Investoři, kteří se nebáli vstoupit do méně rozvinutých trhů pod nálepkou „frontier markets“, které lze označit za méně známé příbuzné tzv. emerging markets, sklízeli během uplynulých 18 měsíců ovoce.
Zatímco index MSCI Emerging Markets je od začátku roku 2013 v zásadě na svém, index MSCI Frontier Markets vystřelil vzhůru o více než 50 %. Skupina vyspělých trhů také silně rostla, avšak její 32% nárůst v MSCI World Indexu byl i tak zastíněn ziskem „okrajových trhů“.
Výrazné zisky lze pozorovat i při pohledu na jednotlivé země. Například bulharská burza si od začátku roku 2013 připsala 91 %, pákistánská skočila o 88 % výše a nigerijský trh vzrostl o 47 %. Frontier Markets jsou definovány jako země s fungující burzou, která však nesplňuje požadavky ohledně hloubky a likvidity trhu. Splněním těchto požadavků se země zařadí o třídu výš, tedy do indexu pokrývající „emerging markets“, tedy trhy rozvíjející se.
Údaje společnosti EPFR Global ukazují, že fondy investující do okrajových trhů zaznamenaly v prvních čtyřech měsících tohoto roku příliv více než 1,5 miliardy dolarů. Od začátku roku 2013 tyto fondy přilákaly již celkem 5,6 mld. USD.
A dobré zprávy nekončí. Nový výzkum ukázal, že „frontier markets“, které jsou často označovány jako riskantní a nestabilní kvůli politickým a ekonomický faktorům, jsou možná ve skutečnosti méně volatilní, než je obecně předpokládáno.
Newyorská společnost LR Global na konci května uveřejnila studii, která měla za cíl prozkoumat týdenní zisky 80 burzovních indexů napříč všemi kategoriemi trhů za poslední dekádu. Studie ukázala, že burzovní indexy frontier markets byly podstatně méně volatilní než indexy emerging markets, a dokonce o něco méně rozkolísané ve srovnání s indexy skupiny vyspělých trhů.
Nízká volatilita u okrajových trhů je částečně připisována omezenějšímu styku a provázanosti těchto zemí se světovým finančním systémem. V časech paniky mají investoři sklon ‚vycouvávat‘ z emerging markets. Frontier markets na druhou stranu obecně zaznamenávají nižší příliv zahraničního kapitálu, tudíž jsou externími šoky méně ovlivněny. Hlavními hráči na okrajových trzích jsou především místní investoři a tím pádem jsou zde eliminovány dopady krátkodobých toků zahraničního kapitálu.
Dalším důvodem nízké volatility je také různorodost faktorů ovlivňujících jednotlivé trhy. Jak zdůvodňuje Alison Graham, investiční ředitelka hedge fondu Voltan Capital Management se zaměřením právě na okrajové trhy: „Jednotlivé země mohou být vcelku volatilní, avšak jako skupina v rámci portfolia představují podstatně nižší volatilitu díky nízké míře vzájemné kolerace.“ Ekonomiky emerging markets jsou obdobně diverzifikované, ale vývoj na jejich burzách je náchylný k vyšší korelaci kvůli vyšší míře závislosti na globálním toku peněz a vzájemné propojenosti obchodu a finančních trhů.
Výsledky studie LR Global ukazují, že pouze čtyři z deseti nejvíce volatilních zemí tvořily „rizikové“ frontier markets. Vzhledem k událostem letošního roku není překvapující, že Ukrajina je jednou z této čtveřice. Zbylé tři nejvolatilnější trhy tvoří Rumunsko, Argentina a Kazachstán. Kdo však za sebou nechal všechny zúčastněné, je Island. Hluboce poznamenán finanční krizí se tak jako jediný reprezentant vyspělých zemí probojoval do „top 10“. Naopak nejméně volatilním z celé osmdesátky zkoumaných trhů se stal ostrovní stát Trinidad a Tobago, zastupující skupinu okrajových trhů. Ta obsadila hned devět míst v žebříčku nejméně volatilních trhů. USA skončily na jedenáctém místě.
Frontier markets nadále přitahují nové zahraniční investory, především skrze fondy, jejichž investiční strategie je založená na stopování jednotlivých indexů. Do budoucna tak lze předpokládat, že míra volatility poroste.
