Norský vládní investiční fond je celosvětovou jedničkou mezi správci státních peněz a v Evropě pak dokonce největším investorem do akcií. Dostatečný kalibr na to, aby si troufl vyzvat na steč vysokofrekvenční obchodníky a burzy, které jim vytvářejí zázemí a nejen dle jeho postoje poškozují další investory. Fond, který je dlouhodobě spojen s etikou jeho investování, jasně nastavenou strategií dlouhodobých investic a spravující 880 miliard dolarů aktiv norských státních výnosů původně zcela a dosud především z těžby ropy, se spojil se vznikající burzou Brada Katsuyamy, která slibuje jediné: odstranění „předbíhačů“ prodlevou mezi zadáním a naplněním obchodního příkazu tak, aby jej nemohli ovlivnit vysokofrekvenční obchodníci, kteří používaným technologickým zázemím dokáží nejen zjistit investiční záměry ostatních, ale předběhnout je vlastními poslanými příkazy ještě předtím, než se ty druhé naplní – a vydělat na tom.
Ochráníme investory před high-frequency predátory, prohlásil norský fond, který má v evropských a dalších světových akciích nainvestováno přes 520 miliard dolarů. Katsuamova nová platforma IEX nabízí podmínky, kde jsou si investoři rovni a my to podporujeme,“ uvedl mluvčí fondu Thomas Sevang.
Norský vládní investiční fond se rozhodl IEX používat pro přímé i nepřímé obchody. IEX nastavila prodlevu 350 milisekund mezi požadavkem na obchod a jeho vykonáním tak, aby odstavila od vesla právě ty obchodníky, kteří milisekundy v tomto rozmezí využívají k předbíhání objednávek ostatních účastníků na trhu (známé jako front running), zjišťování tržní nabídky a poptávky na burze a úpravu vlastních investičních pokynů s ohledem na zjištěné. Chce obejít praktiku, která na amerických burzách přesáhla polovinu denních obchodních objemů a na těch evropských třetinu.
Fond seje vítr, fond a IEX sklízejí bouři. Mnoho soukromých investorů i lidí ze světa správy financí si nenechalo ujít vydání knihy Flash Boys. Jedním úhlem pohledu vykresluje dnešní akciový trh jako konspiraci burz, brokerů, dealerů a high-frequency obchodníků s jediným cílem – ožebračit investory vytěžením lepších podmínek obchodů pro sebe než pro ně.
Podle bestselleru HFT firmy získaly z amerického akciového trhu už 22 bilionů dolarů. Toho se chytá otec burzy IEX Katsuyama, který dříve vedl elektronické obchodování a prodej v RBC Capital Markets a který si dlouhodobě bere na paškál zejména front running, tedy právě předbíhání klientských objednávek na trzích příkazy na vlastní účet obchodníka, které mu umožní vydělat na úkor podmínek, které nakonec získá investor, jehož objednávku využil a předběhl.
Investoři na novou možnost IEX slyší, objemy na ní postupně rostou. Zobchoduje 31,3 milionu akcií denně v květnu proti 29 milionů akcií denně v dubnu. Zájem logicky přináší zášť. Svou salvu vystřelil prezident operátora burz Bats Global Markets, který v dubnovém rozhovoru pro CNBC označil IEX za „nepochopení fungování trhů“ a zviditelňování sebe sama skrze napadání druhých. Jen o tři dny později se Bats za tato slova omlouvala.
„Snaha Katsuyamy dokáže vyřešit některé problémy, ne ale všechny,“ uvádí Sevang za norský vládní fond. Protože IEX je pouze dark pool, nacenění musí probíhat na některé z jiných burz.
Severský správce zejména ropných tržeb vytáhl jako jeden z prvních do boje, který dříve nebo později musel přijít. A vedle domácí politiky, kdy se do jeho investiční strategie po volbách navezla nová vláda s pocitem, že nejlépe ví, kde fond funguje špatně a co je třeba změnit, (ale hlavně má ty peníze… ) otevírá další válečnou frontu. Není ale sám. V březnu newyorský státní zástupce Eric Schneiderman začal plošně prošetřovat praktiky firem, které „poskytovaly rychlostní výhodu pro akciové obchodování“. Federální americké úřady prošetřují, zda HFT firmy porušují americké zákony zneužíváním neveřejných informací k realizaci vlastních zisků. Nezůstalo u obchodníků na trzích, ale vyšetřování postihlo i další firmy, například soukromé poskytovatele klíčových dat o vývoji ekonomiky.
Thomson Reuters v červenci loňského roku pod tlakem Schneidermana přerušila svou praxi, v rámci které do té doby trhy vysoce sledovaný michiganský index spotřebitelského sentimentu zpřístupňovala v rámci dohody s Michiganskou univerzitou vybrané skupině klientů o dvě vteřiny dříve, než se údaj dostal ke zbývajícím klientům. Krok následoval po soudním sporu s bývalým zaměstnancem agentury, propuštěným za ohlášení praktik ve společnosti dohledovým orgánům (takzvaný whistle-blowing) . Thomson Reuters nezveřejnila výši odměny za tuto službu, New York Times uvedly částku kolem 6 tisíc USD měsíčně.
Tažení proti HFT pokračuje a získalo posilu v podobě norského fondu, orientovaného na dlouhodobé investice, tedy přesný opak „rušivé praktiky na trzích“. A čísla o výkonu fondu říkají, že svou práci nedělá špatně. Loni dosáhl 26,3% návratnosti u akcií, téměř 16 % u celého portfolia. To sestává z akcií nejvýše z 60 %, 35 % připadá na dluhopisy a dvacetina na reality.
Sám norský vládní fond stojí na etické a dosti svébytné strategii s ohledem na šíři svých investic. Kvůli té má někdy i poměrně úsměvné problémy. Zajímavým momentem je například cíl vlastnit procento od každé firmy, přítomné na některé z burz na světě, pokud to není v rozporu s etikou fondu a vyhovuje kvalita vedení dané firmy.
Horní mezí je nepřevýšit 10% podíl u žádné z konkrétních investic. I nám je norský fond vzdálen méně, než si myslíme. Na českém trhu investuje do akcií energetiky ČEZ, Komerční banky, Telefóniky nebo Unipetrolu. Skrze přímý nákup podílů nebo investice do akciových indexů je fond přítomen ve více jak osmi tisícovkách firem po celém světě.
Do tabáku si ale například už své peníze nevloží. Zakázal si to. Spolu s tabákem nemůže investovat do zbraní či firem, poškozujících životní prostředí. Na blacklistu jsou Philip Morris, Boeing, EADS či Honeywell ale třeba i Wal-Mart. Kvalitní firmy, ale pro Nory s kaňkou. A teď i stíhači milisekund na trzích.
