Rozpadem schengenského prostoru by ze všech signatářských zemí byly nejvíce postiženy Česko a Slovensko. Především kvůli vysoké otevřenosti ekonomik a vysokému podílu obchodu s ostatními zeměmi. Nejvážnějším dopadem pro tuzemskou ekonomiku by bylo zpomalení pohybu zboží, a tím exportní konkurenceschopnosti. Ukázala to analýza UniCredit Bank.
Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.
Pokles exportu citlivých položek, jako jsou například potraviny, o pět procent by podle analýzy připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP. To je v dnešních cenách zhruba 12 miliard korun ročně. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.
Větším rizikem se podle analýzy jeví rozpad Schengenu jako první krok k dezintegraci celé EU. Ztráty z takového procesu pro Česko by mohly dosáhnout enormní výše.
Tři údery pro britskou ekonomiku, pokud přijde #Brexit – Roklen24.cz https://t.co/zrVHOTtfP4 @roklen24 pic.twitter.com/xTl9XZlsNJ
— Roklen24.cz (@roklen24) 3. Únor 2016
Obnovením kontroly hranic by na straně státu vznikla nutnost se značnými náklady znovuvybudovat a udržovat hraniční infrastrukturu, která byla před lety opuštěna či prodána. Hraniční kontroly by také zpomalily pohyb osob. Situace by způsobila určitý růst nezaměstnanosti v regionech poblíž hranice s Německem a Rakouskem. Zásadním makroekonomickým problémem by se ale zřejmě s ohledem na omezený počet dotčených pracovníků nestala.
Schengenskou smlouvu podepsaly již v roce 1985 země Beneluxu, Francie a Německo a později se k ní přidaly všechny země kontinentální Evropy na západ od ČR včetně těch, které nejsou členy EU. Z nových členských zemí EU se dosud signatáři nestaly jen Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko.
ČR dosahuje jen třetinové životní úrovně Německa či USA – Roklen24.cz https://t.co/pqjStAdSrS @roklen24 pic.twitter.com/NXm9c5yBZ6
— Roklen24.cz (@roklen24) 6. Únor 2016
