Guvernérka Federálního rezervního systému Janet Yellenová včera promluvila na téma finanční situace největších bank ve Spojených státech. I přesto, že se v předem připraveném proslovu nezmínila o měnové politice, později při odpovídání na otázky jasně uvedla, že americká ekonomika si „vede dobře“ a že Fed by mohl opravdu začít se zvyšováním úrokových sazeb už příští měsíc.
#Fed nezvýšil #sazby. Smazal zisky akciím a srazil #euro – Roklen24.cz https://t.co/MgUNLCTuWj prostřednictvím @roklen24 $EURUSD #rates
— Roklen24 (@roklen24) 28. Říjen 2015
Možné navýšení sazeb je závislé na vývoji ekonomických dat, které by si v ideálním případě měly udržet postupně se zlepšující sentiment jak v případě trhu práce, tak i u inflace. Pouze za těchto podmínek bude mít měnový výbor Fedu potřebné prostředí k tomu, aby mohl utáhnout svou měnovou politiku.
Faktem ale je, že Janet Yellenová ani její kolegové Stanley Fischer a William Dudley ve skutečnosti nejsou „datově závislí“, tedy neřídí se primárně daty z americké ekonomiky. Takový názor razí šéf ekonomické sekce pro Severní Ameriku ve společnosti Citigroup William Lee. Z jeho pohledu na věc je vedení Fedu orientováno především na vývoj trhů a jejich finančních podmínek a neřídí se primárně vývojem tvrdých dat.
Fed jako parazit amerických institucí a volného trhu – Roklen24.cz https://t.co/u1e2oXBP8v prostřednictvím @roklen24 #federalreserve
— Roklen24 (@roklen24) 5. Listopad 2015
Lee vytvořil model, v podstatě modifikované Taylorovo pravidlo, dle kterého se řídí většina světových centrálních bank, jenž reflektuje, jak moc se sledované fundamenty přiblížily k cíli trhu práce a tempa růstu inflace. Na základě toho pak kalkuluje výkyvy politiky od toho, co považuje za adekvátní ukazatel nervozity trhu, čímž je volatilita dluhopisů.
Konečný výsledek měření ukazuje, že volatilní vývoj bondů vyvolává u centrální banky mnohem „laxnější“ postoj, a to i přes data, která by měla vyvolávat přesný opak. Obzvláště je tento trend patrný v době po poslední finanční krizi. Ukázalo se, že reakce Fedu na 10% výkyv tzv. MOVE indexu, který v podstatě zobrazuje nervozitu – zvýšenou volatilitu – na trhu dluhopisů, je naprosto minimální (viz graf). A právě to je dle Leea chyba.
„Zjištěný fakt porušuje jedno ze základních pravidel, které je mladým ekonomů Fedu vštěpováno do hlavy. Jeho znění je jasné, neřiďte se vývojem trhů, jelikož ty mají tendenci reagovat přehnaně, čímž se jako první dostává ke slovu panika a poté až racionální myšlenky,“ přepisuje ekonomova slova agentura Bloomberg.
Jak se zdá, tak v tomto případě udeřilo kladivo na hřebíček. Výstup z Leeovy studie totiž nezávisle potvrzuje i analýza Erica Rosengrena, který působí v bostonské pobočce Fedu. Ten přišel s tvrzením, že „neustále opakující se zmínky o finanční stabilitě, které jsou slyšet z úst představitelů Fedu, ve výsledku vedou ke statisticky významné redukci sazeb.“
Americká centrální banka má za úkol sledovat vývoj na trhu práce a oblast cenové hladiny. I přesto se však zaměřuje i na finanční stabilitu země, což potvrzuje i pozdržení tolik spekulovaného zářijového navýšení amerických sazeb. Jako jeden z důvodů uvedl Fed obavu ze srpnového propadu trhů, který by mohl mít negativní vliv na vývoj reálné ekonomiky.
