Otazníky nad brexitem a librou

Situace kolem odchodu Spojeného království z Evropské unie se vyostřuje. Včerejší hlasování britského parlamentu sice dopadlo dle očekávání, co však již tak očekávané nebylo, byla natolik drtivá porážka návrhu, který premiérka Mayová před sněmovnu předložila. V tuto chvíli stojí rozdělená britská společnost i politická scéna před dvěma klíčovými mezníky, které určí další osud ostrovního království.

Výsledek hlasování o dohodě o brexitu ukázal 432 hlasů proti a 202 pro. Čísla mluví jasně, rozdíl 230 hlasů je nejvyšší v moderních dějinách Velké Británie. I to nahrálo do karet labouristům, kteří prostřednictvím svého lídra Jeremyho Corbyna navrhli hlasování o nedůvěře vládě premiérky Mayové. A právě toto hlasování, které se uskuteční dnes v 20:00 SEČ, je prvním zmiňovaným mezníkem.

Výsledek hlasování o „rozvodové“ dohodě dopadl, jak dopadl, aktuální odhady se i přesto přiklání k tomu, že Theresa Mayová dnešní vyslovení (ne)důvěry ustojí. Pokud by se tak nestalo, bude mít 14 dní na sestavení nové vlády. V případě jejího selhání by jediným možným východiskem byly – k radosti labouristů – předčasné volby. Jak však již dříve uvedla EU, předčasné volby by dosavadní postoj Bruselu k brexitu nikterak nezměnily.

Po dnešku je druhý den „D“ pro Velkou Británii datován na pondělí 21. ledna. Do té doby má Mayová dle nových pravidel představit svůj brexitový plán B. A právě v tomto případě je možných scénářů víc. Jednou z možností je opětovné hlasování britského parlamentu, které je však vzhledem k včerejšímu výsledku málo pravděpodobné. Situace by se sice mohla změnit, pokud by se Mayové podařilo se zástupci EU „vyhádat“ další ústupky, především v otázce irské pojistky, avšak vzhledem k již poměrně jasně naznačené nevoli ze strany Bruselu je tento postup málo pravděpodobný.

Mezi další možné scénáře patří nové referendum o samotném brexitu. Existuje rovněž varianta odložení odchodu z EU na neurčito či tolik obávaný tvrdý brexit. Poměrně často zmiňovaná je i možnost požádání o prodloužení článku 50, který by posunul brexit dále za 29. březen, a to na pozdější konkrétní datum, což by otevřelo prostor pro další vyjednávání. K tomu by byl potřeba souhlas Evropské unie, který by vzhledem k tomu, že Brusel sám má zájem na klidnějším průběhu celého rozchodu, nemusel být až tak velkým problémem. V tu chvíli by záleželo na Mayové, jaké podmínky by dohodla, a zda by je následně opozice při dalším hlasování přijala. Nabízí se například možnost norské podoby odchodu či vytvoření celní unie.

Situace je tedy poměrně komplikovaná, což ještě víc umocňuje aktuální stav rozpolcené britské společnosti a politiky. Co se týče trhů, britská libra ještě před včerejším hlasováním poměrně intenzivně oslabovala. Po ohlášení výsledků došlo na obrat, díky čemuž libra vůči dolaru v podstatě smazala většinu předchozích ztrát.

Proč se tak stalo, když je situace tolik nepřehledná? Jako první možnost se nabízí pokrytí shortů libry – investoři začali vybírat zisky ze sázek na oslabení britské měny. Vedle toho se dá argumentovat i tím, že valuace GBP v tu chvíli jednoduše převážila katastrofické titulky světových médií. Každopádně, většina trhu očekávala zvýšenou volatilitu librových párů, což se vyplnilo. Některé banky dokonce doporučily svým klientům, aby se zdrželi obchodování. A tento pohled vzhledem k doposud trvajícím rizikům nadále trvá, například u banky Citigroup či UBS.

I dnes můžeme u libry čekat zvýšenou volatilitu spojenou s hlasováním o nedůvěře britské vládě. V dalších dnech bude záležet nejen na výsledku tohoto hlasování, ale především na plánu B, se kterým má Mayová, pokud do té doby nepodá demisi, přijít. Aktuální sázky devizového trhu nahrávají vyslovení důvěry britskému kabinetu a následně prodloužení článku 50. Tyto varianty by pro libru měly být pozitivní. Za naopak negativní scénáře považujeme předčasné volby a možnost tvrdého brexitu.

Včerejší dění kolem Velké Británie se projevilo i na dolarovém indexu. Ten po většinu úterý posiloval, čemuž nahrávalo oslabující euro, spojené především se, za posledních pět let největším, zpomalením německého HDP během roku 2018, stejně tak i oslabující libra – obě tyto měny mají v rámci FX koše vztaženého k sledovanému indexu největší váhu. Po ohlášení výsledku hlasování však index část zisků ztratil, a to právě díky zpevňující libře.

Během včerejšího dne jsme se dočkali i dalších komentářů ze strany Fedu, které opět potvrdily evidentní uvolnění přístupu centrální banky k americké měnové politice. Jejich dopad na kurz byl však minimální. Dnes bude hlavní proměnnou trhů opět britské dění. Nejcitelnější reakce čekejme na libře, méně citlivě by mohlo reagovat i euro.

Aktuálně se dolar vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1398 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 96,02 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1365 do 1,1488 EURUSD.*

Co se týče koruny, dění kolem brexitu kurz dnes ráno (zatím) nikterak výrazně nereflektuje. Nadále se tedy nacházíme na čtyřměsíčních maximech kolem hranice 25,55 za euro.

Výraznější vliv neměl ani komentář člena bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendy. Ten na konferenci Euromoney ve Vídni připustil, že by úrokové sazby mohly během příštích 18 měsíců nadále růst, a to hned několikrát v závislosti na vnějším prostředí, vývoji domácích inflačních tlaků a konečně i kurzu koruny. Na otázku, zda v únoru zvedne ruku pro další úrokový hike, uvedl, že se rozhodne až na základě nové prognózy.

Dnes nás z domácích dat čeká index cen výrobců za prosinec. Jeho dopad na kurz by však měl být minimální. Mnohem větší potenciál bude mít sentiment světových trhů spojený s děním kolem Velké Británie, byť dosavadní reakce koruny byla v tomto směru v podstatě mizivá.

Aktuálně se koruna v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,55 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,52 až 25,63 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,31 až 22,53 USDCZK.* 

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter