Právě teď nastala poslední šance proměnit koruny za eura nebo dolary. Česká ekonomika míří do záhuby a s ní i česká měna, proto je lepší úspory přesunout někam jinam. Takové názory jsou v poslední době čím dál častější. Přijde nám však, že jsou postaveny na ne zcela relevantních základech. Ano, rizika ekonomického výhledu existují, v základním scénáři se ale nic jako další historický propad ekonomiky stahující korunu nerýsuje.
Doslova blbá nálada je odůvodnitelná. Neschopnost zkrotit pandemii, pokračující snaha o další a další anticovidová opatření, která jsou mnohem tvrdší než ta, která jsme viděli loni na jaře, navíc zatím bez zřetelného poklesu nově pozitivně testovaných, či opětovně kolabující zdravotnický systém. V takové situaci se prostor pro optimismus hledá jen těžko. Pozitivem pro českou ekonomiku může být fakt, že většina zahraničních zemí, zejména pak naši hlavní obchodní partneři, jsou na tom v oblasti boje proti pandemii lépe než my.
I přesto, že se to mnohým nečte z domácí perspektivy snadno, na aktuálně probíhající vlnu pandemie je svět, ale dokonce i my v České republice, lépe připraven, než tomu bylo loni v březnu. Ze zdravotnického hlediska už není vir ničím zcela nepoznaným, existují vakcíny, které se, někde lépe a někde hůře, distribuují dál do společnosti. Kdo může, pracuje z domova, kdo nemůže, přizpůsobil svou pracovní činnost maximálně možné ochraně sebe sama, ale i svého okolí. Nositelé hospodářské politiky pak přijali zcela bezprecedentní opatření, prostřednictvím kterých cílí na maximálně možnou eliminaci ekonomických dopadů pandemie.
To vše jsme loni v březnu neměli. Tehdejší situace byla šokem, který se přehnal – od nabídky k poptávce – přes všechny sektory ekonomiky, které v naprosté většině nebyly připraveny na téměř celoplošnou uzavírku. Aktuální kombinace zkušeností a připravenosti tak do příštích měsíců znamená, že by obnova měla mít mnohem kvalitnější a stabilnější základ, ať se bavíme o zdravotnictví či o měnové a fiskální podpoře.
Pravda, sektor služeb je na tom možná ještě hůře, avšak například průmysl, hlavní tahoun ekonomiky v závěru minulého roku, má mnohem příznivější situaci, byť je i jeho výhled spojen s riziky. Zde přitom opět klademe důraz na hlavní obchodní partnery, zejména pak Německo, i když data ze začátku roku ukázala pokles tamní poptávky po českých produktech.
Ekonomická obnova, domácí i zahraniční, má základní pilíř ve vakcinaci. Ta bude ve většině evropských zemích patrně rychlejší než u nás. Naštěstí máme před sebou postupné oteplování, které by mělo v kombinaci s opatřeními přispět ke zvládnutí domácí pandemické situace. Pokud k tomu – s nadějí – přičteme progres v očkování, druhá polovina roku by měla pro českou ekonomiku vyznít mnohem lépe než ta první. I proto, že jednou z pandemických charakteristik, ať už na domácím, tak i celosvětovém poli, je nárůst úspor poskytující nadějný základ pro budoucí spotřebu, která by měla akcelerovat s postupným otevíráním ekonomiky. Důraz přitom klademe hlavně na nejpostiženější sektor služeb.
V souvislosti s obnovu založenou na vakcinaci doma a v podstatě i v zahraničí se už delší dobu hovoří o možnosti zvýšení sazeb České národní banky v letošním roce. ČNB má, například na rozdíl od ECB, komfort v relativně vyšším tempu růstu cen a inflačním výhledu. Klíčová jádrová inflace se dlouhodobě drží nad úrovní inflačního cíle. Letos by vinou dopadů pandemie a například i vyšší srovnávací základny měla sice zvolnit, avšak ekonomická obnova by měla zajistit její opětovný růst, zejména pak ve druhé polovině roku.
