Íránská ekonomika si může konečně oddychnout. Sankce, které na ni byly v roce 2005 uvaleny v souvislosti s jejím jaderným programem, byly tento víkend oficiálně staženy. Východní země se tak bude moci napojit na chod mezinárodních trhů všech segmentů, což by ji z hlediska hospodářského vývoje mělo opět „vrátit do hry“.
Pro světové země, vyjma Spojených států, to v podstatě znamená, že znovu získají přístup do íránské ekonomiky, což zahrnuje především sektor průmyslu, dopravy a energetiky. Stejně tak se otevře, sice jen omezeně, i íránské napojení na mezinárodní finanční trhy.
Co se týče dopadů na jednotlivé segmenty, měla by převažovat pozitiva. Mezinárodní měnový fond dříve odhadoval, že tempo růstu íránské ekonomiky bude vinou uvalených sankcí minimální. Pro rok 205 až 2016 predikce pracovala s růstem tamního HDP kolem 0 %, přičemž inflace se měla držet na vysokých 14 %. Se stažením západních omezení se však výhled mění. MMF předvídá, že velká produkce ropy, nižší náklady obchodu a uvolnění finančních operací by během 2016/2017 měly dohromady vést k růstu produktu o velikosti 4 až 5,5 %.
Otevření ropného trhu
V souvislosti se stažením sankcí se nejvíce hovoří o dopadu na světový trh s ropou. Samotné vedení Íránu oficiálně prohlásilo, že udělá vše proto, aby opětovně získalo ztracený podíl na ropné trhu. Taková snaha prý zahrnuje vývoz o zhruba 500 tisíc ropných barelů denně navíc oproti roku 2012, kdy byly sankce sledovaného segmentu zpřísněny.
„Jakmile budou sankce staženy, náš ropný vývoz se během krátké chvíle zdvojnásobí,“ přepisuje server Al Jazeera slova íránského ropného ministra Binana Zanganeha. „Bůh je svědkem, že pro nás nebude problém vyvést i 500 tisíc barelů. O co se rozhodně nebojím, je cena. O tu by se měli strachovat především ostatní. Írán se za žádnou cenu nevzdá svého podílu na ropném trhu,“ dodal ministr.
#Ropa padla na 13leté dno. #Írán bez sankcí jí dodá víc – Roklen24.cz https://t.co/3u6m4jNdU9 @roklen24 #oil #Brent pic.twitter.com/JrngemHkFN
— Roklen24 (@roklen24) 18. Leden 2016
Írán je zemí, která disponuje čtvrtou největší zásobou ropy. Aktuálně se ze země vyváží přibližně 1,1 milionů barelů za den, které putují do zemí, jako je Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea (viz graf). Exportní objem, kterého by chtělo vedení dosáhnout, se pohybuje kolem 2,2 milionů barelů, přičemž celková denní produkce se v tuto chvíli nachází na 3,1 milionech.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že opětovné začlenění Íránu do ropného byznysu by mohlo cenu černé komodity stlačit o dalších pět až patnáct dolarů za barel. Do rozpočtu východní země by tak mohlo připlout dodatečných 10 miliard dolarů, majících původ právě v prodeji ropy.
Tyto odhady přišly v době, kdy se „černé zlato“ propadlo na svá 13letá minima. Ropa Brent se aktuálně obchoduje na 28,7 USD/barel, WTI za 30,2 USD.
Ekonomické příležitosti
Se stažením sankcí byly západním zemím zpřístupněny poměrně lukrativní ekonomické příležitosti. Írán je se svými téměř 80 miliony obyvateli z hlediska populace 17. největší zemí, čemuž odpovídá i velikost domácí poptávky.
Britská konzultační společnost BMI Research odhaduje, že největší zájem bude především o počítače, hry, výrobní zařízení a mobilní telefony. Celková poptávka by se tak do roku 2020 měla zvýšit z aktuálních 9,3 miliardy dolarů až na 13 miliard. Tento výhled by měl být atraktivní především pro technologické firmy, jako je Hewlett-Packard, General Electric, Apple a Lenovo.
Pozadu nezůstává ani Česká republika. Dle informací serveru Business Info se dosavadní obchody s Íránem pohybovaly v objemu pouhých 800 milionů korun. S nástupem uvolněnějších podmínek se však situace pozvolna mění. Potvrzují to i obchodní výpravy, které čeští podnikatelé v posledních letech absolvovali. Zájem o obchodní propojení projevil prý výrobce nákladních aut Tatra Kopřivnice, dodavatel čistíren odpadních vod Environmnet Commerze či sklářské firmy Preciosa a Egermann.
Írán. Nový drahokam rozvojových trhů
Bankovní sektor
Dalším významným segmentem, který se těší ze zrušení západních sankcí, jsou finance. Agentury Bloomberg odhaduje, že otevření teheránské burzy by mohlo během příštích šesti měsíců přilákat až 1 miliardu dolarů navíc.
Tržní kapitalizace íránského akciového trhu se pohybuje kolem 90 miliard dolarů, což z něj dělá pátý největší v rámci Středního Východu. I přesto, že přístup zahraničních investorů byl možný již několik let, západní sankce jim neumožňovaly jakýkoliv peněžní transfer z nebo do země v rámci mezinárodního systému Swift.
Výjimku ze zrušených sankcí stále tvoří subjekty ze Spojených států. V jejich případě je stále nemožné „nastoupit“ do íránského světa akcií, proto se příležitosti pravděpodobně chopí především evropští investoři. Možnosti jsou dvojí, buďto je možné investovat prostřednictvím licencovaného íránského brokera nebo je možné využít místní fondy, Pravdou je, že některé společnosti zaknihované na teheránské burze jsou stále odstřiženy od zahraničních peněz. Na vině je především jejich spojitost s některými ze dvou set jmen, na které jsou zaměřeny přetrvávající omezení západních zemí.
Server BBC odhaduje, že uvolnění podmínek íránského finančního trhu by mohlo „propustit“ zhruba 30 miliard dolarů v zahraničních rezervách, které byly po dobu trvání sankcí „zmrazeny“ na svých vlastních účtech.
