Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna testuje 25,30 za euro.

Nesváry ropných hegemonů

Ropa si během tohoto týdne prošla bouřlivým vývojem. V pondělí vzrostla cena jak Brentu, tak i WTI o více jak 6 % a umazala tedy během jednoho dne veškeré své srpnové ztráty. Den poté však přišel zvrat, který cenu černého zlata poslal o 9 % níže.

Za pondělním růstem stála jednak data ze Spojených států, která ukázala, že měsíční produkce ropy WTI klesla pod hranici 9,3 milionů barelů denně. Mnohem větší váhu však měla zpráva Organizace zemí vyvážejících ropu, tzv. OPEC, ve které bylo jasně uvedeno, že některým členům začíná vytrvale klesající cena černé komodity vadit. Vinou snižujících se zisků z ropných prodejů se tyto země totiž dostávají do potíží. Kartel proto rozhodl, že tento problém bude řešit se všemi producenty.

To však není jediný svár, který se v Organizaci objevil. Saúdská Arábie a její spojenci z Perského zálivu se střetly s Íránem a ostatními členy OPEC ohledně toho, zda by jejich instituce měla v rámci své dlouhodobé strategie začít zveřejňovat i výhled ropných cen. Pro agenturu Bloomberg to uvedlo několik delegátů samotné organizace, kteří si však přáli zůstat v anonymitě.

Právě Saúdská Arábie, která vedla OPEC proti ostatním těžařům, požaduje, aby z reportu byla vyjmuta veškerá očekávání vývoje cen ropy. Neshoda s některými členy pak rozvířila debatu o tom, zda se má kartel soustředit pouze na ceny, nebo naopak na stabilitu ropného trhu.

Během minulého měsíce se ceny černého zlata dostaly na svá šestiletá minima, když OPEC nechal kohoutky otevřené na stálém minimálním objemu 30 milionů barelů za den. Tímto krokem chce kartel vyhnat z trhu konkurenci, především pak americké těžaře, kteří používají k těžbě metodu frakování. Saudská Arábie, Kuvajt, Katar a Spojené arabské emiráty stojí proti Íránu a dalších sedmi členům, kteří loni v listopadu postavily proti této strategii. Od té doby organizace přišla o miliardy dolarů pocházejících z prodeje ropy, což některé jeho členy přivedlo až na pokraj krize.

„Dosud jsem neobdržel oficiální vyjádření od zástupců Saúdské Arábie,“ odpověděl na otázku ohledně neshody íránský ropný ministr Bijan Namdar Zanganeh. Poté dodal, že rozhodnutí o takové věci by pravděpodobně zabralo několik měsíců, avšak členové kartelu jsou dostatečně vyspělí na to, aby se jim nakonec podařilo dosáhnout shody ohledně dalšího řízení trhu.

Co by mohla přinést budoucnost?

Strategie OPECu by měla bát revidována do konce tohoto roku. Předchozí verze byla vytvořena v roce 2010 a počítala s tím, že se cena ropy bude pohybovat v rozmezí 70 až 86 dolarů za barel do roku 2020, do 2030 se pak měla černá komodita vyšplhat až na 106 dolarů za barel.

„Očividně strávili členové OPECu poměrně dost času nad tím, aby zvážili veškeré své kroky, které ovlivní trhy,“ řekl Olivier Jakob, ředitel konzultační společnosti Petromatrix. „V tomto okamžiku je však patrné, že kartel ovládl jistý neklid,“ dodal.

Zatímco by většina členů OPEC chtěla vidět ceny ropy na 70 až 80 dolarech, propad pod hranici 40 dolarů během minulého měsíce nijak neodradil Írán a jeho plán obnovy původního objemu těžby, který vykazoval před zavedením západních sankcí. Spojené státy, Kanada, Ruska a Brazílie, největší producenti černého zlata mimo OPEC, se naopak potýkají s řadou technologických a regulačních překážek, které jsou s nízkou ceny ropy spojeny. Nejlepším příkladem jsou v tomto směru drobní američtí těžaři, kteří nejsou při současných cenách schopni ufinancovat svou činnost.

Newsletter