O čem banky mlčí, ale je dobré to vědět

Americká výsledková sezóna je v plném proudu. Jedním z nejsledovanějších sektorů je jako vždy ten bankovní. V jeho případě je však momentální pozornost investorů mnohem vyšší, než bývá obvyklé. Vinu na tom nese bouřlivý vývoj trhů během posledních třech měsíců.

Propad komodit, zpomalení čínské ekonomiky a kolaps jejích akciových trhů, v neposlední řadě pak i další ne-zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem. To vše jsou fundamenty, které stály za špatnými výsledky většiny amerických bank. Alespoň to tak samy prezentovaly.

Faktem zůstává, že finanční domy zamlčely některé aspekty, které by měli investoři rozhodně brát v potaz. Na ty ve svém článku na serveru CNBC upozornil Richard Bove, akciový stratég a odborník na americké banky ve společnosti Tafferty Capital Markets. Ke svému rozšířenému pohledu si vybral tři banky, které v posledních dvou týdnech reportovaly (horší než očekávané) výsledky za třetí čtvrtletí.

Goldman Sachs

První bankou je Goldman Sachs. V jejím případě byly zveřejněny horší než očekávané výsledky již podruhé v řadě. I přesto však management směle prohlašoval, že to není chyba samotné instituce. Vinu prý nese zpomalení globální ekonomiky, zvýšená volatilita a celkově negativní prostředí na trzích.

„Analytici toto vysvětlení přijali a začali se ptát na běžné otázky ohledně regulací a rozvahy. Akcie si ještě v ten den připsaly tři procenta,“ píše Bove pro CNBC. Něco ale zůstalo nezmíněno, a to aktuální restrukturalizace byznys modelu Goldman Sachs.

V posledních několika letech se banka silně angažuje v oblasti akvizic a odprodejů. Stejně tak se čím dál tím více zaměřuje na nové technologie, obzvláště v rámci finančního sektoru. Dále pak rozšířila svou klientskou expozici v oblasti asset managementu a stáhla se z rizikových oblastí, jako je Rusko a Čína.

Cílem Goldmanů je aktualizovat svou tradingovou strategii a využít nových technologií k selekci klientů. Hitem jsou nové aplikace, podobné těm, s nimiž pracuje například Apple, prostřednictvím kterých by uživatelé mohli samostatně obchodovat. Zájem se upírá i na alternativní formy financování, jako je peer-to-peer, a roste i objem držených depozit.

Dle Bovea však investory tento směr, jakým se banka ubírá, tolik nezajímá. Jednoduše se soustředí na fakt, že když trhy rostou, Goldmani profitují a naopak. To, co je potřeba k budoucí přeměněně společnosti, jim informačně stále uniká.

JP Morgan Chase

Další bankovní institucí je JP Morgan Chase Ta je v posledních letech známá především svým „bojem“ s americkou garniturou. Vedení banky chce, aby její společnost dále rostla, vláda zase přesný opak.

JP Morgan v tomto případě jako by spoléhala na to, že udělala vládě laskavost, když koupila krachující banku Bear Stearns a Washington Mutual, zatímco všichni ostatní se na ně dívali doslova skrz prsty. Vláda to však takto rozhodně nevnímá, jelikož celá transakce již v tu chvíli nebyla spojena s žádnými ztrátami.

Bove míní, že ředitel banky JP Morgan je teď přesvědčen o tom, že má právo kritizovat regulační opatření, když ho vnímá jako nepřiměřené. Není se čemu divit, když vláda tlačí na to, aby banka razantně osekala svou velikost. Tento tlak zahrnuje nejen pokuty, ale i soudní žaloby a vyšetřování, v neposlední řadě pak i důraz na (nejen) kapitálovou přiměřenost a další požadavky, které žádná jiná americká banka splňovat nemusí.

Ve třetím čtvrtletí si JP Morgan prošla restrukturalizací. Spory s vládou se relativně uklidnily, banka osekala svá aktiva o 160 miliard dolarů a přestala poskytovat půjčky do oblastí, které americká vláda „nemá ráda“. Zároveň už nechce rozšiřovat počty svých retailových klientů a už více nenafukuje svou bilanci, aby tak uspokojila potřeby rostoucí světové ekonomiky. Všechny tyto změny však během konferenčního hovoru zmíněny nebyly.

Bank of America

Ihned po zveřejnění výsledků byl CEO Bank of America Brian Moynihan bombardován zpravodajskými servery. Komentátor ze CNBC se ho dotázal, zda by změnil Dodd-Frankův zákon, který měl po poslední finanční krizi reformovat americký bankovní sektor. Ředitel banky na to odpověděl, že proti zákonu nic nemá a že jím řízená společnost splní jeho veškeré požadavky.

Co však již nebylo dále diskutováno, je fakt, že právě kvůli Dodd-Frankově zákonu a dalším regulatorním požadavkům musela Bank of America vyplatit 70 miliard dolarů na pokutách. Stejně tak je jasné, že žádný představitel vysokého managementu nebude otevřeně vystupovat proti regulaci, aby se tak dostal ještě více pod dohled samotných regulátorů.

Všechny tyto aspekty nebyly během reportů zmiňovaných bank vysloveny nahlas, a to i přesto, že mají charakter určit další cenový směr všech společností, resp. jejich akcií. Proto je dle Bovea vždy potřeba brát v potaz i to, co nebylo otevřeně vyřčeno. Existuje totiž vysoká pravděpodobnost, že právě tyto informace jsou základními pilíři veškerého budoucího vývoje.

 

Newsletter