Závěr minulého týdne nepřinesl žádné velké překvapení. Koruna balancovala nad hranicí 25,50 za euro, zatím však bez jakéhokoliv fundamentu k jejímu prolomení. V případě dolaru se na jeho oslabení podepsala nervozita kolem daňové reformy, v jejímž případě by mohlo dojít na posunutí , a to až do roku 2019. S dnešním ránem pak padá libra. Mayová má prý svých 40 „spiklenců“.
Koruna v závěru minulého týdne profitovala především z lepších než očekávaných dat o inflaci, která mohla u některých vzbudit představu o mnohem rychlejším utahování měnové politiky ze strany ČNB, než jak bylo představeno v prognóze. Pravdou je, že zveřejněná čísla byla zcela v souladu s odhadem centrální banky, tudíž (zatím) není potřeba nic urychlovat. To ostatně potvrdil i zápis z posledního zasedání bankovní rady.
ČNB: Adekvátní reakcí na současné inflační tlaky je růst úrokových sazeb
V dokumentu stojí, že „adekvátní reakcí na současné inflační tlaky je zvýšení úrokových sazeb“. V rámci toho byla prý diskutována i možnost – pokud by domácí inflační tlaky byly vyšší oproti prognóze – zvýšit dvoutýdenní repo sazbu více než o standardních 0,25 p.b. „Na druhou stranu bylo opakovaně zmíněno, že je žádoucí zvyšovat sazby postupně a že pokud bude vývoj v následujících měsících potvrzovat realizaci proinflačních rizik, je možné využít kteréhokoli příštího měnověpolitického jednání k dalšímu zpřísnění měnové politiky. Dále bylo řečeno, že inflační očekávání jsou ukotvena na cíli, a tudíž není nutné trh překvapit vyšším růstem sazeb,“ píše ČNB.
Právě poslední věta je klíčová. Vzhledem k tomu, že je tedy dosavadní vývoj české ekonomiky, především pak inflace, v souladu s prognózou, nemají Rusnok a spol. vůbec žádnou potřeba ještě rychleji utahovat svou měnovou politiku.
Dnes se koruna obchoduje na 25,54 EURCZK. Z hlediska dat bude zveřejněn pouze výsledek běžného účtu za říjen, kde bychom se dle odhadů mohli dočkat přebytku 2,25 miliardy korun.
Dolar má za sebou oslabení, a to vůči euru až nad hranici 1,167 EURUSD. Aktuálně tyto ztráty pomalu umazává až k 1,165 dolaru za euro, k čemuž mu pomohl především obnovený nárůst výnosů státních dluhopisů.
Republikánští senátoři minulý čtvrtek představili svou verzi daňové reformy, která se však v určitých částech (odpočet státních a lokálních daní, daň z nemovitosti) liší od té, která byla představena republikány ve Sněmovně reprezentantů. Senátoři v tomto směru zároveň uvedli, že souhlasí s osekáním firemní daně z 35 procent na 20, ale že by bylo vhodnější, aby se tak stalo až v roce 2019, nikoliv hned teď.
Dolar má namále. Někdo hází Trumpovi klacky pod nohy
Určité napětí je rovněž možné pozorovat i v Evropě, konkrétně v Evropské centrální bance, kde jsou čím dál tím víc slyšet němečtí zástupci tlačící na jasné stanovení konce programu kvantitativního uvolňování. Dosavadní plán je takový, že by tzv. QE mělo probíhat až do září 2018 s tím, že v případě potřeby, pokud by si to stav ekonomiky eurozóny vyžadoval, může být prodloužen ještě dále.
Z dalších měn je možné zmínit britskou libru, která během dnešního obchodování padá jak vůči euru, tak i dolaru. Za tím stojí dění kolem premiérky Mayové. Podle deníku The Sunday Times se proti ní „spiklo“ celkem 40 zástupců konzervativní strany, kteří společně podepsali dopis o vyjádření nedůvěry Mayové. Tento počet konzervativců je jen o osm menší, než kolik je potřeba k vyvolání volby nového předsedy strany. Jedná se tedy o další překážku, které musí britská premiérka čelit, hned po zdlouhavém a složitém jednání o odchodu země z EU.
Co se týče dnešních dat, zahraniční dění nebude nikterak akční. Z Evropy se dočkáme například proslovu viceprezidenta ECB Vitora Constacia, který ve Frankfurtu promluví na konferenci Euro Finance Week. V USA pak bude zveřejněna bilance federálního rozpočtu za říjen.
