Kavárnu najdete téměř na každém rohu, cyklistické stezky se klikatí kouzelnými uličkami a bohatá zeleň tuto idylickou představu perfektně doplňuje. I tyto faktory zajisté v průzkumu americké společnosti Mercer pomohly Vídni udržet si svůj titul města s nejlepší kvalitou života.
Malebné hlavní město Rakouska, které vévodí tomuto žebříčku již pět po sobě jdoucích let, následovala města Curych, Auckland, Mnichov a Vancouver.
Mercer Quality of Living svým průzkumem hodnotí životní podmínky celkem ve 440 městech, za pomocí 39 různých faktorů, včetně politické stability, kriminality, cenzury sdělovacích prostředků, zdravotnického materiálu a služeb, dostupnosti mezinárodních škol a veřejné dopravy.
Průzkum by měl sloužit především jako pomoc nadnárodním společnostem, při určování kompenzačních balíčků pro jejich zaměstnance umístěné do ciziny díky mezinárodním úkolům.
Evropa se nemusí stydět
Právě evropská města dominují zbytku první desítky žebříčku, šesté až desáté místo obsadila města Düsseldorf, Frankfurt, Ženeva, Kodaň a Sydney.
„Navzdory obavám ohledně ekonomického růstu, města západní Evropy i nadále nabízejí stabilní prostředí pro zaměstnance i zaměstnavatele,“ uvedl Mercer. „Bezpečnost byla díky teroristickým útokům v Paříži a Kodani posílena a Mercer nyní bedlivě sleduje případný dopad na životní úroveň osob žijících v cizí zemi a jejich rodin v těchto místech.“
I když se do top dvacítky nedostalo žádné americké město, jejich umístění i tak nebylo žádnou ostudou. Města San Francisco, Boston a Honolulu se umístila na 27., 34. a 36. místě.
Mezitím v Asii – oblasti s největším rozsahem v kvalitě životních standardů – bylo nevýše umístěné město Singapur na 26. příčce. V rámci celé oblasti Blízkého východu a Afriky se nevýše dostalo město Dubaj s pozicí na 74. místě.
Města druhého řádu
Mercer identifikuje hned několik „nově se formujících měst,“ které jsou stále více konkurenceschopné tradičním byznys a finančním centrům.
Tato nově vznikající města takzvaného druhého řádu investují především do infrastruktury s cílem zlepšit standard kvality života a následně přilákat více zahraničních firem.
Do této skupiny byla zahrnuta města jako Hyderabad a Pune v Indii, Xi‘an a Chongqing v Číně, Wroclaw v Polsku, Durban v Severní Africe a Manaus v Brazílii.
Podle Merceru právě poslední zmíněné město Manaus je již nyní prosperujícím průmyslovým centrem a nabízí bezplatnou ekonomickou zónu – jeho dobrá dodávka spotřebitelského zboží a relativně moderní infrastruktura částečně potlačují jeho nedostatek mezinárodních možností vzdělávání pro cizince zde žijící a roztříštěnost tohoto území.