Na základě toho, i přes výhled silnější koruny, centrální banka ve své prognóze předpokládá tři kola navýšení úroků během letošního roku. A trh už začal úrokovou normalizaci zaceňovat. Během příštích dvanácti měsíců naznačují korunové FRA sazby posun odpovídající necelým dvěma kolům navýšení sazeb ČNB z toho každé o velikosti 25 bazických bodů.
Složitá pandemická situace načasování úrokového hiku posouvá v čase. My v základním scénáři předpokládáme, že ČNB zvýší sazby letos jednou, přičemž jako nejpravděpodobnější termín vidíme čtvrté čtvrtletí. V případě rychlé obnovy a akcelerace inflačních tlaků na horizontu měnové politiky by mohlo dojít i na dvojí zvýšení, a to ve třetím a čtvrtém čtvrtletí. To je však podle nás zatím o něco méně pravděpodobný scénář.
Výhled vyšších sazeb ve spojení s domácí ekonomickou obnovou bude pozitivně ovlivňovat kurz koruny. Vedle toho budou působit i vnější faktory jako námi očekávaný obrat kapitálových toků směrem zpět do rozvojových trhů, zejména díky progresu vakcinace, který bude působit na obnovu a na celkově větší ochotu riskovat. Vše se bude přitom dít na úkor tzv. aktiv bezpečných přístavů, jako je například dolar. Aktuálně slabší koruna by tak neměla být strašákem. Naopak ji považujeme za příležitost – například ke kurzovému zajištění na zajímavých hodnotách pro české exportéry.
Očekáváme, že se zlepšením pandemické situace se kurz vrátí na dráhu posilování směrem nejprve pod 26,00 za euro a poté k 25,50 za euro. Případný další posun směrem k 25,00 za euro bude záležet především na tržním sentimentu s důrazem na rizikové, vysokovýnosové měny ve srovnání s dolarem. Kombinace risk-on nálady a stále nízkých reálných sazeb v americké ekonomice bude pro zelené bankovky představovat riziko oslabení ve druhé polovině roku. K tomu je možné přiřadit i riziko rozšiřujícího se deficitu amerického běžného účtu. Ten lze spojit s fiskálním stimulem podporujícím americkou poptávku, tedy hlavně poptávku po importu, v situaci, kdy bude export stále zatížen časově posunutým a pozvolnějším otevíráním světových ekonomik tradičně poptávajících americké produkty.
Nic samozřejmě není bez rizik. Největší spočívá v nezadržitelné expanzi viru, i v nových mutací, která by dále prodlužovala uzavírky, případně je nad rámec současnosti umocňovala třeba formou uzavření nestrategické části českého průmyslu (psali jsme zde). Z krátkodobého hlediska mezi největší rizika koruny patří pokračující rychlý nárůst delšího konce americké výnosové křivky, za nímž stojí především růst amerických reálných sazeb, jako jsme viděli na přelomu minulého a aktuálního týdne. Tyto pohyby jsou pro aktiva rozvojových trhů nezanedbatelnou hrozbu, zejména víme-li, že Fed je ochoten tolerovat i relativně intenzivní posun delších sazeb vzhůru bez jakéhokoliv zastropování, byť jen možnou slovní intervencí.
V případě kurzu koruny určitě radíme nepanikařit. Čekání na ekonomickou obnovu v souvislosti s vakcinací je v českém případě ubíjející, ale určitě ne zbytečné. Právě naopak. Klíčové je, abychom se nedostali do situace, kdy se katastrofické scénáře, které mnohdy nestojí na relevantních základech, stanou tzv. sebenaplňujícím proroctvím. Věříme, že česká ekonomika má před sebou scénář svižné hospodářské obnovy, který se projeví v citelně silnější koruně.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1933 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 91,83 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1872 do 1,1953 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 26,18 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 26,12 až 26,32 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,85 až 22,18 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.
