Platforma Fundlift představuje novou investiční příležitost - firmu PROMA real a.s. Více informací ZDE. Dolar rozšiřuje ztráty v dolarovém indexu i proti euru. Měny regionu v zisku, jediná koruna mírně slabší nad 25,85 za euro.

Konec Schengenu by nejvíc postihl Čechy a Slováky

Rozpadem schengenského prostoru by ze všech signatářských zemí byly nejvíce postiženy Česko a Slovensko. Především kvůli vysoké otevřenosti ekonomik a vysokému podílu obchodu s ostatními zeměmi. Nejvážnějším dopadem pro tuzemskou ekonomiku by bylo zpomalení pohybu zboží, a tím exportní konkurenceschopnosti. Ukázala to analýza UniCredit Bank.

Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.

Pokles exportu citlivých položek, jako jsou například potraviny, o pět procent by podle analýzy připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP. To je v dnešních cenách zhruba 12 miliard korun ročně. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.

Větším rizikem se podle analýzy jeví rozpad Schengenu jako první krok k dezintegraci celé EU. Ztráty z takového procesu pro Česko by mohly dosáhnout enormní výše. 

Obnovením kontroly hranic by na straně státu vznikla nutnost se značnými náklady znovuvybudovat a udržovat hraniční infrastrukturu, která byla před lety opuštěna či prodána. Hraniční kontroly by také zpomalily pohyb osob. Situace by způsobila určitý růst nezaměstnanosti v regionech poblíž hranice s Německem a Rakouskem. Zásadním makroekonomickým problémem by se ale zřejmě s ohledem na omezený počet dotčených pracovníků nestala.

Schengenskou smlouvu podepsaly již v roce 1985 země Beneluxu, Francie a Německo a později se k ní přidaly všechny země kontinentální Evropy na západ od ČR včetně těch, které nejsou členy EU. Z nových členských zemí EU se dosud signatáři nestaly jen Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko.

Newsletter