.

Yoshihiro Nakatani, manažer fondu Asahi Life Asset Management, míní, že centrální banka země vycházejícího slunce provede ještě dvě snížení svých sazeb hlouběji do záporu, a to až na -0,5 %. Ten samý scénář mimo jiné před japonským parlamentem naznačil i sám guvernér Bank of Japan Haruhiko Kuroda.

Podle Nouriela Roubiniho, předsedy Roubiny Global Economics, nemá banka v boji o podporu růstu a inflace žádnou jinou možnost než aplikovat nekonvenční opatření měnové politiky. „Ode dneška za pět let, pokud se nedočkáme patřičných strukturálních reforem a pakliže nebudou vyřešeny všechny fiskální problémy, japonské měnové politice dojde munice,“ míní Roubini. Proto je podle něj snížení sazeb do záporu jediným „světlem na konci japonského tunelu.“

Probudil Kuroda draka?

Newsletter