Dolar globálně oslabuje, což podporuje zejména procyklické měny. Slabé zelené bankovky působí na silnější euro. To přeneseně ovlivnilo měny regionu střední a východní Evropy. Koruna zpevnila k 27,10 za euro, poté však ranní zisky odevzdala.

Koho nejvíce poškodí rusko-turecký konflikt?

Nejen politickým, ale i finančním spektrem se momentálně prochází strašák možného dalšího konfliktu, a to mezi Tureckem a Ruskem. Během včerejšího dne sestřelila turecká armáda ruský letoun, který se pohyboval na pomezí Turecké republiky a Sýrie (viz mapa).

Tento krok vyvolal okamžitou reakci obou stran. Prezident Ruské federace Vladimir Putim označil tuto akci za „ránu do zad“, ruský premiér Dmitrij Medveděv následně varoval, že incident může vést k zastavení celé řady významných společenských projektů a k vyklizení pozic turecké produkce na ruském trhu. Jako poslední se z ruské strany vyjádřil ministr zahraničí Lavrov, který připomněl situaci Turecka z roku 2012, kdy byl sestřelen turecký stroj při krátkém narušení vzdušeného prostoru Sýrie. Dle ministra tehdy turecký premiér Erdogan sám uvedl, že krátké „vniknutí do vzdušeného prostoru jiné země nemůže ospravedlnit úrok.“

Z protistrany, tedy z Turecka, zaznělo z úst již zmiňovaného premiéra Erdogana pouze to, že jeho země „nemá zájem na eskalaci incidentu a že se pouze snažili chránit svůj vzdušný prostor.“

Je jasné, že pokud by se konflikt ještě více vyostřil, zasaženy by byly mnohé ruské i turecké společnosti. V roce 2014 bylo Rusko největším importérem do turecké ekonomiky, což dle agentury Bloomberg odpovídá hodnotě zhruba 25 miliard dolarů. V minulém roce to byli právě Rusové, kteří si za cíl své dovolené zvolili tureckou destinaci. Jejich celkový podíl čítal zhruba 12 % z celkového množství zahraničních turistů.

Agentura Bloomberg si proto připravila výčet společností, které by případný konflikt zasáhl nejcitlivěji.

Gazprom PJSC

Turecko je z pohledu největší ruské společnosti a zároveň největšího exportéra zemního plynu na světě druhým největším odbytištěm. Od Gazpromu bere Turecká republika zhruba polovinu své celkové potřeby plynu.

Ruský list Kommersant ve spojitosti s Gazpromem zmiňuje především plynovod Turkish Stream, prostřednictvím kterého má proudit zemní plyn nejen do Turecka, ale i dále do Evropy. Plynovod začala firma připravovat okamžitě poté, co koncem loňského roku kvůli neshodám s Evropskou unií odstoupila od projektu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu a přivádět ruský plyn přes Černé moře na Balkán.

Akcie Gazpromu v úterý klesly o 4,2 %.

Rosněfť, Lukoil

Hlavní ruští exportéři ropy, Rosněfť, Lukoil a Gazprom Neft PJSC, mohou být svědky růstu ceny černé komodity ze současných minim. „Viníkem“ vyšších cen by mohlo být uzavření ropného spojení, které vede před území Bosporu a Dardanel.

Akcie v úterý klesly o zhruba 2,9 % u všech zmiňovaných firem.

Magnitogorsk Iron & Stell OJSC

Ruská ocelářská společnost investovala do turecké odnože od roku 2007 více jak 2 miliardy dolarů. Jednotka, která byla otevřena v roce 2011, dokáže ročně vyprodukovat až 2,3 metrických tun oceli. Sama společnost však již od roku 2012 zvažuje prodej turecké pobočky, avšak dosud nepadlo definitivní rozhodnutí. Možný konflikt by k němu pravděpodobně mohl ještě dopomoci.

Akcie společnosti v úterý klesly o 1,6 %.

Turkish Airlines

Turecká aerolinka se v září tohoto roku stala největším zahraničním poskytovatelem leteckých služeb působícím v Rusku. Jen v roce 2015 se zvýšil počet letů do Ruské federace o 16 % s tím, jak zahraniční konkurence lety naopak rušila. Letošní odhady hovořily o zhruba jednom milionu pasažéru, který měla společnost do Ruska dopravit.

Akcie společnosti klesly nejvíce od září 2013.

Sberbank

Ruská Sberbank je „matkou“ turecké Denizbank, kterou získala v roce 2012 od belgické Dexia. Turecká „dcera“ reportovala za třetí kvartál 21% propad zisků, přesto Sberbank zdůraznila, že se i nadále přes zmiňovanou banku hodlá angažovat na tureckém trhu. Právě to by se vinou incidentu mohlo změnit.

Anadolu Efes

Anadolu Efes Biracilik & Malt Sanayii, distributor alko i nealkoholických nápojů, převzala v roce 2011 operace ve východní Evropě, včetně Ruska, od společnosti SABMileer výměnou za svůj 24 % podíl. Dnes ruský trh představuje zhruba 15 % z celkové expozice Anadolu. Zhoršení vztahů obou zemí by tak mohlo znamenat poměrně silnou ránu z hlediska tržeb a zisků nápojového distributora.

Akcie společnosti klesly o 7,6 %, což je nejvíce za letošní rok.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter