Americká výnosová křivky se napřímila. Dolar zpevnil pod 1,0900 za euro. Koruna se obchoduje pod 25,25 za euro a pod 23,20 za dolar.

Náměstek Marks: Startupů je málo, zaslouží si podporu

Startupů je v Česku stále málo a zaslouží si podporu. Souvisí to se strukturou ekonomiky. Neměli bychom se dívat na to, co dělají v Silicon Valley, ale na vltavské pláně a uvědomit si, v čem jsme silní. Češi umí chytrá, okamžitá řešení, „smart solutions“. V rozhovoru pro server Roklen24 to řekl náměstek místopředsedy vlády a ředitel Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR Arnošt Marks.

R24: Co si myslíte o různých nových vznikajících startupech, za nimiž často stojí mladí lidé?

V mnoha sektorech je to i z dlouhodobého hlediska klíčová aktivita, která vytváří předpoklady pro růst v sektorech a technologické změny, pro jejich vývoj a inovace. Samozřejmě jiná je pozice IT sektorů, a naopak, když vyrábíte turbíny do tepelných elektráren, tam bude šance pro startupy téměř vyloučená. Evidentně, vzhledem k rozsáhlému a dramatickému technologickému pokroku, jsou startupy v dané době způsobem, kterým se v ekonomice generuje změna. Což je v pořádku. Určitě jsme rádi, že se takové zásadní věci dějí. A myslím si, proč by ČR měla stát od mezinárodního trendu stranou? Co je důležité je rozlišit očekávání a smysluplnost očekávání v jednotlivých sektorech. Třeba u farmaceutiky je to se startupem dost složité, protože ten by stál mnoho desítek, a možná miliard korun.

R24: Nedávno byl publikován výzkum Aspen Institute, který oslovil zhruba 500 startupů, odpovědělo asi 140 z nich. Průzkum zjistil, že doménou startupů je většinou software. Zaregistroval jste tento průzkum?

Ano. U nás je startupů stále málo a zaslouží si podporu. Myslím, že to souvisí se strukturou ekonomiky. Když máte 30 procent HDP v průmyslu, děláte lokomotivy… Startupy v železničním a kolejovém průmyslu je ovšem těžké zakládat.

R24: Můžou začínajícím startupům v ČR pomoci státní peníze?

Stát jim pomáhá. Většinou jsou to mladí lidé, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Jednou z příležitostí je tzv. seed fund na ministerstvu průmyslu (MPO), ČMZRB. Myslím, že je tak nekonečné množství soukromých zdrojů, že pomoc státu by měla být spíš flexibilní – vstup na trh, limitace regulací. Třeba v Izraeli významně od začátku startupy dotoval nebo motivoval stát. To je něco, na čem MPO nyní pracuje. Přiučit se trochu od Izraele dává smysl. A spíš se inspirovat i tady na kontinentu, protože třeba izraelská legislativa je primárně okopírovaná z USA. To se nám může líbit, ale zde to není realizovatelné. Německo nyní zažívá startupový boom, který je lokalizovaný v Berlíně.

R24: Na co kromě softwaru by se startupy měly zaměřit?

Například „medical devices“. Kromě IT, který má přirozeně startupový charakter. V jiných silných sektorech v ČR bychom se měli soustředit na takové, kde technologický cyklus odpovídá charakteru startupů. V jaderném stavebnictví to neuděláte. Kolem „automotive“ je možná debata, v jakých dodavatelských segmentech by to dávalo smysl. Měli bychom se dívat ne na to, co dělají v Silicon Valley, ale na vltavské pláně a uvědomit si, v čem jsme silní. Češi umí chytrá, okamžitá řešení, „smart solutions“.

Zatím jsem neslyšel debatu o tom, co je náchylné a zajímavé z hlediska firem v obrovské škále sektorů kolem „automotive“. Viděl jsem ovšem startup, kdy firma na letišti v Ruzyni instalovala technologii, která tahá letadla po ranveji elektromotorem. A nemusí se tak zapínat motory a ušetří se tím většina času a paliva. Češi jsou primárně dodavatelé různých řešení. Historicky v oblasti „machinery“, „engineering“, a když mají chvíli čas, tak to nakonec dovedou do velkých řešení na úrovni investičních celků. Podle mě mají české startupy potenciál v oblasti řešení, která jsou relativně rychle umístitelná na trhu. Jakékoli devices, appliances, B2B. V sektoru, kde je to možné. Je veliký nedostatek sektorových expertů. Nemá je ani soukromá sféra. Tato znalost tu moc není.

