Finanční trhy vstoupily do nového týdne na rizikově averzní vlně. I přesto, že úterní obchodování přineslo jistou úlevu, rizika dalších výprodejů nezmizela. A nejde přitom pouze o dění v Číně. Na trzích se může podepsat i výstup z dnešního zasedání americké centrální banky.
Spekulovat o tom, zda bude společnost Evegrande čínskou verzí Lehman Brothers, nehodláme. Riziko tu evidentně je a tržní účastníci si ho uvědomují. To na začátku týdne potvrdil například prudký nárůst zajištění prostřednictvím pětiletých swapů úvěrového selhání, které v případě Číny vzrostly na nejvyšší úrovně z přelomu loňského září a října.
Lví podíl na současné situaci má čínská vláda a její snaha oddlužit realitní sektor, který by se mohl stát systémovým rizikem. To je vždy proces, který bolí. Otázkou je, jaký bude další postup. Podaří se restrukturalizace a Evergrande dostojí svým závazkům, nebo bude potřeba pomoc vlády? Pokud by hrozilo, že pád druhého největšího developera v Číně (z hlediska tržeb) rozpoutá vlnu dalších defaultů, pomoc by dávala smysl. Jestliže takové riziko nevznikne, Čína nezasáhne a potvrdí tak zprávu světu – oddlužení myslíme vážně. To by zřejmě přidalo na tržní nervozitě.
Čínské trhy se mezitím po dvoudenním státním svátku plně otevřely. Pevninské akcie na začátku obchodování padaly, zatímco centrální banka dodala likviditu skrze repo operace v objemu 60 miliard jüanů v rámci 7denní transakce a 60 miliard v rámci 14denní. Expiruje pak 30 miliard v reverzních repech, což v čistém vyjádření znamená 90 miliard jüanů v dodatečné likviditě. Přišly i zprávy přímo z Evergrande hovořící o splacení kupónů pevninského dluhu splatných k 23. září dle Bloombergu v objemu necelých 36 milionů dolarů. Ohledně splacení kupónů offshorového dluhu splatných ve stejný den v objemu 83,5 milionu dolarů nepadlo ani slovo.
Ale vraťme se k vývoji trhů. Výprodej, který jsme viděli na začátku týdne, bychom spíše zasadili do širšího kontextu. Kauza Evegrande byla spouštěčem, je však potřeba ji vnímat na pozadí globálně zpomalujícího úvěrového impulsu i rostoucích cen, které jsou z nezanedbatelné části výsledkem omezení na nabídkové straně, jež po otevření ekonomik nestíhá tu poptávkovou. Výsledkem toho je zpomalující obnova, navíc v situaci, kdy se ve většině světa rozjíždí měnověpolitická normalizace, což ochotě riskovat rovněž moc neprospívá.
A tím se dostáváme k dnešnímu zasedání měnového výboru Fedu. Hlavním tématem, kterým jsme se nejen my, ale v podstatě všechna finanční média zabývala, jsou komentáře k začátku snižování tempa nákupů aktiv. Mnohem větším rizikem pro trhy ale může být aktualizovaná prognóza do roku 2024 s důrazem na výhled úrokových sazeb v rámci tzv. dot plot grafu.
Právě tento graf v červnové prognóze ukazující zvýšení sazeb o 50 bazických bodů v roce 2023 (viz níže) odstartoval proces zplošťování americké výnosové křivky. Za tímto pohybem stojí nervozita bondového trhu ohledně možného přiškrcení obnovy a víry v mnohem intenzivnější, ale zároveň kratší úrokových cyklus, jehož „síla“ – měřeno například forward OIS křivkou – nedosáhne ani na Fedem odhadovanou úroveň dlouhodobé neutrální úrokové sazby na 2,5 %. A představa o tom, že ekonomická obnova má svůj vrchol už za sebou, na dluhopisovém trhu stále žije. Nejhorším scénářem by přitom byla stagflace, u níž by sehrály roli dlouhotrvající nabídkové proinflační tlaky, které by centrální banka svou politikou neovlivnila. Na tento scénář ale podle nás nedojde, jelikož věříme, že omezení nabídkové strany jsou dočasná.
Červnová prognóza vedle dvojího hiku o 25 bodů v roce 2023 ukázala také 7 z 18 členů měnového výboru očekávajících zvýšení sazeb už v roce 2022. Bude to otázka inflačního výhledu a jeho (ne)tranzitornosti ve spojení s obnovou amerického trhu práce, která ukáže, zda se tento počet centrálních bankéřů zvýší, nebo ne. Pokud by se tak stalo a medián výhledu sazeb by ukázal na první zvýšení úroků už v roce 2022, riziko by bylo hned dvojí. Patrně bychom se dočkali výprodeje rizikových aktiv a dalšího zploštění výnosové křivky, na něž by mohl navázat silnější dolar. V delším výhledu pak spatřujeme možný problém pro samotný Fed. Tomu by se zkrátil čas na ukončování procesu nákupů aktiv, navíc v prostředí, kdy se snaží klást důraz na kriteriální odlišnost tzv. taperingu od zvyšování sazeb.
I proto jsme přesvědčeni, že by snižování tempa nákupů aktiv mělo začít raději dříve než později. Proč udržovat záchranný program, když už záchraňovat není potřeba. Pravděpodobnost oznámení toho procesu už na dnešním zasedání (se začátkem v říjnu, nebo v listopadu) sice nezmizela, je však menší než před zveřejněním srpnových čísel z amerického trhu práce. Dle většiny odhadů sebraných agenturou Bloomberg by Fed měl tapering oznámit v listopadu se začátkem v prosinci. To je podle nás v tržních očekáváních již zaceněno. Co však zaceněno není, je riziko případného jestřábího výstupu dot plot grafu.
Hlavní riziko se tak v podstatě týká zopakování scénáře z letošního června. Trh eurodolarových futures pro roku 2022 úrokový hike nezaceňuje. V roce 2023 jsou priced in dvě kola navýšení o 25 bodů a v roce 2024 pak další dvě. Jestliže Fed představí prognózu v souladu s tímto výhledem, dopad na trhy by neměl být nikterak výrazný s případným delším trváním. Pokud by však výbor představil jestřábí výhled s hikem už v příštím roce, nejenže by tím znovu narušil víru v režim strategie flexibilního cílení průměrné inflace, jako tomu bylo v červnu, zároveň by tím podpořil další výprodej rizikových aktiv, a to včetně koruny.
Následující graf reflektuje očekávané změny prognózy Fedu podle agentury Bloomberg. Dotazovaní ekonomové očekávají snížení očekávaného růstu HDP pro letošek z 7 % na 6 %. V roce 2022 by naopak měl zrychlit z 3,3 % na 3,5 %. Míra nezaměstnanosti by měla letos skončit vyšší, a to na 4,7 % oproti 4,5 % z červnové prognózy. Jádrový index výdajů na osobní spotřebu by měl letos vzrůst o 3,4 % oproti červnovému odhadu na 3 % a v roce 2022 o 2,2 % oproti 2,1 %. Výhled sazeb by měl zůstat beze změny, i podle nás, což by potvrdilo předpoklad tranzitornosti části aktuálních proinflačních tlaků. Pro rok 2024 pak ekonomové očekávají tři kola navyšování sazeb o 25 bodů.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1722 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 93,19 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1698 do 1,1778 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,39 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 21,66 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,33 až 25,46 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 21,54 až 21,73 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.