V listopadu minulého roku představila agentura Bloomberg první vydání „Pěti otázek pro Draghiho“. Tehdy analytiky nejvíce zajímalo, zda bude Evropská centrální banka ještě více navyšovat svou rozvahu, zda se dá čekat další stimul, jestli se Rada guvernérů potýká s vnitřními spory, jaký je výhled inflace a na co se může připravit evropský bankovní systém.
Vezmeme-li to popořadě, tak ECB svou rozvahu skutečně navýšila, další stimul opravdu přišel, vnitřní spory byly, zdá se, relativně zažehnány (potvrzuje to samo rozhodnutí o nákupu státních dluhopisů), deflace vesele bují dál (za prosinec meziročně -0,2 %, leden pak -0,6 %) a bankovní systém se nadále snaží všemi možnými způsoby navýšit kapitál (např. koncepce loss-absorbing bondů).
Evropské banky hledají cestu k levnějšímu kapitálu
Dnes ve 13:45 proběhne rozhodnutí o úrokové sazbě, ale sledovaná bude především tisková konference ECB. Tam by měl Draghi odpovědět na zásadní otázky evropského programu kvantitativního uvolňování. Ten byl oficiálně představen v lednu, avšak veškeré detaily jeho zahájení nebyly doposud jasně specifikovány. Od toho tu je dnešní konference a nástin možných otázek.
Jak bude vypadat evropská verze QE?
V lednu Draghi prohlásil, že se program nákupu soukromých a státních dluhopisů rozběhne v březnu, avšak nijak nespecifikoval přesné datum. To je tedy hlavním otazníkem, který pálí naprostou většinu analytiků a investorů.
Šéf ECB bude muset taktéž odpovědět na to, jak bude nákup dluhopisů vypadat. Zda bude probíhat prostřednictvím přímých nákupů, nebo pomocí reverzních aukcí. Stejně tak by měla padnout otázka ohledně sdílení rizik. Tedy jak hodlá evropská měnová autorita uplatňovat nastavené 25% limity z každé emise státních dluhopisů a 33% omezení z celkové emise všech bondů od jednotlivých států. Neméně důležitá je i transparentnost, tzn. jakým způsobem bude ECB vykazovat co, od koho a kolik koupila.
Některé tyto otázky už byly nakousnuty jinými členy vedené Evropské centrální banky. Benoit Coeure, člen Rady guvernérů, řekl, že nákupy by měly sledovat především splatnost jednotlivých instrumentů na trhu proto, aby minimalizovaly případné tržní distorze. Draghi by měl všechny tyto nejasnosti objasnit, aby co nejvíce eliminoval jejich dvojznačnost, která by mohla způsobit zvýšenou volatilitu na trzích.
Bude k nákupu dostatek aktiv?
Dle oficiálních vyjádření je vedení ECB přesvědčeno, že je na trzích dostatek aktiv k tomu, aby byl splněn nákupní cíl o velikosti 60 miliard euro za měsíc. Někteří investoři a analytici však tento optimismus nesdílí.
Příkladem budiž investiční společnost Nomura. Ta vytvořila graf (viz. galerie), který ukazuje, jak dlouho může ECB nakupovat dluhopisy jednotlivých států o měsíční hodnotě 40 miliard eur. Jak je vidět, tak do září 2016, na kdy byl stanoven možný konec evropského QE, by byla schopna za daných podmínek nakupovat aktiva od všech států vyjma Portugalska. Problém je však ten, že ECB počítá s měsíčním nákupem o velikosti 60 miliard eur, což časový rámec poměrně zmenšuje.
„Panují obavy, že objem plánovaných nákupů byl nastaven moc vysoko, více než je dluhopisový trh schopen unést,“ přepisuje agentura Bloomberg slova Frederika Ducrozeta, ekonoma z Credit Agricole. Národní centrální banky zemí s malým množstvím nesplacených dluhů by brzy mohly narazit na nedostatek aktiv, čímž by nedosáhly na nastavený nákupní strop. Z tohoto důvodu bude jakýkoliv náznak toho, jak mohou centrální banky splnit nastavené kvóty, stejně tak od kterých států a agentur se bude pravděpodobně nakupovat, velice cenný.
Jak bude ECB hodnotit úspěšnost QE?
Draghi stanovil dobu trvání QE buďto do září 2016, nebo jednoduše do doby, než ECB uvidí „trvalé zlepšení na cestě k dosažení stanoveného inflačního cíle na 2 %.“ Otázkou však zůstává, jakými ukazateli hodlá hodnotit úspěšnost celého programu.
Možnou nápovědou v tomto směru mohou být ekonomické předpovědi. Prosincový výhled Evropské centrální banky počítá s 1% inflací během letošního roku a s 1,5% v roce 2016. Pokud bude QE fungovat, tak případná revize těchto očekávaní bude velice významná.
Dojde i na změnu úrokových sazeb?
Dle informací agentury Bloomberg nepočítá žádný z dotázaných ekonomů se změnou úrokových sazeb. V současnosti se hlavní úroková sazba drží na 0,05 %, lombardní sazba na 0,3 % a depozitní se nachází v záporu na -0,2 %.
V evropském prostředí jsou však mnohem větší extrémy. Švýcarská centrální banka společně s dánskou snížily své sazby až na -0,75 %. Učinily tak snaze zabránit mohutnému přílivu zahraničního kapitálu, který tlačí na posilování domácích měn. Tento krok pak evokuje otázku, zda si už ECB opravdu sáhla na svá minima a co by ji donutilo jít ještě mnohem dál.
Záporné sazby aneb od bankovního účtu zpátky k matraci
A co Řecko?
Draghi bude muset také vysvětlit, jaká jsou jeho očekávání ohledně financování řeckého bankovního sektoru. Od doby, kdy ECB zamítla přijímání řeckých státních dluhopisů jakožto kolaterálu, je Helénská republika závislá výhradně na programu nouzového poskytnutí likvidity (Emergency Liquidity Assistance, ELA).
Vzhledem k tomu, že se řecká vláda dohodla s euroskupinou na prodloužení záchranného programu až do konce června, bude muset vedení ECB rozhodnout, zda obnoví původní stav a začne opět přijít řecké bondy, nebo pouze prodlouží program ELA. Stejně tak bude muset evropská monetární autorita vyjádřit svůj postoj ohledně návrhu řecké vlády o další emisi krátkodobých dluhových instrumentů, které jsou potřeba na pokrytí finančních potřeb příštích měsíců.
