Katolická církev a instituce s ní spojené kontrolují mnoho miliard dolarů. Některé se investují, aby přinášely zisky, některé se dávají na dobročinné projekty. Tyto dvě aktivity byly dosud oddělovány, ale za pontifikátu papeže Františka začínají splývat. A tzv. impact investing, tedy investice s cílem vydělat peníze a činit dobro zároveň, začíná nabývat na důležitosti, píše ekonomický magazín The Economist.
Impact investing je investování, jehož cílem je vedle finančního zisku generovat specifické pozitivní efekty v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí. V roce 2014 se ve Vatikánu o impact investing konala první konference, na které papež vyzval křesťany, aby znovu objevili „tuto cennou a základní jednotu zisku a solidarity“.
Jedou v tom spolu: Gates, Buffett, Musk i Zuckerberg
A církev na to zareagovala. Některé katolické instituce, které měly volná aktiva vhodná k investování, si vyčlenily část svých prostředků právě na impact investice. Začaly vznikat speciální fondy pro tyto účely, například Oblate International Pastoral Investment Trust, který spravuje finance pro více než 200 katolických organizací z více než 50 zemí.
Jiné instituce se zase spojily do spolupráce na společných investičních strategiích. Příkladem může být Catholic Impact Investing Collaborative, která sdružuje 30 amerických katolických institucí disponujících aktivy v hodnotě 50 miliard dolarů (z nichž však jde na impact investing jen malý zlomek). Jako nástroj pro zapojení širší veřejnosti byly vytvořeny také nové „retail“ impact funds, které umožňují dárcům koupit si podíly za menší finanční obnos.
Buffett: Skutečným problémem americké ekonomiky jsme my boháči
Vatikán zatím věnoval na impact investice celkem „jen“ zhruba miliardu dolarů. Církevní rezervy však mají podle The Economist potenciál transformovat velikost trhu s impact investicemi. A nejen to. Mohly by také výrazně proměnit model financování, na kterém je církev založena. Z „postupného“ modelu, kde církev napřed získá majetek a poté ho poskytne dál, k „paralelnímu.“
Turisté loni naházeli do fontány di Trevi mince za 1,4 mil. eur
To podle magazínu vyvolává v katolických kruzích znepokojení. Někteří mají obavy, že vydělávání peněz na filantropii nemůže být v souladu se základním morálním imperativem o péči o potřebné. Jiní se obávají ztráty kontaktu s příjemci katolické štědrosti.
Posun ve strategii si také může vyžádat rozsáhlé personální změny. V církvi samotné má totiž jen málokdo potřebné odborné znalosti z oblasti financí.
Rozvoj impact investing byl sice inspirován papežem, ale podle nejmenovaného zdroje z Vatikánu byl podložen především organizacemi, jako je například humanitární agentura Catholic Relief Services, a novým „dikasteriem,“ tedy administrativním oddělením Svatého stolce založeným v letošním roce pro „podporu rozvoje celého lidstva“. A žádná z těchto institucí nemá podle listu za cíl totální reformu dobročinné činnosti církve. Impact investing je považováno sice za slibnou, ale pouze jako doplňkovou strategii. Charitu jím zřejmě zcela nahradit nelze.
Opce nejsou zbraně hromadného ničení, říkají v duelu stratégové
