Z pohledu spotřebitele může být novela zákona o spotřebitelském úvěru krok správným směrem. Banky totiž budou moci nastavovat příznivější podmínky v době fixace u hypotečních úvěrů. A to v podobě delší fixace a nižších úrokových sazeb. Do svých cenových kalkulací nebudou muset do takové míry započítávat riziko odchodu klienta před koncem fixace a s tím spojené náklady.
Konkurence v českém bankovním sektoru by měla zajistit zlepšení podmínek na hypotečních úvěrech. Spotřebitel sice nebude moci tak snadno přecházet mezi jednotlivými nabídkami, ale ta původní nabídka by měla být ceteris paribus lepší, což by posílilo tento pilíř ochrany spotřebitele. Záležet ale bude na tom, jak se k situaci banky postaví. Nelze zaručit, že tato novela bude mít z pohledu klientů bank šťastný konec. Prostor pro něj ale vidím.
Banky v České republice se delší dobu potýkaly se situací, kdy s klientem byla nastavena tzv. doba fixace, která zjednodušeně říká, že po sjednané období bude výše splátek, úroku apod. na stejné úrovni. Ať se děje, co se děje. Toto se vyplatilo především domácnostem, které využily nabídky dlouhé doby fixace klidně i na deset let v prostředí nízkých úrokových sazeb před pár lety. Takové domácnosti se těší nízkým úrokovým sazbám na své hypotéce i v současné době, kdy 2T repo sazba ČNB činí 7 % už od června roku 2022. Doba fixace je tak jedním z pilířů ochrany spotřebitele.
Ve světě financí se instituce při uzavření obchodu s klienty pravidelně zajišťují. Zajišťují se o to více, čím delší je období poskytování služby, splácení apod. za předem daných podmínek. Pro účely zajištění nakupují dluhopisy, cizí měny, akcie a další aktiva. Kdy při zajištění počítají s dodržením podmínek stanoveného obchodu. V opačném případě, tedy při předčasném vypovězení dohodnutého obchodního vztahu, mohou a často vznikají náklady pro finanční instituci plynoucí ze zajištění. To platí i v případě tzv. předčasného splacení hypotéky.
K předčasnému splacení hypotéky na českém trhu v mnoha případech dochází při přechodu k jiné bance, která může nabídnout klientovi zajímavější podmínky. Tato druhá banka zjednodušeně převede k sobě hypoteční úvěr, který původní bance splatí. Klient ale nově splácí úvěr za nově vyjednaných podmínek u druhé banky. První bance tímto vznikají náklady.
Novela zákona vychází z dlouhé diskuse. Cílem dodatečného poplatku je motivace spotřebitele k dodržení stanovených podmínek v rámci fixace a omezení negativních dopadů na banky. Novela by zároveň měla sjednotit podmínky předčasného splácení. Víme totiž, že minimálně jedna banka působící v České republice odchod v době fixace svým klientům výrazně ztěžovala a požadovala dodatečné poplatky. Tzv. předčasné splácení zdarma za určitých podmínek totiž bylo pouze doporučením ČNB. Vymáhání těchto podmínek z pozice klienta tak bylo v řadě případech náročné. Sjednocení v rámci zákona je tak žádoucí, ať už ve formě pevně stanoveného poplatku, či jeho úplného zrušení.
Novela zákona by tak minimálně v krátkém období v průměru ztížila spotřebitelům tzv. převod hypotečního úvěru mezi bankami v době běžící fixace. Využití příležitosti lepších podmínek na hypotečním úvěru u jiné banky bude z pohledu spotřebitele náročnější, což se může projevit na vyšší úrokové sazbě a měsíční splátce než u konkurence.
Novela tak jde v určitém smyslu naproti bankám, které ale nechtějí nic jiného, než aby její klienti dodržovali oběma stranami schválené podmínky po dobu fixace. Bankám by se ulevilo od některých nákladů na zajištění. Respektive by byly dle zákonem stanovených podmínek klientem kompenzovány.
Zdroj: Bloomberg, Reuters
