Evropské i americké výnosy klesají. Dolar proti euru oslabil zpět nad 1,0500 EURUSD. Z měn regionu je v zisku pouze zlotý. Koruna se drží v mírné ztrátě nad 24,30 za euro.

Nouze vycvičila ideologii a zelené Německo spasí uhlí i jádro

Zdroj: Depositphotos

Během letošního třetího čtvrtletí stouply platby za energie v průměru na jednoho uživatele v Česku o 40 procent. Od začátku července do konce září spotřebitel za ně utratil průměrně 6323 Kč měsíčně, vyplývá z nejnovější analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data od 1881 uživatelů. Podle údajů Českého statistického úřadu v září ceny energií a paliv stouply v září meziročně o 48,8 procenta. Tolik tvrdá data, jichž se všichni bojíme, až dorazí i k nám domů (zatím má řada lidí do konce roku ceny fixovány), a která snad poněkud změkčí zastropování cen energií.

Důvody jsou notoricky známé, jenom pro pořádek zopakujme popořadě. Nejprve sebevražedný Green Deal vyřazuje postupně z provozu stabilní zdroje a nahrazuje je dotovanými obnovitelnými, které prostě 24 hodin a 365 dnů v roce fungovat neumí, a vykrývá je plynovkami na levný ruský plyn. Z logiky věci pak ruská plynová válka zbortí tento mechanismus jako domeček z karet. Připočtěme k tomu celkovou inflaci pocházející z už covidových nalévání peněz do evropských ekonomik a máme kompletní menu, proč to tolik spotřebitele stojí.

Možná proto pro někoho jako blesk z čistého nebe nedávno udeřila v médiích zpráva, že Německo, hlavní propagandista Green Dealu či Energie Wende, opět zprovozňuje hned tři velké hnědouhelné elektrárny a minimálně do jara 2023 udrží v provozu i tři své poslední jaderné zdroje.

Jenže není divu, i fanatický diktátor „zeleného šílenství“ musel uznat, že bez uhlí a jádra to v současné kritické situaci v energetice prostě nejde. Navíc, když pomineme sankce, tak krvavý plynový deal s válčícím Ruskem byl doslova rozbombardován na dně moře. Plány na přechodné využití plynu na cestě k dekarbonizaci a využívání obnovitelných zdrojů tak berou přinejmenším dočasně za své. Z příliš ambiciózní Energie Wende, která odstavováním stabilních a cenově dostupných zdrojů žene ceny energií vzhůru, se tak stává „hořká“ jaderno-uhelná vendeta. Pragmatismus vítězí nad idejemi a svým způsobem by se chtělo zvolat „zaplať za to Bůh“, jenže to by nebyli Němci (i ti v bruselských funkcích), takže jakoby se nechumelilo, dál velí, využijeme uhlí i jádro, ale na Green Deal nám nesahejte! V něm pokračujeme (dalo by se parafrázovat – do hořkého konce) dál!

Vraťme se ale do našich malebných luhů a hájů, kde začíná s blížící se zimou přituhovat. V posledních dnech například oznámily Teplárny Brno, které vytápí přes 100 tisíc domácností, že od 1. listopadu dvojnásobně zdraží teplo. Konečná cena tepla bude 1672 korun za GJ. Běžná domácnost se spotřebou tepla 20 GJ za rok si za sezonu může připlatit i 10 tisíc korun navíc. Městská firma reaguje na rekordní zdražování cen plynu, způsobené především ruským vpádem na Ukrajinu. „Jednoznačně hlavní příčinou nárůstu ceny energie je současná energetická krize, spojená se skokovým zvýšením obchodních cen zemního plynu, které vzrostly o více než 500 procent v porovnání s předchozím rokem,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Kdo ale direktivně nakázal teplárnám přejít z jiných paliv na plyn (bohužel především ten z Ruska) než unijní zelená politika?

Nejde samozřejmě o jediný případ, třeba Elektrárny Opatovice, který zásobují teplem 60 tisíc domácností v Pardubicích, Hradci Králové a Chrudimi a také nemocnice a další odběratele, instalují místo uhelné další plynovou turbínu, což těžko povede k ochraně peněženek spotřebitelů. Ano, producenti musí reagovat na nastolenou „zelenou“ diktaturu, ať již je jakákoli. Je však úkolem politiků, aby zvážili, co je únosné a co již nikoli. Asi jsme opět papežštější než papež, když jen bezhlavě plníme úkoly „zeleného“ údělu a nevidíme, že sám tvůrce se chová naprosto jinak.

Ano, podporujme větší využívání obnovitelných zdrojů, ať již fotovoltaiky, větrných turbín či biomasy, ale ne na úkor skokově rostoucích cen pro spotřebitele! Zachovejme si chladnou hlavu a nedělejme energetické harakiri, tento přechod musí být přeci postupný, ekonomicky smysluplný, a hlavně ne ideologicky nařizovaný. Máme již pouze zhruba dva měsíce jako předsedající země Evropské unie na to, abychom jen útrpně nečekali na to, co přijde z Bruselu, když jiné země EU se zařizují pragmaticky a rychleji než my. Již tolikrát omílané Německo chce navzdory porušení tržních pravidel až megalomansky zvýhodňovat vlastní průmysl, čímž podkopává základy samotné EU. A my se budeme zase jenom dívat? Zchudlí čeští spotřebitelé si ve státě, kde se energie nejlevněji vyrábí a nejdráž prodává, určitě větší úsilí zaslouží.  Oni totiž rozhodnou, kdo si získá jejich přízeň ve volbách. Pokud tedy do té doby potmě nezmrznou.

Zdroj: Bloomberg, Reuters, Teplárny Brno, Elektrárny Opatovice 

Newsletter