Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Koruna ve vyčkávací pozici? Investoři stále „milují“ záporné výnosy

Koruna má za sebou týden, který se nesl ve znamení mírného posílení. Vývoj za posledních pět dní připomínal situaci, kdy česká měna čeká na tu pravou rozbušku, která však (zatím) nepřišla, což se mimo jiné projevilo i tím, že koruna vybočila z řady ostatních měn střední a východní Evropy, které posílily mnohem výrazněji. Na druhou stranu, investoři i nadále věří v další zpevnění. Stačí se podívat na včerejší emisi českých státních obligací.

Týden zahajovala koruna kolem 26,09 za euro. Během pondělí se krátce dostala k hranici 26,06 EURCZK, od které se však odrazila až nad 26,15 EURCZK. Tyto ztráty se jí nakonec podařilo umazat, aby se tak ve výsledku posunula k aktuálním 26,07 za euro.

Co se týče dat, pondělí přineslo důkaz o tom, že Česká národní banka od konce ukončení kurzového závazku na trhu opravdu nezasahuje. To se mimo jiné projevilo i v relativní stagnaci úrovně devizových rezerv. I přesto tato složka stále dosahuje zhruba 70 % domácího HDP a je tedy jednou z nejvyšších na celém světě.

Klíčová událost přišla v úterý, kdy byl zveřejněn zápis z posledního zasedání ČNB. Na něm guvernér Jiří Rusnok představil poměrně jestřábí pohled, když uvedl, že prognóza banky je plněna bez výjimky, tudíž by na tolik očekávané zvýšení sazeb mělo dojít dle „plánu“, a to během třetího čtvrtletí letošního roku.

Zápis z jednání ČNB: Jestřábi z rady, ovšem se zastřiženými křídly

Zápis však ukázal, že oni jestřábi z ČNB mají lehce zastřižená křídla. V dokumentu stojí, že přetrvávajícím zdrojem nejistoty je stále vývoj kurzu koruny, což se týká především uzavírání spekulativních pozic, u kterých by investoři nenalezli potřebný počet protistran. Klíčové je ale to, že tzv. úrokový „hike“ by mohl nastat později, než naznačuje prognóza, především proto, že náklady předčasného zpřísnění měnové politiky jsou stále vyšší než náklady poněkud pozdější reakce.

Tato argumentace tak poněkud ochladila optimismus ohledně vyšších sazeb. Na druhou stranu tu ale máme makrodata. ČNB v dokumentu uvedla, že „bilance rizik stávající prognózy je vychýlena lehce proinflačním směrem. V této souvislosti byl zmíněn dynamičtější růst domácí ekonomické aktivity a mezd, který se odráží v mírně vyšší hodnotě jádrové inflace oproti prognóze.“

Den po ČNB Minutes byla zveřejněna červnová inflace, která skončila na 2,3 % meziročně, což bylo v souladu s očekáváním, ovšem o 0,3 procentního bodu pod prognózou ČNB. Dle našeho názoru však toto zpomalení není důvod k pochybám ohledně plánovaného zvýšení sazeb. Inflace se od prosince 2016 drží nad, resp. na, inflačním cíli na 2 %. O to klíčovější je její jádrové vyjádření, které se konzistentně drží nad prognózou centrální banky. ČNB to potvrdila i tento týden, když v komentáři k inflačním datům napsala, že jádrová inflace zůstává oproti predikci nadále lehce vyšší.

Červnová inflace slabší. Dovolené zdražují navzdory silné koruně

Investiční hon za českými obligacemi se záporným výnosem

I přesto, že jsme na začátku týdne byli svědky výprodeje českých státních dluhopisů s delším dobou splatností, který se svezl na celkové vlně výprodejů napříč Evropou, u krátkodobých instrumentů byl pozorován pravý opak.

Ministerstvo financí včera v aukci prodalo státní pokladniční poukázky se splatností na začátku září v hodnotě 26 miliard korun a s výnosem -0,4 %. Fakt, že jsou investoři ochotní akceptovat natolik záporný výnos, dokazuje to, že se státní obligace v CZK obchodují se stále vyšší prémií, než je tomu například u instrumentů denominovaných v dolarech či eurech.

Stále tedy platí, že někteří obchodníci sází na další posílení koruny, což je podpořené především vidinou vyšších sazeb, dle prognózy ČNB, již během třetího čtvrtletí.

Podle analytika Komerční banky Marka Dřímala byla tato emise navíc provedena i v souvislosti s blížícími se volbami. Splatnost obligací na začátku září se totiž netýká jen včerejších obligací, ale rovněž i ostatních emisí vydaných od začátku roku. „Podle našich výpočtů tak bude ministerstvo financí moci na začátku října (před volbami) oznámit pokles státního dluhu těsně pod loňskou úroveň. Pokladniční poukázky by přitom mohlo ministerstvo prodávat i s delší splatností,“ míní Dřímal.

Goldman Sachs: Z rozvojových trhů prcháme, korunu si necháme

Newsletter