Každý se ve svém životě více či méně snaží být oním neoklasickým ideálem člověka – za každých okolností racionálně uvažujícím homo economicus, přinejmenším pokud jde o peníze. Naneštěstí žijeme ve světě nedokonalých informací, konečného času a omezené výpočetní kapacity našeho mozku, což nás nutí spoléhat se při rozhodování na různé mentální zkratky. A jak to potom dopadá? Server Stock to Trade sestavil infografiku, která vám prozradí, jakými kognitivními předsudky se investoři nejčastěji nechají zmást.
Efekt ukotvení
Když jdete nakupovat, jak vlastně víte, zda je něco levné a vyplatí se to koupit, či zda je to naopak příliš drahé? Podle behaviorální ekonomie platí, že spíše než abyste cenu porovnávali se svým mezním užitkem, porovnáváte ji s nějakou svou představou o „správné“ ceně. Ta však obvykle pramení z ceny, za kterou jsme daný výrobek viděli prodávat jako první. Může za to tzv. efekt ukotvení, který způsobuje, že máme tendenci přikládat největší váhu informacím, které jsme k dané záležitosti slyšeli jako první. Stock to Trade tak radí, studujte historická data, avšak obrázek si udělejte i podle současných informací.
To chce klid. A proto vydělejte na hysterických investorech
Efekt novosti
S využíváním informací souvisí také tzv. efekt novosti, podle kterého zase máme tendenci přeceňovat informace, které jsme získali nedávno, a tak si je snadno vybavíme z paměti. Stock to Trade proto radí, nespoléhejte se jen na nedávné zkušenosti, ale berte v úvahu delší časový horizont a poučte se i z těch dávnějších.
Averze k lítosti
Tzv. averze k lítosti často vede investory k tomu, že drží ztrátové pozice příliš dlouho, protože nechtějí realizovat ztráty, což je paradoxně stojí další ztráty. Chyby, a zejména ty, které nás stojí peníze, nedělá rád nikdo, ovšem je třeba si uvědomit, že ztráty k investování patří stejně jako zisky. Než plakat nad rozlitým mlékem, lepší je se snažit zachránit, co se dá.
Investoři jako stádo ovcí. Pátráme po tržním konformismu
Stádový efekt
Lidé, a to platí i o obchodnících na burzách, se snadno nechají svést davem – budiž toho příkladem internetová horečka v 90. letech, kdy všichni nakupovali obrovské objemy akcií neznámých firem jen proto, že měly v názvu „.com“. Je však potřeba mít na paměti, že neplatí, že většina musí mít vždycky pravdu a že i velké množství lidí se může chovat iracionálně, zejména v případě, kdy se v tom navzájem podporují.
Konfirmační zkreslení
Pokud si myslíme, že máme pravdu, pak se nám zdá, že vše kolem nás názor potvrzuje. Lidé mají zkrátka tendenci interpretovat si informace, aby sloužily jejich vlastním zájmům. Při finančním rozhodování byste se však měli řídit zásadou dvakrát měř, jednou řež – zamyslete se nad tím, zda nelze fakta interpretovat i jinak, případně se zeptejte někoho nezávislého.