Zbyly vám doma z dávných cest ještě nějaké německé marky, italské liry či francouzské franky? Nejste sami. Je tomu již více než patnáct let, co se v eurozóně platí euromincemi a eurobankovkami, ale národní měny z povrchu zemského rozhodně nezmizely. Jen německých marek je v oběhu stále neuvěřitelných bezmála 13 miliard.
Schované v odpadních trubkách, zavařovacích sklenicích nebo klecích pro ptáky. Často se objeví při renovacích, stěhování či po smrti obyvatel bytu nebo domu. Staré peníze, které si dosud nikdo nevyměnil, dosahují závratné hodnoty. Podle údajů německé centrální banky byly ke konci června v oběhu mince a bankovky v celkové hodnotě 12,67 miliardy marek (cca 6,48 miliard eur), píše německý ekonomický server Handelsblatt.
Evropská nostalgie. „Mrtvé“ měny v kasičce Evropany vyšly na pět miliard
Nejvíce je mincí
Nejvíce si přitom prý lidé u sebe ponechávají mince, kterých se podle Bundesbank dosud nevyměnila zhruba jedna třetina. „U této sumy se však jedná zčásti o sběratelské mince,“ uvedla banka. Určitý podíl mincí si také prý mohli odvézt zahraniční turisté, domnívá se zase spolkový svaz německých bank (Bundesverband deutscher Banken).
Někteří majitelé mincí v hodnotě deset a méně feniků si je možná nevyměnili kvůli jejich nízké hodnotě. Jen mincí v nominální hodnotě jeden fenik, kterým se Němci obdarovávali jako „fenikem pro štěstí“, je v oběhu cca 9,7 miliardy kusů.
Co (ne)víte o americkém dolaru?
Cení se vzácnost, ale i chyby
V ojedinělých případech se může vlastnictví starých mincí značně vyplatit. Čím vzácnější a lépe zachovalá mince je, tím vyšší je obvykle cena, kterou za ni sběratelé budou ochotni zaplatit, uvádí podle serveru německý obchodník s mincemi MDM. Přitom hraje roli také to, zda se jedná o mimořádnou, popřípadě pamětní ražbu.
Mince s malými chybami mohou mít rovněž výrazně vyšší než nominální hodnotu. Příkladem může být v Německu již téměř legendární 50feniková mince z roku 1950, u které pracovník ražebny tehdy prý omylem použil špatnou šablonu a na minci je tak vyražen nápis „Bank deutscher Länder“ (Banka německých zemí) namísto „Bundesrepublik Deutschland“ (Spolková republika Německo).
Co s nimi? Na nákup nebo do sprchy!
Německé marky však zcela nezmizely ani z běžného života. Někteří obchodníci je přijímají trvale, jiní v rámci různých mimořádných akcí. Chcete-li tedy staré mince ještě směnit za něco hodnotného, máte rozhodně šanci.
Zajímavá je například možnost využití mincí na jednom koupališti v Alsfeldu, kde se za jednu marku můžete osprchovat. „Nové mince mají jiné formáty, váhu a složení, na to bychom bývali museli nově zbudovat techniku v našich automatech. Naproti tomu nasbírat pár německých marek a v případě zájmu o sprchu je měnit jako mince pro sprchování, pro nás bylo efektivnější,“ řekl podle serveru v místním tisku bývalý představitel dotyčné městské části, která koupaliště provozuje.
Miliony schovaných bankovek
Stále znovu se vynořují také dávno zapomenuté bankovky. Někdy jsou peníze poškozené, například pokud byly schované ve vlhkých sklepích či zakopané na zahradách. Centrální banka prý ke konci června evidovala ještě 166,6 milionu nevrácených bankovek a 23,4 miliardy nevrácených mincí.
U bankovek je v oběhu nejvíce desetimarkovek – téměř 72 milionů kusů. Výrazně menší je počet u bankovek s vyšší nominální hodnotou, kterých však bylo také méně vydáno – v šuplících či skříních prý stále leží téměř 18 milionů stovek a zhruba 1,2 milionu tisícovek.
Plastová pětilibrovka? Zkáza pro britské feťáky
Německá centrální banka přitom stále staré marky bez časového omezení za eura směňuje. To ve všech zemích eurozóny neplatí. Například ve Francii či Itálii již termíny pro výměnu franků a lir uplynuly. A zemím se to do rozpočtu docela hodilo. Peníze, které do té doby nebyly vyměněny, si tamní centrální banky vyúčtovaly ve svých rozvahách jako příjem státu.
