Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro a nad 23,10 za dolar. Americký dolar od včerejška mírně posílil. Obchoduje se pod 1,0960 EURUSD.

Je zlato opravdu sázka na jistotu?

Zlato, bezpečné vládní dluhopisy a některé měny, například americký dolar. Ty všechny jsou často vnímány jako bezpečná volba pro období recese. V tuto dobu je totiž zachování kapitálu najednou důležitější než jeho zhodnocování.

Zajišťování aktiv v obdobích ekonomické stagnace nebo poklesu se dá přirovnat k tomu, když si uděláte pojistku proti negativním pohybům na trhu u rizikovějších aktiv, např. akcií, firemních úvěrů a nemovitostí. Dobrá strategie znamená, že najdete aktivum, u kterého během recese klesá korelace s ostatními třídami aktiv. Studie ukazují, že korelace zlata vůči akciím se během recese rozmělní. Z historického hlediska to znamená, že zlato se v období recese často pohybuje v opačném směru než akcie. Pouhá skutečnost, že ekonomika vstupuje do recese, však cenu zlata nezvýší. Závisí to i na chování dalších trhů.

Změna strategie

Můžeme však obecně říct, že během recese úrokové sazby obvykle klesají, zatímco akcie trpí poklesem výnosů, jelikož spotřebitelé se obávají ztráty zaměstnání, a to je nutí peníze spíše spořit než utrácet. Ačkoli oba jevy mohou poskytnout podporu, odklon od rizika spojovaný se zpomalením ekonomiky může u investorů vyvolat potřebu snížit celkovou expozici. Z tohoto hlediska by už tak vyšší spekulativní zapojení hedgeových fondů mohlo spustit prodej zlata z pouhé potřeby snížit expozici.

Poučení z historie

Od roku 1965 proběhlo sedm recesí. V těchto obdobích zlato vzrostlo v pěti případech, významný pokles naopak utrpělo pouze jednou. Pokud se podíváme na reakce v období po finanční krizi a na opakované prosazování kvantitativního uvolňování Fedem, je jasné, že zlato posilovalo, kdykoli to vypadalo, že Fed opět přistoupí k dalšímu uvolňování – zejména když tehdejší guvernér Fedu Ben Bernanke v srpnu 2010 na jednání Fedu v Jackson Hole trhům naznačil, že dojde ke kvantitativnímu uvolňování.

V následujícím týdnu zlato posílilo na nová maxima nad 1 265 USD/unci a koncem roku 2011 se dostalo na dolarové maximum. Následně ale začalo měnit své chování, když si trh uvědomil, že politika centrální banky nepřinesla takovou inflaci, jakou zlatí býci očekávali. Počátkem roku 2012 se dolar začal obracet a s jeho koncem bylo zaznamenáno maximum zlata vůči euru. Vůči japonskému jenu to bylo v dubnu 2013, přesně v týdnu, kdy guvernér Bank of Japan Kuroda zveřejnil svůj plán kvantitativního uvolňování.

Nový přístup?

Vzhledem k malému prostoru pro politické manévrování a tomu, že se prokázalo, že „staré nekonvenční“ nástroje typu kvantitativního uvolňování a nulových úrokových sazeb negativních úrokových sazeb nefungují, musejí politici sáhnout po něčem novém. Nový přístup bude pravděpodobně zahrnovat zacílení na nominální HDP a fiskální tlak na ekonomiku, což jsou opatření, která by mohla vést k vyšší inflaci, pokud je záměrem skutečně nalít do ekonomiky peníze, které budou spotřebovány spíše než použity na nafouknutí cen aktiv, což byl hlavní důsledek kvantitativního uvolňování a nízkých sazeb.

V tomto scénáři fiskálního tlaku a monetizace dluhu zaměřeném na snížení zadlužení ekonomiky a současně na udržení nízké nezaměstnanosti by zlato mohlo opět hrát svou roli aktiva, které si udrží relativní hodnotu vůči ostatním. A vzhledem k případné politické reakci vypadají rizika asymetrická směrem k růstu.

Autorem textu je Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter