Každý přelom roku se obvykle nese ve znamení nastavení cílových cen vybraných investičních instrumentů pro následujících dvanáct měsíců. Obdobně jsou v kurzu i sázky na „top“ obchody, za které by jejich autoři dali klidně i ruku do ohně. Letošní rok je však jiný, ještě nikdy se nestalo, aby analytici velkých bank své predikce přehodnotili tak rychle, jako tomu stalo právě teď.
Zářným příklad je americká investiční banka Goldman Sachs. Analytici této společnosti nezažívají zrovna příjemné chvíle, jelikož jejich „sázky na jistotu“ se ukázaly jako totální propadáky. Stačilo pouze šest týdnů na to, aby banka, lidově řečeno, poslala do kopru všechny své top obchody pro rok 2016.
Zpevnění dolaru vůči jenu a euru, výnosy italských dluhopisů vs. výnosy těch německých či inflační očekávání. To vše jsou oblasti, na kterých měla banka, potažmo její klienti, vydělat jmění. Realita však byla bohužel jiná. Analytici Goldman Sachs hrubě podcenili sílu volatility, se kterou devizové, akciové i dluhové trhy vstoupily do nového roku, což se negativně projevilo především na jejich predikční pověsti.
„Trhy vstoupily do nového týdne agresivním přesunem do nerizikových aktiv. Stalo se tak především ze strachu z toho, že se zpomalení globální ekonomiky a trhů přelije do hluboké recese,“ přepisuje agentura Bloomberg slova Charlese Himmelberga, šéfa kreditního oddělení Goldman Sachs. Jeho slova byla vzápětí umocněna tím, jak se v Evropě razantně navýšily kreditní spready evropských finančních institucí, což nervozitu na světových trzích podpořilo ještě více.
Když se mistr tesař utne
V úterý banka „skrečovala“ svou sázku na posílení amerického dolaru vůči váženému koši měn zahrnujícího japonský jen a euro. Od doby představení tohoto „callu“ se dolaru podařilo odepsat zhruba 5 % (viz graf č.1). Z dlouhodobého hlediska však ve prospěch americké měny hraje možná trvající divergence americké, evropské a japonské měnové politiky.
Mezi další neúspěšné sázky patřila víra v lepší výkon akcií amerických bank ve srovnání s indexem S&P 500, dále pak přesvědčení o růstu tzv. break-even inflace, která je odvozena z rozdílu výnosu 10letého amerického dluhopisu s fixní sazbou a z bondu o stejné maturitě ovšem se sazbou skloubenou s vývojem americké inflace (viz graf č.2). Obdobně špatně skončila i naděje, že měnový koš ve složení mexické peso a ruský rubl předčí vývoj chilského pesa a jihoafrického randu (viz graf č.3.)
Druhý pokus?
I přesto, že se Goldmani v některých svých sázkách netrefili, jejich tipovací činnost rozhodně neustala. Vzhledem k současnému stavu americké ekonomiky a trhů radí banka nakupovat především ty společnosti, které mají dostatečně silné rozvahy a kterým se dařilo v době, kdy Fed přistoupil k prvnímu kolu navyšování úrokových sazeb (viz graf č.4).
„Těm investorů, kteří se bojí recese, doporučujeme strategii nákupu společností se silnou rozvahou a dostatečně velkou prodejní expozicí na domácím trhu,“ přepisuje Bloomberg doporučení Davida Kostina, hlavního akciového stratéga Goldman Sachs. „Tyto společnosti by v dohledné době měly vykazovat dostatečně velké zisky, a to vzhledem k síle americké ekonomiky, sílícímu dolaru, zadlužení amerických firem a stavu ropného trhu.“
Mezi tyto firmy patří například Facebook, Alphabet, Visa, Starbucks, 3M či Verizon Communications.
Chybující Wall Street
Pravdou je, že to nejsou pouze analytici Goldman Sachs, kteří se ve svých sázkách zmýlili. Obdobně je na tom v podstatě většina všech bank na Wall Street. Společnost Bespoke Investment Group v tomto směru vytvořila studii, která ukázala, že naprostá většina instrumentů často doporučovaných k nákupu si letos vede mnohem hůře než všechny ostatní tituly.
Jak se ukázalo, tak nejčastější akcie s nálepkou „buy“ si za letošek prošly více jak 16% propadem (viz graf č.5). Za tímto číslem stojí především fakt, že mezi tyto cenné papíry patří především ty růstové. V pozadí pak zůstávají stabilní hodnotové akcie.
