Přímé rozdávání hotových peněz představuje zásadní politický nástroj pro zotavení z koronavirové pandemie. Následující analýza vysvětluje, jaký má význam a také proč bychom se na to měli v Evropě připravit.
Jako politický nástroj není rozdávání hotovosti žádnou novinkou. V roce 2011 dal Hongkong každé osobě s trvalým pobytem zhruba 6000 HKD a Macao je známé tím, že rozdává peníze pravidelně. Tohle je ale poprvé, kdy se o něčem podobné debatuje v takovém rozsahu.
V některých zemích se už o přímém rozdávání hotových peněz domácnostem rozhodlo a v dalších se o tom diskutuje:
- Singapur v únoru v rámci stimulačního balíčku o objemu 1,6 miliardy dolarů oznámil jednorázovou výplatu 100 a 300 singapurských dolarů všem Singapuřanům od 21 let věku.
- Hongkong oznámil výplatu zhruba 10 000 hongkongských dolarů v hotovosti všem lidem s trvalým pobytem ve věku od 18 let výš. V současnosti vláda debatuje o tom, zda by neměla uvolnit významnější částku (zhruba 100 000 HKD na osobu).
- Americký Kongres řeší, zda nezačít od počátku dubna rozesílat všem dospělým Američanům šeky na 1000 USD.
- Japonská vládní strana zvažuje možnost výplaty hotovostních částek domácnostem v rámci stimulačního balíčku, jehož objem může dosáhnout 276 miliard USD.
- Indický stát Uttarpradéš, který má zhruba stejný počet obyvatel jako Brazílie, plánuje začít rozdávat peníze dělníkům bez formálního zaměstnání.
Helikoptérové peníze
Pozorovatelé často poukazují, že výše uvedená opatření představují v podstatě helikoptérové peníze. Exaktně vzato se tady sice o helikoptérové peníze nejedná, ale je třeba uznat, že rozdíly nejsou velké. Opatření sestávající z rozdávání peněz se sice označují za fiskální podporu, ale přímo vycházejí z myšlenky helikoptérových peněz a z dočasného základního nepodmíněného příjmu (UBI). Základní myšlenkou je rozdávat po dobu trvání krize lidem hotovostní prostředky (takzvanou pomoc v nouzi).
Noční můra jménem nezaměstnanost
Je zcela logické, že se k řešení ekonomické krize používají nejprve odklady daní a státní záruky. Není však příliš pravděpodobné, že by se poptávka po skončení karanténních opatření, která mohou v Evropě vydržet i další dva nebo tři týdny, sama rychle zotavila. Proslýchá se, že firmy přestávají přijímat nové zaměstnance, ukončují smlouvy s odborníky na volné noze, nebo je prostě neobnovují, a propouštějí zaměstnance ve zkušební lhůtě. Už dnes vidíme, že v některých amerických státech, například v Ohiu, stoupá počet žádostí o dávky v nezaměstnanosti. A stejná situace nastane i v Evropě. Pro většinu zemí bude epidemie viru COVID-19 představovat hlavně poptávkový šok. A tady může mít rozdávání peněz svůj smysl.
KLÍČEM JE NAČASOVÁNÍ – Hotovost by se měla začít rozdávat, jakmile obchody znovu otevřou, aby začala stoupat spotřebitelská důvěra.
CÍLENÁ ODEZVA – Rozdávat peníze všem, dokonce i nejbohatším 10 % populace, je jako slina pro slona. Bylo by asi efektivnější zaměřit se na ty, kteří jsou krizí zasaženi nejvíce, přinejmenším zpočátku. Zároveň je potřeba zajistit, aby takto rozdané peníze neskončily v úsporách, ale v oběhu. A to zejména v evropských zemích, které jsou ke spoření značně náchylné.
Evropská opatření
V Evropě je debata o přímém rozdávání peněz dosud v raném stádiu. Pokud vím, neexistuje zatím žádná legislativní iniciativa týkající se rozdávání peněz občanům, ale už před pandemií viru COVID-19 se politici i lidé z podnikatelské sféry čím dál víc zajímali o nějakou formu helikoptérových peněz.
Z krátkodobého hlediska je pravděpodobnost využití helikoptérových peněz ve formě převodu prostředků z ECB přímo domácnostem v podstatě nulová. K tomu by bylo potřeba, aby se dohodly všechny členské státy eurozóny a ECB, a distribuce by vyžadovala velmi složitý mechanismus založený na digitální měně centrální banky, který zatím není k dispozici.
Navzdory tomu pravděpodobnost nějaké formy fiskálního stimulu, který může být kombinací helikoptérových peněz a UBI, neustále roste, protože v mnoha zemích stoupají rizika propadu poptávky. Koncem dubna a začátkem května se bude muset většina evropských zemí vypořádat s vážným ekonomickým problémem – malé a střední podniky budou mít stále větší problémy s cash flow, vzroste nezaměstnanost a důvěra spotřebitelů bude velice nízká. A právě v tom okamžiku bude rozdávání hotových peněz v rámci proticyklických opatření očividným a slibným politickým nástrojem, jak je tomu už dnes ve Spojených státech.
Autorem je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
