Evropské PMI indexy průmyslu a služeb klesly, dokonce více než trh očekával. Euro je i přesto v zisku, což je dáno především oslabujícím dolarem. Risk-on nálada na trzích podporuje rizikové měny, včetně koruny. Kurz zpevnil pod 25,35 za euro.

Nebezpečné chování ministryně financí Schillerové

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Zdravím vás, všimli jste si čtvrtečního tweetu (viz níže) paní ministryně financí? Je to její reakce na kritiku směřující na vládu, že roste inflace. Prý to není jejich věc, že o inflaci se má starat jen ČNB. To je nebezpečné. Vláda inflaci samozřejmě ovlivňuje, je za ní spoluzodpovědná. Vůbec mi nejde o to svalovat vinu, zatím to s inflací není žádná hrůza. Když si ale bude MF myslet, že ji neovlivňuje nebo se všeobecně rozšíří, že za ni nenese zodpovědnost, tak to může být časem pro celou ČR velký průšvih – jako by ředitel Škodovky věděl, že má na starosti, aby jejich auta měla kola, ale už ne, že mají mít i motor

Zdroj: Twitter Alena Schillerová
Zdroj: Twitter Alena Schillerová

Příklad: pokud paní ministryně zítra prosadí zvýšení DPH na 40 %, co se stane s inflací? Ceny poletí nahoru a ČNB bude samozřejmě nějaký čas úplně bezmocná. MF dopředu ví, že taková změna inflaci zvýší a ČNB s tím nic nenadělá.

Tipuju, že to všichni vidíme stejně – vláda inflaci ovlivňuje, je za ní spoluzodpovědná – tak kdyby někdo z vás mohl tohle společné poznání paní Schillerové předat, ať na inflaci bere zřetel, tak to bude super. Učitelé mají za cíl bojovat s neznalostí, restaurace s hladem, lékaři s nemocemi a ČNB s inflací. Vláda je spoluzodpovědná za všechno z toho. Když zavře školy nebo restaurace, tak to učitelům a hospodským dost ztíží. A stejně tak může vláda ČNB pořádně ztížit boj s inflací.

Pro ty z vás, kteří ekonomii zas tolik nesledujete:

  1. Paní ministryně má pravdu, že za měnovou politiku je zodpovědná ČNB. Vláda nemá ČNB mluvit do toho, co a jak dělat, např. jaké úrokové míry má nastavovat. Také má pravdu, že ČNB má za cíl stabilitu inflace (cílí na 2 %).
  2. Vládní politika ale inflaci také ovlivňuje, i když nehýbe úroky – a to například posíláním hotovosti nám všem, posilováním síly monopolů, zadlužováním, změnou daní atd.
  3. S většinou dopadů si je ČNB cca do jednoho roku schopna poradit, ale rychleji to je často těžké, zvláště když nejsou kroky MF pro ČNB předvídatelné. Navíc, když by to ČNB dělala moc rychle, tak může až moc uškodit reálné ekonomice, třeba kvůli příliš rychlému zvýšení úroků. S některými vlivy na inflaci si ČNB (pokud má na srdci i nezkrachování ČR) dokonce nemusí být schopna poradit vůbec.

Aktuálnější drobné příklady:

– Některé covidové transfery, rušení superhrubé mzdy atd. rychle zvýšily poptávku (i to, že některé služby prostě nebylo nějakou dobu možné nakupovat vůbec, tak se poptávka přesunula na teď).

– Covidová ekonomika byla často náročnější pro menší firmy než pro ty velké, hospodářská soutěž se leckde snížila, a ceny možná i proto po otevření vyskočily nahoru. Vládní opatření a pomoc pro velké vs. pro malé i větší přechod na digitální ekonomiku tohle ovlivňují.

– Zadlužování: pokud se budeme zadlužovat stále víc a víc, nebo to alespoň tak bude do budoucna vypadat, tak ČNB (která bude koukat i na nezkrachování ČR, tzn., nebude zcela nezávislá) nebude schopna inflaci krotit ani dlouhodobě.

Pro zájemce o další čtení: O interakci fiskální a monetární politiky toho je napsáno strašně moc, z různých pohledů. Tzv. New Keynesian economics studuje vliv monetárních i fiskálních šoků/změn na všechny možné ekonomické veličiny, i na inflaci.(odkaz zde a zde). Anebo (s předpoklady částečně závislé centrální banky) se koukněte na tohle krátké review Fiskální teorie cenové hladiny. Nebo ještě starší, ale skvělé Toma Sargenta a Neila Wallace.

 

Newsletter