Jsou kryptoměny budoucnost financí, nebo bublina na pokraji prasknutí?

Zdroj: Depositphotos

Zavedení kryptoměn v čele s raketovým vzestupem Bitcoinu se stalo jedním z ústředních témat diskusí a úvah ve finančních kruzích po celém světě. Od svého vzniku byla tato digitální aktiva jak vychvalována jako hybná síla moderní finanční éry, tak zpochybňována z hlediska jejich dlouhodobé udržitelnosti a vnitřní hodnoty.

Skutečně kryptoměny dláždí cestu k decentralizovanější a transparentnější budoucnosti v oblasti financí? Nebo hrozí, že se stanou pomíjivou vzpomínkou podobnou proslulé „tulipánové mánii“ ze 17. století, kdy lidé vyměňovali domy za cibulky tulipánů, aby se pak stali svědky katastrofálního finančního kolapsu?

Užitečnost a příslib kryptoměn: Více než jen digitální zlato

Kryptoměny nejsou ve své podstatě pouhými digitálními tokeny s přidělenou hodnotou – jsou to předzvěsti transformační technologické éry.

Tato digitální aktiva, zrozená z inovativní technologie blockchain, se stala mistry decentralizovaného peer-to-peer systému, který funguje v ostrém kontrastu s centralizovanými modely, na něž jsme si zvykli. Tato decentralizace slibuje bezkonkurenční transparentnost, kdy je každá transakce zaznamenána ve veřejné účetní knize, a neměnnost, která zajišťuje, že jakmile je záznam jednou proveden, nelze jej změnit.

Pro mnohé je lákadlem takového systému také příslib anonymity, což je vlastnost, která je v digitálním věku stále vzácnější. Ve světě, který je stále skeptičtější vůči konvenčním bankovním systémům, často vnímaným jako neprůhledné a náchylné ke zneužití, nabízí étos kryptoměn osvěžující alternativu.

Jejich potenciál září obzvlášť jasně pro rozsáhlé oblasti světové populace, které zůstávají bez přístupu ke konvenčnímu bankovnictví. Tito jednotlivci, kterých jsou téměř 2 miliardy, mohou přeskočit tradiční bankovní překážky jen s pomocí chytrého telefonu a získat přístup k finančním službám, které pro ně byly dříve nedostupné.

Kryptoměny, zejména stálice jako Bitcoin a Ethereum, ukázaly možnost přeshraničních transakcí, které jsou nejen rychlé, ale také stojí zlomek současných sazeb. Takové možnosti by mohly velmi dobře redefinovat principy globálního obchodu a převodů peněz.

Podnikový svět nezůstal k tomuto posunu lhostejný. Řada nadnárodních společností, které si uvědomují jejich potenciál, nyní nabízí zákazníkům možnost provádět transakce pomocí kryptoměn. Platformy jako Binance pak demokratizovaly přístup k obchodování s kryptoměnami a umožnily běžným jednotlivcům vstup do tohoto rozvíjejícího se finančního prostředí.

Momentum, které kryptoměny nabraly, naznačuje, že se nejedná o pomíjivý trend, ale o zásadní posun ve vnímání peněz a zacházení s nimi.

Dilema volatility

Lákadlo značných výnosů přilákalo do světa kryptoměn mnoho lidí. Je však vykoupeno stejně významnými riziky. Ústředním prvkem těchto rizik je volatilita cen, která se stala takřka synonymem pro kryptoměny.

Tyto digitální měny charakterizují závratné vzestupy, po nichž následují prudké poklesy v řádu dnů, ne-li hodin. Chování podobné horské dráze vedlo mnoho finančních analytiků k vyjádření skepse – často se poukazuje na to, že kvůli divokým cenovým oscilacím je obtížné považovat kryptoměny za „skutečné peníze“.