Měli bychom si vyselektovat pár sektorů a v nich dělat pokusy s jistou mírou rizika. A teprve po této debatě mezi veřejným a soukromým sektorem má smysl jít kvalifikovaně dál. Genericky mluvit o startupech je hodně módní, ale z mých historických zkušeností, takových startupů, kde je k dispozici k investování milion dolarů, tak těch jsou jednotky. Na zkoumání jich jsou desítky, ale když to na konci sečtete, tak jich jsou ročně jednotky.

R24: Jedním z klíčových témat pro vědu a výzkum je mezinárodní spolupráce. Tvoří se síť vědecké diplomacie. Jde o Izrael, Německo, USA, Tchaj-wan a Rakousko. Která země je podle Vás pro českou vědu „ta hlavní“. Je to Německo?

Jsou dva tři druhy zemí. Podobně jako je to v byznysu, dominantním partnerem je Německo. To tak je. Když se podíváte na mapu mezinárodních byznys vztahů, možná klíčová vazba je Německo, a ještě ne celé – Bavorsko, Sasko, Baden-Württemberg. My si myslíme, že náš vztah by měl dostat jistou dlouhodobou, strategickou dimenzi. Měli bychom se soustředit na několik priorit, jednou z nich je, jak si vzájemně pomoci v oblasti aplikovaného výzkumu. Pro Německo je důležité, že jsme strategický partner. Závislost začíná být oboustranná.

R24: A co zbývající země?

Pak jsou další země, které jsou strategické, protože se od nich můžeme něco přiučit. Izrael je v tom smyslu mistr světa, Spojené státy to samé. Jižní Korea, Tchaj-wan také. To jsou brány do Jihovýchodní Asie. Jsou to země, se kterými lze vztah jednoduše managovat. Izrael je okno kamkoli. V USA je řada témat, třeba jaderný výzkum nebo „pharma“. Rakousko je v tomto smyslu trochu podceňovaný partner. Teď připravujeme s rakouským partnerem, Christian Doppler Gesellschaft, jednu věc v oblasti aplikovaného výzkumu, o kterou mají zájem kolegové z Technologické agentury ČR, ze soukromého sektoru, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy. Zajímavé je, že vše se děje na základě úzké spolupráce veřejného a privátního sektoru. Zároveň je to hodně internacionalizované.

R24: Vy sám jste v říjnu navštívil Tchaj-wan. Jak důležitá bude podle Vás pro českou vědu v budoucnu Asie? Kde vidíte největší příležitosti pro české firmy?

Pro Česko je to velká šance. Jde o země, které jsou v principu bohaté a velké jako my. Čína je gigantická. Je tu obrovská příležitost, ale je natolik obrovská, že je to zároveň i výzva uspět. Země jako Tchaj-wan, Jižní Korea jsou v mnoha oblastech globálními lídry, mají zájem o spolupráci se zeměmi velikosti ČR. Korejci řeší jaderný výzkum a IT. V Tchaj-wanu mají nyní zajímavou změnu energetické politiky a další politiky v oblasti technologií, kdy chtějí posunout mix z klasických zdrojů na obnovitelné. Tam je pro nás řada zajímavých zkušeností a příležitostí. Když se bavíme o menších hráčích, tak je to uchopitelnější. Když uvažujeme o Číně, jsme o několik řádů jinde.

Jaký je Váš názor na Průmysl 4.0?

Je to trochu marketingová terminologie. Německý brand soustředěný kolem logistických a výrobních celků. Nese to s sebou i závažnou debatu s důsledky pro trh práce a dlouhodobé uspořádání ekonomiky. Především z toho titulu, že propojenost naší a německé ekonomiky je dominantní. Česko by mělo hrát aktivní roli. Neměli bychom si ale myslet, že na světě v budoucnosti bude jen „Industrie 4.0“ a jiné věci nebudou. Je to velká, zajímavá, strategická, a svým způsobem nevyhnutelná záležitost. Mělo by se tomu věnovat MPO, ministerstvo školství i MPSV spolu s vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Pro Německo jde o jeden ze tří čtyř klíčových balíčků, které jsou už několik let předmětem významné pozornosti.

Mgr. Arnošt Marks, Ph.D je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakulty sociálních a politických věd na univerzitě v Cambridge (UK). Po ukončení doktorátu na univerzitě v Cambridge se vrátil zpět do Prahy a pracoval postupně pro Price Waterhouse Coopers, Technologické centrum Akademie věd ČR, výzkumný projekt CEITEC, Deloitte, Ministerstvo pro místní rozvoj a Evropskou komisi. V letech 2007 až 2013 působil jako nezávislý konzultant v oblasti strategického plánování veřejných a soukromých institucí a v oblasti EU vztahů. Od února 2014 působí jako náměstek místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, a dále ve funkci místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Newsletter