Americká výsledková sezóna se nachází ve své polovině. Firmy postupně sypou z rukávu informace o svých úspěších i neúspěších a investoři pozorně naslouchají a zvažují, které akcie koupit, prodat či nadále držet. Ještě před začátkem této informační spleti se objevovaly názory, že doba vysokých marží amerických společností je ta tam a investoři se tak mohou připravit na pravděpodobně horší výsledky. Jak je vidět, tak opak je pravdou.
V podstatě už od doby finanční krize v roce 2008 se společnosti snaží najít každou příležitost, jak srazit operační náklady, načasovat si dluh či vychytat tu správnou dobu zvýšení své expozice v zahraničí. Tedy takové příležitosti, které pozitivně působí na růst podnikových marží. Postupná obnova trhů byla všeobecně vnímána jako pozitivní, jakmile se však přiblížila historická maxima, objevilo se v investičním publiku několik alarmistů varujících před nutným kolapsem jak akcií, tak i marží, a to až na jejich dlouhodobé průměry, či dokonce ještě níže.
Něco takového si však nemyslí Adam Parker, vedoucí investiční stratég amerického akciového trhu v Morgan Stanley. „Po dobu několika nedávných let byla v investičním prostředí slyšet skupina analytiků neustále poukazujících na stávající vrchol jak marží, tak i produktivity amerických společností,“ píše ve svém dopise klientům. „My z Morgan Stanley s tímto tvrzením nesouhlasíme. Vycházíme přitom ze zveřejněných zisků na akcii společností, které považujeme jako protiargument toho, co nazýváme přehnaná důvěra v irelevantní historická srovnávací data,“ přepisuje jeho slova server Business Insider.
Parker ve svém dopise pak poukazuje na fakt, že za 1Q 2015 jsme svědky zisků snadno přebíjejících většinu očekávání, zatímco v případě tržeb je to přesně naopak. Jakmile k něčemu takovému dochází, je to dle stratéga jasný důkaz rostoucích ziskových marží.
Mnohem podrobněji se ke stejné otázce vyjádřil John Butters, analytik ze společnosti FactSet. „Celkově své výsledky za první čtvrtletí již reportovalo 201 společností zahrnutých v indexu S&P 500. Z hlediska zisků se ukázalo, že zisk na akcii u 73 % z nich byl mnohem vyšší než očekávání, 27 % pak skončilo hůře. Na straně tržeb je však situace opačná. 53 % firem reportovalo tržby na mnohem nižších úrovních, než analytici očekávali, zatímco 47 % z nich bylo vyšších. V souhrnném vyjádření (viz. graf) tak tržby mezikvartálně klesly o -3,5 % oproti -2,6 % ve 4Q 2014. Zisky na akcii naopak skončily lépe, když se jejich pokles zastavil na -2,8 % oproti předchozím -4,6 %.“
1Q v USA: Vrásky firem, úsměv investorů? (+kalendář)
Dle Parkera by tato situace nemohla nastat, pokud by se marže opravdu nacházely pod takovým tlakem, jak někteří analytici dlouhodobě tvrdí. Z toho důvodu jsou jeho očekávání ohledně 2Q 2015 relativně pozitivní. Rok 2015 by měl být silně podobný tomu minulému – tedy s relativně pomalejším začátkem, který však postupně přejde v silný růst odrážející se právě od druhého čtvrtletí.
Tento názor pak podporuje i představa o očekávaných ziscích na akcii. Ty jsou dle analytického týmu Morgan Stanley nastaveny příliš nízko, což je poměrně neojedinělá situace, která za posledních čtyřicet let nastala pouze šestkrát. Očekávání zisků na akcii indexu S&P 500 mají Morgan Stanley nastaveno na 124 dolarů, zatímco agregovaná úroveň většiny ostatních odpovídá 119 dolarům.
V neposlední řadě pak hraje roli i optimismus, který je dle analytického týmu banky adekvátní, nikoliv příliš přehnaný, jak někteří tvrdí. Ve prospěch svého přesvědčení argumentují tím, že čistá expozice hedgeových fondů prozatím odpovídá svému pětiletému průměru, což vytváří dostatečný prostor pro další růst. Sám Parker je tak přesvědčen, že se trhy momentálně nachází v období „té vůbec nejdelší expanze v historii.“
