Platforma Fundlift představuje novou investiční příležitost - firmu PROMA real a.s. Více informací ZDE. Dolar rozšiřuje ztráty v dolarovém indexu i proti euru. Měny regionu v zisku, jediná koruna mírně slabší nad 25,85 za euro.

„Nakopnutá“ ruská ekonomika? Bude potřeba víc než jen fotbal

Je to vždy stejný příběh. Každé čtyři roky spekulujeme o tom, zda mistrovství světa ve fotbale přinese nějaké zemi i ekonomický prospěch. Tento rok se stala mistrem světa Francie. Již nyní můžeme tvrdit, že zastavení zpomalení tamní ekonomiky je jen málo pravděpodobné. Jak ale ovlivnil fotbalový svátek samotné Rusko?

Přinese mu to nějaké ekonomické benefity? Výpočet není příliš náročný. Víme, zda byly realizovány investice do infrastruktury nebo zda ožil domácí turistický ruch a podobně. Rusko například výrazně investovalo do kapacity mezinárodního letiště, které je nyní schopno přijmout více pasažérů. Dále zde byly investice do renovace množství železničních stanic. Je tu ale na druhé straně i několik indicií, které vybízejí k střízlivému posouzení potenciálu ekonomických efektů šampionátu.

Ruský spotřebitelský sentiment zůstává slabý a nevykazuje žádné signály reálného oživení. Indexy nálad veřejnosti, které zveřejňuje Ruské centrum průzkumu veřejného mínění, pokrývají několik oblastí týkajících se ekonomiky, sociálních věcí a politiky. Můžeme pozorovat, že některé ukazatele koncem minulého roku vzrostly. Byly to zejména ty, které hodnotí „politickou situaci“ a „všeobecný rozvoj společnosti“.

Pomalé probouzení z recese

Na druhé straně však parametr hovořící o „ekonomické situaci“ zůstává slabý. Dosahuje hodnoty 52 procent, což je hluboko pod posledním vrcholem 68 procent z roku 2014, kdy Rusko vojensky intervenovalo na Ukrajině. Ukazatele aktuálně hovoří o postupném zotavování se z recese v roce 2016. Kompozitní indikátor OECD je mírně nad prahem sto bodů a úvěrový impuls se podle měření Saxo Bank koncem minulého roku vyšplhal na slušných 7,7 procenta, což je druhá nejsilnější čtvrtletní hodnota od finanční krize z roku 2008.

Tyto ukazatele naznačují, že dochází k obratu v ekonomickém cyklu, ale je třeba říci, že ačkoli je úvěrový impuls relativně silný, jde zejména o cyklické zlepšení. To bylo vyvoláno letošními prezidentskými volbami, jakož i veřejnými investicemi před fotbalovým mistrovstvím. Takováto vysoká úroveň ale není podle našeho názoru udržitelná. Očekáváme snížení dostupnosti úvěrů, důsledkem čehož dojde i k zpomalení růstu HDP na zhruba 1,6 procenta v příštím roce.

Nemalou zásluhu na tom bude mít i nezdravý bankovní sektor, který zůstává černou dírou ruské ekonomiky. Podle posledních dostupných oficiálních dat činila únorová míra problémových úvěrů v Rusku hrozivého 19,80 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 2011. Úvěry tedy nejenže nemotivují ekonomiku, ale zároveň zpomalují její růst.

Ruska ekonomika = nerostné suroviny

Dalším negativním signálem je nedávný index PMI (Purchasing Managers Index). Ukazatel dosáhl své nejvyšší hodnoty ve druhém čtvrtletí minulého roku a v prvním čtvrtletí tohoto roku. Od té doby však prudce klesá až do té míry, že můžeme mluvit o kontrakci zpracovatelského odvětví.

Je tedy jen malá šance, že mistrovství světa ve fotbale nakopne ruskou ekonomiku. Ta totiž stojí před negativní kombinací externích faktorů, například silnému dolaru, averzi investorů k riziku, která odsává kapitál z méně likvidních a méně integrovaných trhů. Vliv má i negativní úvěrový impuls v Číně, mezinárodní sankce a riziko „Trump“ – to vše může eskalovat geopolitické napětí mezi Ruskem a USA.

Přestože šampionát přinesl do země cizí měnu, nevidíme navíc ani to, že by si ruský rubl polepšil. A nepomáhají mu ani vyšší ceny ropy. V současnosti tak můžeme pozorovat rozpojení vazby mezi vývojem rublu a cenou ropy. K jejich vzájemnému provázání došlo v důsledku zavedení amerických sankcí na Rusko.

Od dubna letošního roku však cena ropy Brent vzrostla o 20 procent, zatímco směnný kurz rublu klesl oproti dolaru o deset procent. Tento vývoj bude pravděpodobně s tím, jak bude rubl a měny rozvíjejících se zemí pod tlakem, pokračovat. Rozvíjející se měny totiž oslabuje monetární politika Fedu a fiskální politika Donalda Trumpa. Krize však není tak výrazná jako v roce 2013 po oznámení ukončení kvantitativního uvolňování Fedu.

Na druhé straně budou mít vliv i vyšší ceny ropy, i kdyby byl Brent jen v konzervativním pásmu 70 až 75 dolarů za barel. To bude představovat pro ruskou ekonomiku neoddiskutovatelnou podporu. Zjednodušeně řečeno, ropa stojí za 70 procenty tvorby ruského HDP, a bude proto v následujících čtvrtletích určitě hlavní hybnou silou tamní ekonomiky. Ta ale nebude moci počítat s příznivým externím prostředím a snadným přístupem k úvěrům na domácí úrovni.

Autorem je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.

Newsletter