Tato úvaha není o tom, jak jistě zbystřili ekologičtí aktivisté, že by fosilní paliva nevypouštěla nějaké emise včetně skleníkových plynů a nemohla v nějaké míře působit na změnu klimatu. Je o tom, co je nesplnitelná utopie a rozumná realita. Vize, že budeme spotřebovávat čím dále více „čisté“ energie na svícení, vytápění či napájení elektromobilů, a tím zachráníme naši planetu, totiž již dostává značné reálné trhliny. Například podle údajů jednoho z textů publikovaného na Seznam Zprávy výroba elektromobilů způsobuje o 70 procent více emisí než u běžných vozů. To se má sice během let užívání „srovnat“, ale je to ta kýžená úleva skleníkovými plyny sužované Zemi?
Předně není jaksi jasné, co to vůbec ona tzv. čistá energie je. I kdybychom takto označili slunce a vítr, zůstává nezodpovězenou otázkou značně „špinavá“ masivní chemická výroba fotovoltaických panelů či větrných turbín a jejich doposud nevyřešená ekologická likvidace. Nelze zodpovědně brát žvásty, že ono se to postupně při přechodu na bezuhlíkovou energetiku „nějak“ vyřeší. Jak víme, kupříkladu přechod u žen přináší neplodnost, a to by se také mohlo stát s naší energetickou soustavou. Co když se zmíněné problémy nevyřeší a dostaneme se do ještě horší ekologické krize než dnes, až budou například továrny na fotovoltaické panely v Asii chrlit tuny jedovatých škodlivin do ovzduší? A abychom neočerňovali pouze Východ, v USA zase vysloužilé větrné turbíny zahrabávají do země, což také rozhodně není příklad hodný následování. Zodpovědný přístup znamená nejprve vyřešit tyto problémy, a teprve potom přejít na zmíněné zdroje. A podle výsledků nedávného klimatického summitu v Glasgowě se očerňovaného uhlí jako zdroje energie nehodlají vzdát hlavní znečišťovatelé jako Indie nebo Čína. Takže „zelené“ úsilí stejně přichází téměř vniveč.
Zatímco EU připustila „čistotu“ jádra, u plynu, který má být mezičlánkem na cestě k „zelené“ budoucnosti, je situace jasná. Už nyní produkuje více skleníkových plynů než například uhlí (vezme-li v potaz mj. i úniky především daleko více skleníkově nebezpečného metanu nebo hoření řady vrtů Pánu Bohu do oken, což je obojí spojené s jeho těžbou) a dodávky jsou navíc značně nejisté. Jak ukazuje nejnovější vývoj, plynový hegemon Rusko jednou kohoutky otevře, potom zase zavře, jednou pšoukne na západ, jindy zase na východ, jak se mu to mocensky a finančně hodí. Jedinou jistotou jsou z toho vyplývající vysoké ceny, protože o ty právě jde. Tak přece se nevydáme tomuto vydírání na milost! Není proto divu, že obyčejní lidé u nás, pokud mají tuto možnost, přestávají plyn odebírat a vracejí se k levnějšímu uhlí či dřevu. V případě nouze nejvyšší pak hodí do kotle, co se dá. Český internet je plný příběhů zoufalých lidí, kteří po pádu Bohemia Energy (právě i kvůli enormnímu rychlému růstu cen energie a plynu) vyfasovali x-násobky původních záloh a neštítí se pálit, co jim přijde pod ruku, jen když to hoří a tedy hřeje. Zájem o dříví a uhlí prostě rapidně stoupá, ať si Green Deal píše, co chce. Oni si totiž běžní lidé musí umět spočítat, na co mají a na co nikoli, na rozdíl od politických kormidelníků, kteří brouzdají širým oceánem byznysu podle toho, která lobby je zrovna ovládá.
Jak tedy budou nastalou situaci politici řešit, když normální lidé, kteří si je navíc ze svých daní platí, jim jasně ukázali cestu? Budou je formou peněžních sankcí nutit přestat topit, jak je pro ně jedině únosné, když už se tak nepochopitelně snaží u centrálních zdrojů emisními povolenkami? Už komunismus se snažil lidem jenom diktovat, co mají a nemají dělat, a ztroskotal. To samé se může stát i Evropské unii, pokud neskončí s nebezpečnými energetickými pokusy na lidech a nevrátí se z říše sci-fi k normálnímu životu. Lidé totiž nejsou myši a potřebují více času a porozumění na radikální změnu ve svých životech. Nechce jim přece snad někdo láskyplně zlomit vaz, jako silák Lennie v proslulém Steinbeckově románu?!
Glosa, zdroj: Seznam Zprávy, Zelená dohoda pro Evropu
