Evrpské i americké výnosy rostou. Dolar ve ztrátě nad 1,0660 za euro. Měny regionu v zisku. Koruna navýšila zisky k 25,25 za euro.

Levý pohled na minimální mzdu

Jen málokteré téma dokáže rozvířit ekonomickou debatu tak, jak to umí minimální mzda, popřípadě její zvýšení, kterého se v České republice dočkáme v lednu příštího roku. Reakce na tuto událost (od srpna 2013 se jedná již o třetí navýšení – postupně z 8000 Kč na 8500 Kč, dále na nynějších 9200 Kč a nadcházejících 9900 Kč) jsou dvojího typu.

Tuzemští ekonomové ve svých textech, resp. videu, (Lukáš Kovanda, Petr Koblovský a Aleš Rod) nijak nevybočují z liberálního pohledu na minimální mzdu. Kritizují její razantní navýšení během příliš krátkého období, negativní dopad na málo kvalifikované zaměstnance a její tlak na růst nezaměstnanosti (firma si místo dražšího zaměstnance pořídí raději stroj).

Naopak s argumentací ve prospěch vyšší minimální mzdy přichází její přirození zastánci, levicové strany a odbory. Poslanec za KSČM Jiří Dolejš zmiňuje, že i přes její navýšení máme jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě („Starosto, jak to, že maj Psojedy novou plovárnu a my jen rybník? To bych se na to podíval!“ To, že má většina evropských států vyšší minimální mzdu než Česká republika ještě neznamená, že se jedná o správnou věc. Jedná se o jeden z častých argumentačních klamů). Šéf odborů Středula si zase myslí, že by minimální mzda neměla být pod hranicí chudoby. Proč by tento velmi problematický ukazatel měl sloužit jako referenční bod, už ale nezmiňuje. Co takhle doplnit omezený argumentační zásobník levice o další munici, nalezenou v zahraničních studiích?

Trochu dražší burger

Předně je třeba zdůraznit, že výsledky rozličných výzkumů minimální mzdy byly snad bez výjimky vyvráceny, argumenty vyvracející tyto výsledky se pak dočkaly svých popření, která se opět… No, všichni snad rozumíme.   

Obhájci minimální mzdy nejčastěji citují výsledky studie Davida Carda a Alana Kruegera z počátku 90. let. V roce 1992 se od 1. dubna v New Jersey zvedla minimální mzda ze 4,25 dolaru na 5,05 dolaru na hodinu, zatímco v sousední Pensylvánii zůstala nezměněná. Autoři se rozhodli zjistit, jaký bude mít toto zvýšení dopad na zaměstnanost ve fastfoodech, které v té době nabízely platy minimální mzdě velmi blízké.

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Výsledek? Nejenže se nezaměstnanost po změně v New Jersey nezvýšila, dokonce se nepatrně snížila. Míra vzniku nových poboček McDonald’s a dalších řetězců navíc zůstala stejná.

Ve srovnání s Pensylvánií si ale zákazníci v New Jersey za burger s kolou museli o něco připlatit, nově vzniklá mzdová zátěž se tak přemístila od zaměstnavatelů na konzumenty. Tento fakt však nebyl pozorován u běžných obchodů, které byly vyšší mzdou také „postiženy“, cena jejich zboží se oproti jejich kolegům z vedlejšího státu nezvýšila.

Další analogie

Podobnou situaci bylo možné pozorovat v květnu 2005 na Floridě, kde se minimální mzda zvýšila z 5,15 na 6,15 dolaru. Nezaměstnanost ale i po tomto navýšení klesala přibližně ve stejném tempu jako před ním.

Do srovnání sousedních států s rozdílnou minimální mzdou se pustili i autoři studie Minimum Wage Effects Across State Borders, která v podstatě navazuje na práci Carda a Kruegera. Výsledkem bylo opětovné potvrzení teze, že zvýšení minimální mzdy nemá prakticky žádný dopad na míru nezaměstnanosti. Autoři ale dodávají, že zkoumali pouze drobná navýšení, dopad strmějšího růstu minimální mzdy tak zůstal v této studii neobjasněn.

Šedá teorie a ideální poměr

Tématu nejnižší uzákoněné mzdy se nevyhnul ani The Economist. V roce 2013 uveřejnil článek, v němž je přístup klasických liberálů zpochybňován. Trh práce sice v teorii funguje jako každý jiný, v praxi ale existují náklady a rizika změny zaměstnání, s nimiž teoretické modely nepočítají. Kalkulují s nimi ale zaměstnavatelé, kteří mohou platy náležitě „utáhnout“. Na trhu práce tak vznikne neefektivita. Otázkou samozřejmě zůstává, zda snaha o její nápravu nevytvoří někde jinde problém ještě větší.

Onen ideální poměr mezi minimální mzdou a průměrným platem (nebo mediánem) se snaží najít leckterý ekonom či politik, autor článku pro The Economist ho vidí někde mezi 40 a 50 procenty mediánu dané země. Dodává ale, že na málo kvalifikované a mladistvé by mohl být aplikován poměr o něco nižší, podobná praxe funguje v mnoha zemích, například i ve Francii.

Při aplikaci tohoto přístupu a při mediánu 21 143 Kč by se tak česká minimální mzda měla pohybovat mezi 8457 Kč a 10 571 Kč. Navrhovaná částka 9 900 Kč se tak pohybuje v mezích přijatelnosti. 

Evropská realita

Dohodnout se na minimální mzdě je celkem fuška, na její zavedení si tak vůbec netrouflo hned šest států EU: Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko. Porovnat nezaměstnanost těchto zemí s těmi, které minimální mzdu zavedly, se přirozeně nabízí. Libertariánský Cato Institute tak učinil a výsledek asi nikoho nepřekvapí. Průměrná nezaměstnanost států EU se zavedenou minimální mzdou byla v roce 2012 11,8 procenta, ostatní (šestka výše zmíněných zemí společně s Německem) si užívaly jen 7,9 procenta nezaměstnaných. Rozdíl byl patrný i u míry nezaměstnanosti mladých do 25 let (cca 28 oproti 20 procentům).     

Jak ale dopadne srovnání míry nezaměstnanosti šesti států EU bez minimální mzdy a šesti států EU s nejnižší minimální mzdou? Teoreticky by i nízká minimální mzda měla zmenšit nabídku pracovních míst a zvyšovat tak nezaměstnanost. Jak ale ukazuje graf v příloze, realita se (alespoň v roce 2014) od teorie trochu odchýlila. Bulharsko, Česká republika, Litva, Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko zažívaly v průměru nižší nezaměstnanost než šestka bez minimální mzdy.

Souhrn

Uvedené příklady, nepochybně tendenční, snad trochu doplnily českou levicovou argumentaci. Všichni ale víme, že obědy zdarma neexistují, když si někdo polepší, tak to v drtivé většině případů platí někdo jiný (nebo nevědomky ten, kdo si údajně polepšil). Negativní dopady minimální mzdy si mezi sebe dělí zaměstnavatelé, zaměstnanci i zákazníci. Tak tomu bylo i ve Velké Británii, která zavedla minimální mzdu v roce 1999, bohužel s negativním dopadem na obě strany potenciálního pracovního kontraktu. Mírně se zvýšila nezaměstnanost, zaměstnaným navíc ubylo bonusů a dalších nemzdových výhod. Zaměstnavatelé zvedali ceny a snižovali zisky. Bylo by naivní se domnívat, že vyšší minimální mzda přináší jen pozitiva.

Newsletter