Ukrajinské dluhopisy se dlouhodobě řadí mezi jedny z nejhorších aktiv dostupných na světových trzích. Země se stále nachází na pokraji bankrotu a čelí všem negativům, které s sebou přinesla ruská anexe Krymu, a vůbec celý rusko-ukrajinský konflikt. První pozitivum po únorové dohodě o příměří přišlo včera, kdy Mezinárodní měnový fond ohlásil poskytnutí finanční pomoci o velikosti 17,5 miliardy dolarů.
Toto oznámení pozitivně ovlivnilo především trh ukrajinských státních dluhopisů. Cena bondů se splatností v roce 2023 se na konci července minulého roku pohybovala na úrovni 95 centů za dolar, poté však klesla až na 39,5 centů v lednu letošního roku. Oznámení o poskytnutí úvěru přineslo zvrat, který ceně dluhového titulu dopomohl až na 48 centů za dolar.
Šum na trhu potvrzuje u Elbek Muslimov, trader ze Citigroup zaměřující se na rozvojové trhy. „S potvrzením finanční pomoci se na ukrajinský dluhový trh vrátila i trocha života,“ řekl pro server Wall Street Journal. Dle jeho slov je prostor pro další růst otevřen, a to až za úroveň 50 centů za dolar.
Samotný bailout je největší vzpruhou pro dluhové investory. Ti v poslední době čelili masivním ztrátám, avšak u některých z nich jim jejich kontrariánská povaha nedovolila držené papíry prodat. Jedním z nich je i Franklin Templeton, zakladatel investiční společnosti Franklin Templeton Investment. Jeho podnik spravuje zhruba 185 miliard dolarů a je zároveň i největším soukromým investorem nakupujícím ukrajinské státní dluhopisy. Momentálně ve svém portfoliu drží tyto instrumenty o přibližné hodnotě 4 miliardy dolarů.
Někteří investoři však nadšení z cenového zvratu nesdílí. „Ukrajinou stále prochází vysoká úroveň nejistoty o tom, jak velká část její původní rozlohy zůstane pod dohledem Kyjeva,“ vyjádřil své pochyby Paul McNamara, investiční ředitel společnosti GAM Holding. „Můžete si argumentovat jakýmikoliv čísly či statistikou. Jakmile však nevíte, jaká část průmyslového regionu nadále zůstává součásti země, nelze mluvit ani o nadějných zítřcích.“
Někteří analytici poukazují také na to, že úvěr pomůže i oslabené hřivně. Před rokem sice vzdala ukrajinská centrální banka boj o udržení fixního měnového kurzu, i tak ale nepřestala intervenovat. Poslední opatření se týkalo komerčních bank a zákazu nakupovat pro své klienty zahraniční měny. To však nemělo dlouhého trvání a pravděpodobně na politický popud bylo zrušeno. Po oznámení pomoci od MMF ukrajinská měna posílila až pod úroveň 22 USD/UAH.
Podle informací, které byly dostupné už po únorovém jednání Ukrajiny s MMF, by země měla během čtyřletého programu získat od mezinárodních věřitelů až 40 miliard dolarů. Dle vyjádření samotné šéfky fondu Christiny Lagardeové pomůže tato pomoc k okamžité stabilizaci ukrajinské ekonomiky a podpoří i připravované reformy, které zítra představí ukrajinský ministr financí. Podle analytiků bude tato událost značně směrodatná, nejen ve vývoji hřivny, ale především pro trh ukrajinských dluhopisů.
MMF schvaluje pomoc Ukrajině v objemu 17,5 mld. USD
Pod palbou politiků? Ukrajinská CB ruší zákaz obchodů s devizami