Jádro této volatility spočívá ve spekulativní povaze investic do kryptoměn. Toto spekulativní chování ještě zhoršuje moderní fenomén FOMO neboli „strach z promeškání příležitosti“. S příběhy lidí, kteří se stali díky kryptoměnám přes noc milionáři, se do investování pouští stále více jednotlivců. Často však bez jasného porozumění problematice, čímž se hodnota těchto digitálních aktiv potenciálně nafukuje nad jejich skutečnou hodnotu.

Při diskusi o spekulacích je těžké nenavázat na paralely s historickými finančními bublinami. Nizozemská „tulipánová mánie“ ze 17. století je důkazem toho, jak může nadšení veřejnosti vyhnat hodnotu aktiva do astronomických výšin, jen aby brzy poté klesla na zanedbatelnou úroveň.

Podobně dotcom bublina na přelomu 90. let a roku 2000 ukázala nebezpečí nekontrolovaných spekulací s novými technologiemi. Vzhledem k tomu, že kryptoměny vykazují podobné vzorce boomu a propadu, je zajímavé i znepokojivé uvažovat o tom, zda se v současné době nenacházíme uprostřed novodobé spekulativní bubliny, která je předurčena ke konečnému splasknutí.

Problém může spočívat v regulaci kryptoměn

S rostoucí popularitou a používáním kryptoměn se nevyhnutelně dostávají pod dohled regulačních orgánů. Otázka, jak tato nová digitální aktiva účinně regulovat, představuje jednu z nejzásadnějších výzev, které budou určovat jejich budoucí trajektorii. Vlády a finanční instituce po celém světě se ocitají na křižovatce a snaží se najít rovnováhu mezi potřebou inovací a imperativy ochrany spotřebitele a finanční stability.

Pro některé státy – Švýcarsko, Estonsko, Singapur, Japonsko – je potenciál kryptoměn příliš slibný na to, aby jej ignorovaly. Považují tato aktiva za katalyzátory hospodářského růstu, finanční inkluzivity a technologického pokroku. V důsledku toho zavedly regulační rámce, které podporují růst kryptoměnového sektoru a zároveň zajišťují, aby spotřebitelé nebyli vystaveni rizikům, která jsou mu vlastní. Tyto regulace často zahrnují opatření, která mají zabránit praní špinavých peněz, zajistit transparentnost transakcí a chránit investory před potenciálními podvody.

Na druhou stranu se několik zemí – Čína, Indie, Maroko, Nepál – vedených obavami o finanční bezpečnost, nezákonné aktivity a potenciální destabilizaci svých domácích měn, rozhodlo pro restriktivnější opatření.

Dojde ke změně zavedených pořádků, nebo se blíží kolaps?

Kryptoměny si bezesporu vydobyly místo v lexikonu moderních financí. Vymanily se ze stínu skepse a představily vizi finanční sféry, která je inkluzivnější. Přináší bankovnictví i lidem bez přístupu k těmto zkostnatělým institucím, efektivnější díky rychlým a decentralizovaným transakcím a transparentnější díky využití síly neměnných účetních knih blockchainu. Jejich vzestup zpochybňuje zavedené normy a nabízí lákavý pohled do budoucnosti.

Tento slibný horizont však není bez mráčků. Samotná povaha kryptoměn, charakterizovaná jejich závratnými cenovými výkyvy a vyvíjejícím se labyrintem předpisů, které je obklopují, vede k mnoha obavám a výhradám.

Jak může být měna stabilní, když je tak volatilní? Jak může získat mainstreamové uznání, když se globální regulační orgány stále potýkají s jejich důsledky?

Kroniky financí a inovací jsou plné příběhů o slibných vynálezech, které buď změnily náš svět, nebo upadly v zapomnění. Zatímco stojíme na této křižovatce, osud kryptoměn zůstává nevyřešenou hádankou.

Jednoznačný je však jejich hluboký dopad na naše kolektivní vědomí. Podnítily globální debaty o samotné podstatě peněz, jejich kontrole a budoucnosti. Bez ohledu na jejich konečný osud – ať už jako základních kamenů nového finančního řádu, nebo lekcí ve spekulativním šílenství – kryptoměny nesmazatelně změnily náš finanční narativ.

Zdroj: Finex.cz

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter