„Kupuj levně, prodávej draze“. Pozor na komodity

Jedna ze základních investičních pouček radí nakupovat levně a prodávat draze. S tím, jak naprostá většina indexů v důsledku Čínou spuštěných výprodejů na trzích padá, vytváří se tak zajímavá příležitost ke koupi. Záleží ale, na jaký region se zaměříte. Většina expertů se domnívá, že jsou to především evropské akcie, jež mají potenciál výplach přežít bez větší úhony. Na co je naopak potřeba si dát pozor, jsou komodity.

Akciové trhy si během pátku a pondělí prošly něčím, co investiční svět poměrně dlouho nezažil. Hromadný propad od Japonska, přes Čínu, Evropu a Spojené státy rozpoutal silnou vlnu nervozity, která pravděpodobně jen tak nezmizí. Rozbuškou silného výplachu je situace v Číně, kde vláda pravděpodobně vzdala jakoukoliv další, doposud převážně neúspěšnou, snahu o zastavení volného pádu svých trhů. Většina indexů tak týden zahájila vstupem do korekce. Americký S&P 500 odepsal na „černé pondělí“ bezmála 4 %, německý DAX spadl o 5 %, čímž se ve výsledku vzhledem k předchozím propadům dostal do medvědího trhu. Úterý pak trhy zahájily smíšeně. Čínský Shanghai Composite pokračuje v propadu, ve kterém tentokrát odepsal více jak 7 %, nadějně však začala Evropa, kde si DAX prozatím připisuje bezmála 2,5 %.

Právě s komoditním trhem souvisí otázka Číny.  V jejím případě i nadále převažuje poměrně silný pesimismus. Ten je ještě více umocněn tím, jak z druhé největší ekonomiky světa neustále přichází horší než očekávaná data. Chabý ekonomický vývoj asijské země tak s sebou stahuje právě komodity. Vzhledem ke své převážně průmyslové povaze patří totiž Čína k největším zpracovatelům výrobních surovin. Pokud však ekonomika zpomalí, to samé se stane i s poptávkou po komoditách.

Tento výhled potvrzuje i Christopher Mahon, ředitel oddělení výzkumu alokace aktiv společnosti Barings. „Je nepravděpodobné, že by se čínský hrubý domácí produkt nacházel kdekoliv poblíž stanoveného 7% cíle růstu. Nenachází se pravděpodobně ani na úrovni 5 %, která je vesměs považována za současný konsensus,“ řekl Mahon v rozhovoru pro CNBC.

Investoři by se tak měli zaměřit především na evropské akcie, které vyplácejí vysoké dividendy. Právě ty jsou v prostředí nulových a záporných úrokových sazeb atraktivním zdrojem zhodnocení financí. Naopak vyhnout by se měli těm titulům, které patří komoditním společnostem. Spousta lidí si totiž neuvědomuje závažnost celosvětového ekonomického zpomalení. Mahon v tomto směru poukazuje především na 20% pokles v oblasti světové dopravy, 15% propad čínské výstavby nových domů či na meziroční 3% snížení prodeje nových aut. To vše jsou fundamenty, které komoditám do karet rozhodně nehrají.

Zlato jako bezpečný přístav? No way

V situaci, kdy světové akcie padají, by se investoři mohli poohlížet po tzv. bezpečných přístavech. Mezi ně obecně patří zlato, jakožto jeden z instrumentů dlouhodobě uchovávající si hodnotu. Avšak přesvědčení v tomto případě klame. Žlutý kov není tou nejlepší volnou, jelikož nevyplácí žádnou dividendu, rentu ani kupón.

To, zda zlato (ne)funguje opravdu jako bezpečné aktivum v době zvratu trhů, je možné zjistit na základě historické analýzy. Deidre Bosa, analytička CNBC, se rozhodla zmapovat data od roku 2005. Ta ve výsledku ukázala, že sázka na žlutý kov během masivního akciového propadu je spíše než jistota nejistý hod mincí.

 V době, kdy se index „strachu“ VIX vyšplhal během jednoho měsíce o 80 % či víc, zlato se v polovině sledovaných případů propadlo, a to v průměru o něco málo přes 1 %. Příkladem budiž index S&P500, ten se od roku 2005 propadl o 6 % během jednoho týdne celkem 18krát, zlato za tu dobu v 61 % případů kleslo také, a to zhruba o 0,1 % v průměru. Index Dow Jones to samé provedl celkem 11krát a žlutý kov ho v 73 % případů následoval o 1,3 %.

V případě indexu Shanghai Composite je situace složitější. Je tomu tak především vinou mnohem vyšší volatility, kterou bylo možné během posledního roku pozorovat. V době, kdy se index v týdnu propadl o 10 %, zlato v polovině případů kleslo, v průměru však stále převažuje jeho zhodnocení, a to o 0,2 %.

 

Newsletter