Euro obrací proti dolaru do zisku nad hranici 1,1890 EURUSD. První odhad českého HDP za 2Q ukázal oproti konsensu slabší výsledek. Koruna zůstává ve ztrátě poblíž 25,50 za euro.

Nová vlna investic do rozvojových trhů – zvýšila se chuť riskovat, je to relativně levné, ale…

Rozvojové země se opět těší čerstvému přílivu zahraničních investic. Světová ekonomika nabírá na síle (ačkoli možná pomaleji, než se čekalo), averze k riziku se snížila a americké úrokové sazby jsou stále u nuly – to obrátilo pozornost investorů zpět k rozvojovým trhům, ze kterých své investice ještě před rokem stahovali (podle dat Institutu mezinárodních financí činil odliv investic v červnu 2013 32,5 mld. dolarů). To bylo ale v době, kdy se spekulovalo o tom, že dojde k navýšení sazeb v souvislosti s utahováním měnového stimulu amerického Fedu. V obavách z tohoto kroku a v reakci na odliv kapitálu rozhodly centrální banky v Turecku, Brazílii, Indii, Indonésii a Jihoafrické republice o zvýšení úrokových sazeb a mnohé země přislíbily nová opatření, aby navrátily důvěru investorů ve svou ekonomiku.

Úrokové sazby v USA však u nuly ještě nějakou dobu zůstanou a s tím, jak se v minulých měsících navracela chuť investorů akceptovat vyšší riziko, vracely se i jejich investice zpět do rozvojových zemí. V průběhu posledních 11 měsíců tak připutovalo do akciových a dluhopisových trhů těchto zemí podle údajů Institutu mezinárodních financí (IIF) celkem 221,7 mld. dolarů. Toto číslo obsahuje i odhadovaný příliv investic ve výši 45 mld. dolarů za letošní květen, což je nejvyšší měsíční objem od září 2012.

Index akciových rozvojových trhů MSCI posílil za poslední rok o 15 % a získal opět půdu pod nohama. Některé trhy jako Indie, Turecko nebo Jihoafrická republika zaznamenaly výnos ještě vyšší. Průměrný výnos 10letého státního dluhu rozvojových zemí se snížil na 5,2 % z 6,7 % v září 2013, díky vyššímu zájmu o dluhopisy těchto zemí.

Z všeobecně příznivějšího postoje k riziku však rozvojové trhy profitují méně než rozvinuté, což se odráží v tržním ocenění. Zatímco se poměr ceny k očekávaným ziskům (P/E) rozvinutých trhů pohybuje okolo úrovně 14, což je nejvyšší úroveň od roku 2007, rozvojové trhy obchodují podle tohoto ukazatele na nejnižší úrovni od roku 2005 – poměr ceny k očekávaným ziskům dosahuje pouze lehce přes 10. Tento ukazatel se napříč jednotlivými trhy celkové třicítky rozvojových zemí výrazně liší, podle studie IIF však všeobecně platí, že je pozitivně ovlivněn především očekávaným růstem HDP, negativně pak zejména objemem korporátního dluhu.

Čerstvý příliv nových investic do rozvojových zemí má nečekaný negativní efekt – zabrzdil některé vlády v jejich snahách o reformy, které se nyní nezdají tak akutní, přitom se jejich realizace ještě před půl rokem zdála blízko. To by mohlo mít negativní dopad na růst HDP rozvojových zemí v následujících letech, varují ekonomové.

Podle studie World Bank zůstane letos očekávaný růst HDP rozvojových zemí  pod 5 %, a to již třetím rokem v řadě. Rozdíl v růstu rozvojových a rozvinutých ekonomik (EM-30 versus G-7) se tak během několika let radikálně zmenšil – z 5,5 až 6 procentních bodů v roce 2008 na méně než 2,5 procentního bodu tento rok.

Co se týče korporátního dluhu zemí EM-30, od roku 2007 se celkový dluh firem zvýšil z 55 % HDP na téměř 80 % HDP. Díky takovému skoku se tento průměr směle přiblížil úrovni mnoha vyspělých trhů. Tato průměrná hodnota je však vychýlená především kvůli Číně, jejíž korporátní dluh dosahuje nyní téměř 150 % HDP (oproti 95 % HDP v roce 2007). Po Číně je zemí s nejvyšším korporátním dluhem v rámci EM-30 Maďarsko a Korea – obě tyto země mají dluh vyšší než 100 % HDP. Následuje Singapur s dluhem cca 75 % HDP. Zvyšující se korporátní dluh zvyšuje obavy investorů a snižuje poměr tržní ceny vůči účetní hodnotě firmy.

O další vlně investic do rozvojových trhů bude rozhodovat především začátek zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Jakmile k němu dojde, lze očekávat odliv kapitálu z rozvojových trhů. Pro „rozvojovou Evropu“ (tj. Bulharsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Turecko a Ukrajinu) bude v rámci pohybu zahraničního  kapitálu určující politické napětí okolo Ukrajiny a Ruska. Aktuálně se příliv zahraničního kapitálu ztenčil právě především do Ukrajiny, Ruska a Turecka – tedy do zemí pod politickým tlakem – a to ze 60 mld. USD za čtvrtletí během první poloviny roku 2013 až na 16 mld. USD v 1. čtvrtletí tohoto roku. V období od roku 2013 až do 2015 studie IIF očekává, že příliv investic do „rozvojové Evropy“ klesne celkem o 25 %.

Naopak v případě Afriky a Blízkého východu se očekává nárůst přílivu investic během stejného období o 20 %, především díky předpokládanému přílivu investic do Spojených arabských emirátů, který vyváží propad investic na trzích v Nigérii kvůli obavám z terorismu. Příliv investic na asijské trhy by se měl snížit pouze mírně – očekávaný pokles investic do dluhu v Číně by měl vyvážit zájem o akciové trhy především v Indii a Koreji, jejichž vlády dbají na plánované reformy. Investice do Latinské Ameriky by měly zůstat relativně stabilní – zvýšit by se měl zájem o brazilský trh (především o dluh v souvislosti se zvýšením úrokových sazeb), příliv investic by se však měl zvýšit i v případě Chile a Mexika. Pokles se naopak očekává v rámci investic do Kolumbie.

Newsletter