Český průmysl v prosinci znatelně zpomalil, když dnešní data ukázala 2,7 % meziročně. Očekávání bylo nastaveno optimističtěji, a to na 5,7 %. Pro srovnání, listopadový výsledek činil slušných 7 %. Co se týče celého roku 2016, domácí výroba vzrostla o 2,9 %.
„Tuzemská průmyslová výroba v prosinci loňského roku negativně překvapila,“ okomentoval výsledek Michal Šoltés, ekonom finanční skupiny Roklen. „Podobné zklamání z dat z průmyslu zaznamenalo i Německo, kde průmysl negativně překvapil a klesl meziročně o 7 desetin procenta. I nadále však rostou nové zakázky ze zahraničí rychleji než ty české.“
Největší podíl na prosincových meziročních datech měla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+10,1 %), hned poté výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (+7,6 %) a výroba pryžových a plastových výrobků (+8,0 %). Poklesu jsme naopak byli svědky u těžby a dobývání (-26,5 %), výroby strojů a zařízení (-4,3 %) a výroby potravinářských výrobků (-5,1 %).
„Meziroční nárůst průmyslové výroby lze připsat čistě navýšení produkce a ne změně počtu pracovních dní,“ řekl Šoltés „Stejně jako v roce 2015 i v roce 2016 měl totiž prosinec 21 pracovních dní.“
Prosincová čísla moc nekorespondovala s výsledkem indexu PMI výrobního sektoru, který za ten samý měsíc vykázal nárůst na 53,8 bodů, což vzhledem k předchozím 52,2 b. tehdy znamenalo největší expanzi od března 2016. Co se týče dalších dat pro rok 2017, v lednu jsme byli svědky expanze indikátoru až na 55,7 bodů odpovídajících ročnímu maximu.
Český výrobní sektor zakončil rok 2016 silným výkonem
Růst české výroby je na ročním maximu a vyhlídky se zlepšují
Opakem, který spíše odpovídal dnešním výsledkům, byl ukazatel podnikové důvěry v českou ekonomiku. Prosincová čísla v tomto případě zaznamenala mírné snížení o 0,4 bodů na 97,1. V oblasti průmyslu pak důvěra klesla o 0,3 bodu na 98,7.
Důvěra Čechů v ekonomiku? Koncem roku mírné zhoršení
Vítězové a poražení roku 2016
„Za celý minulý rok rostl průmysl o 2,9 procenta, čímž ekonomika potvrdila svoji dobrou kondici,“ řekl Šoltés. Tradičním tahounem byla výroba motorových vozidel, která zaznamenala roční růst o 11 procent. V porovnání s rokem 2010 loni zvýšila sledovaná oblast výrobu o více než dvě třetiny. „Automobilový průmysl se tak stal nejrychleji rostoucím segmentem průmyslu,“ dodal ekonom.
Průmyslová produkce naopak nejvíce klesla v odvětví těžby a dobývání (-9,0 %) a u výroby chemických látek a chemických přípravků (-7,0 %).
Co bude dál?
„V nejbližším horizontu očekáváme pokračování růstového trendu českého průmyslu. V příštích třech měsících by měl průměrně růst o 3,5 procenta meziročně,“ tvrdí Šoltés. „To je i v souladu s dlouhodobě příznivými výsledky měkkých ukazatelů české ekonomiky. V ročním výhledu lze pak očekávat nové zdroje nejistoty v podobě opuštění kurzového závazku, těsnou situaci na trhu práce a rok bohatý na politické událostí, které mohou negativně ovlivnit sentiment a průmyslovou výrobu v letošním roce, především v jeho druhé polovině.“
Pozitivní výhled potvrzuje i hodnota nových zakázek průmyslových podniků, která v prosinci meziročně vzrostla o 9,4 %. Ty ze zahraniční se zvýšily o 12,6 %, domácí pak o 3,5 %. Nejvíce k těmto číslům opět přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s +18,2 %.
