U výstupu z prosincového zasedání měnového výboru Fedu se ďábel skrýval v detailu. Centrální banka svým výhledem ukončení programu nákupů aktiv v prvním čtvrtletí a následných tří kol navýšení úroků v příštím roce splnila to, na co trhy sázely. Odměnou byla Wall Street v plusu. Bez zaváhání.
Předpoklad přechodné inflace byl vypuštěn. Její zvýšené úrovně jsou dílem nerovnováhy nabídky a poptávky v souvislosti se znovuotevřením ekonomiky. Důraz je především u poptávky, konkrétně poptávky po zboží a o něco méně u služeb. Ta profitovala z dodatečných úspor, ale především z podpory ze strany hospodářské politiky. Nešlo tak zatím o vliv napjatého trhu práce, který ale do budoucna hraje klíčovou proinflační roli.
Inflace je vnímána velmi citlivě. Byla dokonce označena za možné riziko nedosažení cíle plné zaměstnanosti. To vyznívá možná až paradoxně, víme-li, že Fed pracuje s měnověpolitickou strategií flexibilního cílení průměrné inflace. Ta má díky přestřelení inflačního cíle zajistit přehřátí trhu práce, aby tak bylo dosaženo plné zaměstnanosti i s ohledem na inkluzivitu tohoto mandátu.
Aktuální úroveň tempa růstu cen je však natolik vysoká, a s riziky dalšího růstu, že pokud by byla potvrzena trvalost jejího charakteru, Fed by sazby zvyšoval ještě agresivněji, čímž by vývoj ekonomiky, a tedy i trhu práce, přiškrtil. Zejména jestliže by šlo o začátek úrokového cyklu. Guvernér Powell ale tento výrok tlumil ujištěním, že posun sazeb vzhůru může vlastně nastat ještě před dosažením plné zaměstnanosti, což úrokovému výhledu dodává jistý punc pozvolnosti. V delším výhledu bude klíčové dospět do období dlouhé expanze s cenovou stabilitou. Pouze tak se trh práce co nejvíce přiblíží stavu před pandemií.
Fed v rámci prognózy očekává, že by plné zaměstnanosti mohlo být dosaženo už příští rok. Potvrzuje to posun míry nezaměstnanosti, byť tento ukazatel není jediným určujícím zmiňovaný cíl. Ta by měla v roce 2022 klesnout na 3,5 % a udržet se na této hodnotě až do roku 2024. To je ve srovnání s výhledem inflace postupně zpomalující směrem k 2 % dost odvážný výhled. Předpokládáme ale, že centrální banka nadále pracuje s jistými proinflačními faktory, které jsou přece jen přechodné. Jejich postupné odeznívání bude nahrazeno intenzivnějším působením proinflačních faktorů z trhu práce. To vše bude korigovat normalizace sazeb, která by v případě potřeby mohla být ve srovnání s aktuální prognózou ještě o něco intenzivnější, především s ohledem na roky 2023 a 2024.
Nejvíce pozitivně Fed ohodnotily akciové trhy. Na dluhopisovém jsme pozorovali prvotní napřimování křivky, včetně růstu delších tržních reálných sazeb měřených proti inflaci ochráněnými bondy. Šlo však o krátkodobou reakci, jelikož bondový trh nakonec uzavřel obchodování v podstatě beze změny.
Nadále podle nás existuje riziko pokračujícího zplošťování výnosové křivky, tedy vyšších výnosů středních splatností oproti těm delším. Výhledově bychom se měli dočkat nárůstu výnosů nejkratších maturit, a to nejen díky zvyšování sazeb Fedu, ale i díky emisní činnost ministerstva financí spojené s navýšením dluhového stropu. Společně s tím by se „úlevy“ mohl dočkat i nástroj reverzního repa, který včera dosáhl nového rekordu nad hodnotou 1,6 bilionu dolarů. Celkově budeme vstupovat do roku 2022 s riziky na straně silnějšího dolaru.
Zdroj info: RoklenFx, ECB, Fed, ČNB, COT, TradingView, Statistický úřad USA, Ifo institut , Bloomberg, Reuters
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
