Etický hacker Pavol Lupták byl u vzniku pražského hackerspace Institute of Cryptoanarchy v Paralelní Polis, kterou založila skupina Ztohoven. V rozhovoru pro server Roklen24 říká, co čekat od šestého ročníku Hackers Congress. Vysvětluje například, proč trvalý pobyt člověka omezuje a je lepší ho nemít, nebo ho mít v zemi s teritoriálním zdaněním jako Panama. Dodává, proč od sociálních sítí a digitálních nástrojů neočekává žádné soukromí.
Hlavním tématem Hackers Congress je letos „Opt-out“. Termín, který označuje mechanismus, pomocí kterého se může jednotlivec vyhnout přijímání nevyžádaných informací o produktech nebo službách. Jak se téma dotýká Vás osobně?
Pro normálního zákazníka to znamená možnost kdykoliv zrušit smlouvu a jít například ke konkurenci. V Paralelní Polis „Opt-out“ vnímáme v podstatně širším kontextu. Například možnost vypovědět „sociální kontrakt“, který nikdo z nás nikdy nepodepsal, přesto se na nás všechny vztahuje a legislativní vynucuje.
Někteří z nás, včetně mě, začali s „opt-out“ přístupem experimentovat. Například jsme si zrušili trvalý pobyt v Evropě, odhlásili se od všech povinných pojištění. Místo toho jsme začali využívat globální služby (pojištění, mobilní operátory atd). Uvědomili jsme si, že globalita a flexibilita dokáží být spolu s krypto technologiemi velmi silné nástroje k získání větší ekonomické a osobní svobody. Proto jsme se rozhodli tento ročník věnovat tomuto tématu a nazvali ho „Opt-out“.
Odhlášení z jakéhokoli systému a z jakéhokoli důvodu začíná pochopením toho, jak věci skutečně fungují, řekl hlavní koordinátor kongresu Tomáš Kolman. Můžete jeho myšlenku rozvést?
Mnoho lidí nerozumí ani základnímu rozdílu mezi svým občanstvím a trvalým pobytem, například svůj občanský průkaz pokládají za identifikátor svého občanství. Podobně si většina lidí vůbec neuvědomuje povinnosti, které s trvalým pobytem souvisejí a které jsou vůči nim vynucované (například branná povinnost, musí být klienti oligopolů zdravotních pojišťoven, monopolu sociální pojišťovny, musí platit daně ze svých zahraničních příjmů atd.)
Když si toto uvědomíte, tak přijdete na to, že trvalý pobyt člověka fakt omezuje a je lepší ho nemít, nebo ho mít v zemi s teritoriálním zdaněním jako Panama. Naopak je dobré mít mnoho různých pasů různých zemí, které poskytují různé privilegia.
Letos budou mezi řečníky extrémisté v oblasti digitálního soukromí, kryptoměnoví geekové, bojovníci za svobodu. Ale také ekonomové, sociologové nebo umělci. Čekáte názorový střet?
Tak na to se těším každý rok.
Obvykle tu máme tradiční konflikt mezi lidmi, kteří si myslí, že současný systém je politicky reformovatelný a věří v politickou změnu. A těmi druhými, kteří tento názor nesdílejí. Ti pak smysl vidí naopak v budování paralelních společností, což je mimochodem cíl paralelních Polis.
Globální cenzura svobody slova, radikální regulace na internetu nebo zoufalství z nemožnosti změnit politický systém. Jakou roli mohou sehrát hackeři?
Hackeři se nespoléhají na politiky, nečekají na souhlas „shora“. Mění věci tady a teď. A zlepšují život sobě i ostatním. Ve všech oblastech, které „hackují“.
Martin Leskovjan, jeden ze zakladatelů Paralelní Polis, v rozhovoru s hlavním ekonomem Roklen Dominikem Stroukalem loni uvedl, že Internet je od počátku obrovský sledovací nástroj. Jak to vidíte vy? Měli bychom se bát?
Určitě je. A závisí samozřejmě na nás, jak moc se necháme špehovat. Já například všechny sociální sítě a digitální nástroje korporací pokládám za společné a neočekávám od nich žádné soukromí. Většina lidí se dobrovolně rozhodla vyměnit své soukromí za benefity, které od internetových korporací dostávají. Stali se dobrovolně jejich produkty – je to jejich rozhodnutí. Neviním z toho samotné korporace, jako množství jiných internetových aktivistů.
Přesto jsem „privacy extremist“. Ve věcech, které jsou pro mě důležité, si své soukromí speciálně chráním různými technologickými „privacy“ nástroji.
Loňský rok kongresu byl zčásti přenášen živě. Splnilo to podle Vás účel? Jak to bude letos?
Nejsem si úplně jistý, zda bude streamované úplně všechno, ale něco určitě ano.
Jak vzpomínáte na počátky Paralelní Polis?
Jako na dost naivní, ulítlý, i když ambiciózní projekt. Vůbec jsem netušil, že bude mít takový globální dopad. Kromě Paralelní Polis v Praze a v Bratislavě otevíráme Paralelní Polis také v Barceloně a brzy i Košicích. Speciální doporučuji nenechat si ujít na Hackers Congress panel „Crypto Liberation Communities“, kde bude možnost diskutovat s více představiteli krypto liberalizačních komunit v Evropě.
A jak se daří Polis v Bratislavě?
Výborně. Daří se nám postupně zbavovat dluhů, stále jsme plni nadšení a máme docela nabitý program. Neváhejte nás při nejbližší návštěvě Bratislavy navštívit!
Koho z účastníků letošního Hackers Congress si rozhodně nenecháte ujít? Koho byste doporučil na rozhovor českým médiím?
Nejvíc se těším na Robina Hansona. To je autor tzv. „Futarchie“. Čtu teď jeho fascinující knihu „Age of Em“ a „The Elephant In The Brain“. Ale těším se samozřejmě i na řadu dalších – Nicka Middletona, Luise Cuendeho, Ken Schoollanda ..). A samozřejmě i na veterány kongresu jako je Paul Rosenberg, Smuggler, Joerg Platzer, Juraj Bednár a množství dalších.
V úplně prvním rozhovoru pro Roklen24 jste řekl, že Bitcoin poroste se ztrátou důvěry v běžné peníze. Bylo to v březnu 2015. Jakou cestu od té doby Bitcoin urazil? Co byste vyzdvihl?
Obrovskou. Výrazně se zvýšila jeho likvidita, zlepšila se infrastruktura krypto služeb jakož i použitelnost samotných kryptoměn. Objevilo se množství nových finančních nástrojů. Například na decentralizované půjčky. Protože Alza a téměř dalších 200 společností v Praze akceptuje Bitcoin, tak v Praze dokážete bez problémů přežít bez použití státních peněz, čistě na krypto. Mnoho světových metropolí se tím ještě nemůže chlubit.
Andrej Babiš už asi tuší, co je bitcoin. Jak vzpomínáte na jeho návštěvu, tehdy ještě coby ministra financí, v Polis?
Byla to dost zvláštní zkušenost. Setkaly se úplně jiné světy, které si neměly co říct. A myslím, že stále ani nemají.
